Jihoafričan David Frost kráčel mezi diváky na golfovém turnaji v Čeladné k další jamce a pořadatel mu rukama dělal cestu, aby mohl lépe projít. Ale za Frostovými zády ovšem svoji snahu ukončil a hráčův caddy, obtěžkaný batohem s holemi, si musel cestu klestit sám.
Opomíjet tyhle muže by však byla velká chyba! Mnohdy stojí za golfistovým úspěchem víc než kdo jiný.
Pohled první: brigáda snů. Caddy se připojí k hráči den před turnajem, vidí zblízka jeho hru, dýchá atmosféru rovnou na greenu, a pokud má štěstí a jeho hráč slaví vítězství, raduje se s ním. Navíc za to bere 10 procent z jeho prize money.
Pohled druhý: otročina ze středověku. Zatímco hráč se mezi údery často veze na vozítku, caddy se s 20kilovým batohem vláčí jako soumar. Ať je horko nebo sychravo. Těžko říct v jakém počasí je jeho úděl horší.
Který pohled je realitě bližší?
„Na každý pád je to úžasná práce,“ přesvědčuje hned na první optání Dave McNeilly. Zkušený Ir, který do Čeladné přijel jako caddy Chrise Wooda, tedy obrovsky sledovaného mládence. Před dvěma týdny s ním zažil skvělé 3. místo na The Open. 
„Chris je báječný hráč. Cítím, že jsem mu trochu pomohl, je to tak trochu i můj úspěch,“ tvrdí tento bývalý pomocník Padraiga Harringtona, loňského hráče roku.
Pro hráče jeho caddy pracuje celý den nejvíc jako jeho pomocník, trochu jako přítel na telefonu, částečně jako kamarád pro volný čas a ještě k tomu jako opatrovatel. Jedním slovem, muž pro všechno. Třeba McNeilly vždy dbá na to, aby ve Woodově bagu byla šála Manchesteru United pro štěstí.
Při hře mu pomáhá vybírat hole nebo číst greeny. Tam je jeho pohled dost často klíčový. Klidný caddy vidí často víc než vynervovaný hráč. A tak caddy lehá na trávník, studuje dráhu puttu, obchází dokola.
 | V Nedělním Sportu najdete: |
| » celý článek o práci (nejen) caddyho McNeillyho Co v něm nalezneteí: » Jak se pozná chytrý caddy? » Proč sám McNeilly nehraje? |
