Do parků a na stezky u vody už vyrazily tisíce běžců, či cyklistů. Ale malé děti zvyklé se ve svých týmech pravidelně hýbat, dosud seděly na gauči. Sportovní ředitel ragbyové Tatry Smíchov Filip Vacek, který má ve svém klubu na starosti děti do 14 let, to nechápe. „Nevidím v tom logiku, to rozhodl někdo, kdo nemá zkušenosti se sportem,“ zlobí se.
Co vám hlavně vadí?
„Z mého pohledu v celém vládním opatření úplně zapomněli na amatérský, organizovaný sport. Nikde není tahle velmi podstatná součást dětí a mládeže zahrnutá. Byli tam zmínění profesionální sportovci, sportovci ministerstva vnitra, obrany, jako kdyby amatérští vrcholoví sportovci byli snad sportovci druhé kategorie. Jako kdyby jejich společenský přínos byl menší, což je z mého pohledu špatně. Stát na nás zapomněl.“
Jaké jsou vaše argumenty?
„Vím, že věcí, kterých musí stát řešit, je tolik… Ale nikdo nepřišel s podnětem se touhle věcí zabývat. Chápu, že je spousta důležitějších věcí, sociologické, hospodářské. Ale otázka zdraví dětí a přirozené posilování iminuty k nim také patří. Pokud je necháme sedět doma u počítačů a necháme všechno na rodičích, nemyslím, že je to správné.“
Co je z vašeho pohledu špatně?
„Některá pravidla z mého pohledu nedávají logiku. Tady je možnost běhat venku a my jsme nemohli sportovat na vlastním hřišti, kde bychom dokázali zorganizovat trénink tak, aby nedošlo k náhodnému kontaktu s někým. Přitom se na sportování mládeže vynakládají ohromné prostředky. Neustále se mluví o tom, aby byl národ zdravý a měli jsme úspěšné sportovce. Ale ti vyrůstají z bezejmenné základy, na niž se stát vykašlal. V opatřeních není o amatérském sportu ani slovo. Nechali to na sportovních svazech.“
Jenže ty mají omezené možnosti, například vám před týdnem ragbyová unie tréninky zakázala…
„My jsme se snažili uspořádat nějakou formu tréninku, která by splňovala dané podmínky. Sportování ve dvojicích, roušky, omezený sociální kontakt… Ale potom jsme narazili na to, že ve výkladu vládních stanovisek, které dala ČUS, bylo jakékoli organizované sportování zakázané. Že můžou děti sportovat samy. Že já, když trénink organizuju jako trenér, tak jsem jim ubližoval.“
Jak jste reagovali?
„My jsme se pokusili organizovat tréninky tak, že jsme dětem psali plány, když bylo možno jít ven. Vyzývali jsme je, aby sportovali ve dvojicích. To samozřejmě má svoje limity, nezaručí to, že se nepotkají s někým, kdo nenosí roušku. Ani mu nemůžete nic říct. Sportování nemá tu kvalitu, nejsou ani ochráněni. Necháme je vyběhnout do parku, ať si hrajou. Pokud chceme ochranná opaření, v podstatě jsme udělali opačný krok.“
Jak to myslíte?
„Místo, abychom to nechali na kvalifikovaných trenérech, tak jsme řekli: Běhejte tady po loukách a parcích, které jsou přeplněné, sportujte si, je to na vás.“
Jak dobu bez sportu zvládají děti, které jsou na pravidelný trénink v kolektivu zvyklé?
„Všichni se hrozně těší na tréninky, chtějí trénovat, těší se, že se uvidí a budou sportovat. Sedět u počítače je do nějaké chvíle zábavné, ale když jsou děti vedeny ke sportu od mala, jsou v kolektivu, na čerstvém vzduchu, tak jim to začne chybět. Myslím, že je velká škoda, že jsme to dětem dva měsíce neumožnili. Nechali jsme je sedět doma.“
Jaké to mělo důsledky?
„My jsme jim psali tréninkové plány, pokoušeli jsme se být s nimi v kontaktu, ale nemá to odezvu, jako když je máte na tréninku. Je vidět, že se sportovní zdatnost zhoršila, někteří přibrali nějaká kila. Seděním doma se jim přirozená imunita nezvýšila.“
Jak vaši situaci změnila nová opatření, která platí ode dneška?
„Výklad omezení pohybu se změnil, aspoň, jak my si ho vykládáme. Snažíme se vymyslet formy, jak by tréninky mohly fungovat ve skupinkách do deseti lidí, při použití roušek a dalších hygienických pravidel, aby byl omezen kontakt na minimální míru. Furt jsme v zásadě limitovaní, že máme ragbyové hřiště, které má rozlohu jako fotbalové a může na něm podle současného výkladu sportovat deset lidí, stejně jako na jiném sportovišti, které je neúměrně menší.“
Co s tím?
„Zjišťujeme, jestli se nedá sportoviště rozdělit. Asi budeme plánovat tréninky, které by byly mimo naše sportoviště, kde bychom byli samozřejmě víc chráněni. Budeme organizovat trénink v otevřených sportovištích, v parcích, v malých skupinách.“
Deník Sport, Sport Magazín i časopis GÓÓÓL kupujte pohodlně ONLINE na iKiosek.cz »
Témata:
ragby, rugby, sport, ministerstvo vnitra, Smíchov, trenér, trénink, Míče na rugby na Heureka.cz
Související články
