PŘÍMO Z JAPONSKA | Šel si za svým dětským snem. Dvanáct let dřel po amerických nižších soutěžích ve snaze být prvním rodilým Čechem ve slovutné MLB. Catcher Martin Červenka už dostal od New York Mets povolávací rozkaz, přiletěl na zápas do Washingtonu, ale do sestavy se nakonec nedostal. Jeho zkušenosti se mu ale teď hodí na World Baseball Classic, světovém šampionátu profesionálů. „Do každého zápasu půjdeme bojovat o výhru,“ slibuje před pátečním startem proti Číně.
Hrál za Mets, ale za ty ze Syracuse z nejvyšší farmářské ligy Triple-A. Akorát dohrál zápas. „Přijel trenér, že jdu nahoru,“ vzpomíná Červenka. New York Mets z MLB ho tehdy volali do služby, protože jejich catcher Chance Sisco se sbíral po tvrdé srážce na domácí metě a nebylo jisté, jestli bude fit. Červenka sednul na letadlo do Washingtonu. Bylo to v září 2021, právě tehdy byl nejblíže ke startu v MLB.
Jak na ty chvíle vzpomínáte?
„Byl jsem blízko, ale vlastně to bylo i daleko… Přijel jsem na hřiště, kde mi hlavní trenér řekl, že mě budou aktivovat. Tak jsem si říkal fajn, třeba bude jeden start… Ale čekali, jak přijde Chance. Ten přišel, že je v pořádku. Doktoři mu ten den zakázali hrát, ale Mets ho nedávali na IL (listinu zraněných – pozn. red), protože by musel sedět sedm dní, tak mě nakonec neaktivovali. Strávil jsem s týmem celou sérii ve Washingtonu, ale pak jsem šel domů.“
Co jste prožíval v těch momentech, kdy to vypadalo, že byste se mohl dostat do zápasu?
„Noc před tím jsem nespal. To jsem byl nervózní, ale říkal jsem si, že to když tak odehraju na adrenalin… (směje se) Ale jinak to beru tak, jak to je. Nemůžu to ovlivnit, kdybych se vztekal, tak by mi to nepomohlo. Snažil jsem si to maximálně užít, už jen ten servis, být na tom stadionu, v club housu… Užil jsem si to. Chytal jsem v bullpenu (místě, kde se před zápasem rozcvičují nadhazovači – pozn. red.) I to bylo pro mě pěkné, na stadionu MLB být u toho.“
Nebylo pro vás těžké každý rok si udržovat motivaci pro boj o místo v MLB?
„Já jsem se nikdy nemusel přemlouvat, měl jsem to od malička jako sen. Mám ten sport rád a to je to, co mě hnalo. Nic jiného za tím nebylo. Odmala jsem to říkal a babičce, která mi řekla, co bych tam dělal. Ale já chtěl hrát baseball v USA, od devíti let jsem to chtěl. To byl ten sen, co jsem chtěl dokázat. Bohužel se to nepovedlo, ale život jde dál. Nevracím se k tomu.“
Teď se v Japonsku připravujete na World Baseball Classic, jak takový turnaj vnímá hráč vašich zkušeností?
„Je to i pro mě velký zážitek, protože tady jsem s klukama z nároďáku, s klukama, s nimiž jsem vyrůstal. Užívám si to s lidmi, které mám rád, jsou to moji kamarádi a jsme jeden tým. Měl jsem nějakou kariéru, ale všechno v Americe je víc individuální, tady to je hodně týmový úspěch a zážitek.“
Vy jste catcher, který při obranné hře klečí za domácí metou a chytá míče od nadhazovače, kterého zároveň pomocí signálů řídí v souboji se soupeřovým pálkařem. Jak to děláte?
„Když máme scouting report od trenérů, tak si ho projdu, zapamatuju si pálkaře. Vím, jak fungují naši nadhazovači, tak se snažím to používat na ty pálkaře, během zápasu si to v hlavě upravuju, protože vidím, jak soupeř reaguje na nadhozy. Komunikuju s Johnem (koučem nadhazovačů Husseym – pozn. red.), probírám si to v hlavě. Mám důvěru nadhazovačů, že mi věří, ví, že to chápu, že nedávám nadhozy jen tak na náhodu. Takže to docela funguje.“
CO DĚLÁ CATCHERCatcher, neboli zadák, v baseballu klečí za domácí metou a chytá míče od nadhazovače. Zároveň pozoruje hru soupeřova pálkaře a signály řídí hru nadhazovače. V případě odpalu chytá příhozy od polařů a snaží se vyautovat soupeřovy běžce. Hlídá taky, aby se soupeřovi běžci nesnažili krást mety. Pokud jde jeho tým do útoku, jde na pálku, kde je jeho úkolem odpálit a posunout se na metu. |
Podle čeho čtete soupeřova pálkaře?
„Záleží, jaký má švih, jak reaguje, jestli pasivně, aktivně, jak vidí balon. Jsou tu nuance, těžko se to popisuje, jestli byl brzo, moc rychle, jak reaguje na slidery (točené míče ze strany na stranu)… Poznám podle švihu, jestli zůstává dobře na balonu, malé věci, co jsem si schopen všimnout.“
Co můžete udělat, když vidíte, že se nadhazovač trápí?
„Záleží, jaká je situace. Já mám možnost si vzít time a jít za tím. Pak už záleží na osobnosti toho nadhazovače. Někteří nadhazovači potřebují, v uvozovkách, nakopnout do zadku, někteří trošku seřvat, někteří poplácat po zádech. Zažil jsem situace, kdy jsem šel, uklidňoval jsem ho, všechno dobrý… A pak situace, kdy jsem ho seřval, ať se trošku probere. Člověk musí hru správně vyčíst, to se nejlíp získává zkušenostmi.“
Tady se asi hodí vaše záliba ve čtení psychologických knížek…
„Určitě. To byl jeden z důvodů, proč jsem se o to zajímal. Nejenom z individuálního zájmu jako pro osobnost, ale i pro tu hru jako takovou. Nejsem psycholog, ale když má člověk ponětí, co se v té hlavě děje, líp se určuje, jak se cítí ostatní.“
Když váš tým útočí, chodíte na pálku, jak je složité během zápasu měnit role?
„Řekl bych, že pálka je věčný problém baseballistů, protože chtějí furt něco měnit, švih, techniku, aby byli dokonalí. Často to bývá ku prospěchu věci, když je člověk moc mechanický a zapomene na to, že baseball se hraje na hřišti, nejenom v klecích. Co se týče toho měnění obrana – pálka, tam je důležité, když se třeba nedaří na pálce, nebrat si ji do obrany.“
Jak to myslíte?
„Zažil jsem spoluhráče, na kterých bylo vidět, že když se jim nedařilo na pálce, tak na pozici catchera nebo i na jiných pozicích, přemýšleli nad něčím jiným, než nad tou obranou. Je určitě dobré si to správně rozdělit: Teď pálím, nevyšlo to, dobrý… Teď jdu do obrany a udělám maximum pro tým v obraně. I v Americe u spousty kluků vidíte: On je sice v obraně, ale není tam mentálně. Tomu je třeba se vyhnout.“
Jak na tým zatím působí atmosféra velké akce?
„Jsme zvyklí, že baseball tašky si taháme sami, tady nám všechno tahají. Dávají nám to rovnou do pokojů, nemusíme nic tahat, je to jiné, ale děláme si z toho srandu…“ (směje se)
Co od turnaje očekáváte?
„Já se těším moc na tu atmosféru. Samozřejmě, jsou tam soupeři, nevím, co od nás čekají. My si řekneme, že půjdeme inning po inningu, ať stojíme proti Číně, Koreji, Austrálii. Do každého zápasu půjdeme s tím, že budeme chtít uhrát co nejlepší výsledek, bojovat o výhru.“
|
OČIMA KOUČE „Martin Červenka má tři významy. Jeden je herní, protože je náš cleanup hitter, pálkař na čtvrté pozici, tzv. čistič. Když jde na pálku, běžci by měli být na metách a on metu vyčistí. V obraně je catcher, jeho význam je pro zlepšování nadhazovačů. Jde o to, jak s nimi pracuje, jak sedí, jak vytváří terč pro nadhazovače. Může je až o třetinu zlepšit zvýšením sebedůvěry a kvalitou nadhozů. Třetí Martinův význam je lídrovství na hřišti.“ Pavel Chadim |
