Vytvořil nezničitelný kult. Jedinečný, stále živý, nepřekonatelný. Muhammad Ali je považován za nejlepšího boxera a zřejmě i nejúžasnějšího sportovce historie. Legenda dnes slaví 70. narozeniny. „Ten největší“ je stále obdivovaný. Všichni o něm mluví. On sám však většinou mlčí.
Večeře pro 350 hostů v rodném Louisville, dvouminutový potlesk vstoje a skandování jeho jména, dojemná řeč exšampiona Lennoxe Lewise a plánovaná párty, která bude mít během několika měsíců zastávky po celém světě.
Boxerská ikona Muhammad Ali, bývalý trojnásobný šampion v těžké váze a král ringu šedesátých i sedmdesátých let, dnes slaví sedmdesáté narozeniny.
Pompézní akce v jeho domě, kde každý host zaplatil tisíc dolarů jeho humanitární nadaci, byla o víkendu jen předkrm pro hlavní chod v podobě nadcházejícího několikaměsíčního veselení.
„Je rád, že se sedmdesátky dožil, ale chce být ujišťován, že na sedmdesát nevypadá,“ řekla Aliho čtvrtá manželka Lonnie. „Jsem hrdý a poctěný, že tomuto muži můžeme vzdát hold a vyjádřit naše pocity,“ doplnil před davem Lewis, jenž je od dětství velkým obdivovatelem muže, který si sám dal přezdívku „The Greatest“ („Ten Největší“)
Lidé po celém světě na Aliho koukají jako na hrdinu, který je oslovil. Málokdo ve sportu dokázal strhnout takovou pozornost, která dostala i odpůrce sportu v rukavicích.
V ringu byl fenomenální. „Nejen, že soupeře porazím, ale vybírám si i kolo, ve kterém ho zlikviduju,“ zněla jedna z jeho mnoha hlášek. Obvykle měl pravdu.
Nebyl ale jen bomber v ringu. Jeho přesah je nesporný. Přátelil se s prezidenty i dalajlámou. Poté, co jako Cassius Clay vyhrál olympiádu v Římě 1960, konvertoval k Islámu a změnil si jméno.
Odmítl narukovat do války ve Vietnamu, bojoval za práva černochů v USA a po ukončení kariéry se vrhl na pomoc sociálně slabým. Těm skrz svou nadaci pomáhá k lepšímu životu.
„Chce sloužit jako inspirace a naděje pro lidi, kteří jsou v těžké situaci a jejichž hlas není slyšet,“ popisovala boxerova choť Lonnie stanici Fox News.
Jenže k Alimu patří i druhá stránka. Tu jako by nyní nejvíce připomínala Parkinsonova choroba, neboli třaslavá obrna. Kvůli ní z něj není vitální senior, nýbrž klepající se dědeček. Sice vnímá okolí, ale jen málokdy se zmůže na souvislou větu. Na veřejnosti skoro nemluví. Obvykle jen zamává nebo udělá pomalou boxerskou pózu. Jeho odpůrci tvrdí, že mu nemoc připomíná zlé skutky, jichž se za nablýskanou oponou své dokonalosti dopustil.
Šampiona s bilancí 65 vítězství a 5 porážek totiž často zdobila i tvář velkohubého chvastouna, co spotřeboval čtyři manželky. Jeho víra v Islám byla velmi silná, patřil k hnutí „Černí muslimové“, jehož vedení skrz něj často propagovalo radikální myšlenky.
Vedle toho urážel a zesměšňoval své soupeře, což nejvíce slízl jeho životní protivník Joe Frazier - jediný člověk, kterého se bál ten, co „létal jako motýl a bodal jako včela“. Právě ve třech duelech proti bijci přezdívaným „Smokin Joe“ padlo tolik tvrdých ran, které zadělaly na Parkinsonovu chorobu.
Tu podpořil ještě v dalších bojích, jimiž si později zbytečně prodlužoval kariéru. Nemoc je výrazně viditelná i přes velikost oslav. Ali se sám rozhodl, že nechce moc cestovat po světě. Dříve byl na turné i 200 dní v roce, teď už se na to necítí. Místo toho tráví co nejvíce času odpočinkem a sledováním svých velkých zápasů.
Možná si je pouští znovu a znovu proto, aby se ujistil, že byl opravdu číslo jedna. Jsou totiž odborníci, kteří to zpochybňují. Sice knockoutoval George Formana ve slavné africké bitvě „Rumble in the Jungle“ v Zairu, ale vzájemné zápasy s Frazierem, které ho dostaly na vrchol, tak jednoznačné nebyly.
První bitvu prohrál jasně na body. Odveta sice patřila jemu, ale mohl za to i jeho nečistý způsob boje, kdy se na soupeře neustále věšel a držel ho za hlavu. A třetí rozhodující filipínský souboj zvaný „Horor v Manile“?
Nejkrvavější a nejbrutálnější duel historie sice vyhrál Ali. Jenže za vše mohlo to, že Frazier, který byl slepý na jedno oko, kvůli otokům nic neviděl a trenér ho nepustil do posledního kola. Zatímco Ali prosil v opačném rohu kouče, ať mu sundá rukavice a hodí do ringu ručník, Frazier se chtěl rvát, protože v tu chvíli vyhrával na body.
„Až čas ukázal, kdo tehdy opravdu vyhrál,“ řekl před lety „Smokin Joe“, který byl i v pokročilém věku v plné síle. Možná to tak u domácího videa cítí i ten, o kom si svět myslí, že je „Ten Největší“.
