Na mistrovství Evropy patřila ostravská softbalistka Barbora Saviola k oporám české reprezentace, výrazně pomohla k bronzovým medailím. A vynikající statistiky má i v extralize, patří k nejlepším pálkařkám soutěže. I díky ní se ligový nováček Arrows Ostrava drží na překvapivém druhém místě za Ledenicemi. Z deseti zápasů vydoloval šest vítězství.
Čerstvě jedenadvacetiletá softbalistka „prodává“ americké sebevědomí. Minulé dvě sezony strávila Barbora Saviola v Texasu, hrála univerzitní ligu NJCAA za Howard College Hawks. Díky třiceti homerunům (ze 41 zápasů) si vysloužila místo v All Region Team celé konference.
Odpalem za plot se Saviola blýskla i na nedávném evropském šampionátu. V dramatickém boji o postup do finále proti Nizozemkám (4:5). V extralize na první letošní homerun zatím čeká, ale je na špici pálkařských statistik. Z deseti zápasů si připsala 15 odpalů, stáhla 13 bodů, úspěšnost na pálce má takřka 47 %.
„Bára je buldok!“ říkal už před začátkem extraligy ostravský trenér Pavel Burkovič. „Znám ji od žaček, je pracovitá, cílevědomá a skromná. Věděl jsem, že výrazně posílí náš útok a zvýší konkurenci ve vnitřním poli.“
Za rodný klub z Ostravy hraje Barbora Saviola elitní ženskou soutěž poprvé. Dřív hostovala v Kunovicích (2015-16) a Ledenicích (2019), protože tým Arrows ligu nehrál. V roce 2018 pomohla ostravskému klubu k historicky prvnímu zlatu na mistrovství republiky do 19 let. Minulé dvě sezony odehrála v zámoří.
„Po gymnáziu jsem se o studium v Americe zajímala,“ líčí Saviola. „Začalo to na podzim 2019, dělala jsem testy, abych se dostala na školu ve Spojených státech a pak přišla nabídka na college v Texasu. Malé městečko, ale skvělá softbalová škola, skvělý tým (Howard College Hawks). Byla jsem tam dva roky, dokončila něco jako bakalářský diplom.“
Přiznává ovšem, že ohledně vzdělání se extra neposunula. „Většinu věcí už jsem uměla od nás, přišlo mi to jako další střední škola. Ale hodně jsem zlepšila angličtinu. A taky jsem zlepšila softbal. Myslím, že jsem zesílila na pálce, víc si věřím. Na pálce, v poli, i mimo hřiště.“
Není divu. První sezonu jí sice sebrala celosvětová pandemie, Saviola s týmem stihla odehrát jenom přípravné zápasy. Konference se vůbec nerozjely. Další ročník už se s menšími opatřeními odehrál celý. A v něm se Saviola blýskla třiceti homeruny. „S tímhle číslem jsem vedla celou NJCAA, dařilo se.“
Měla několik nabídek z amerických soutěží, jednu i podepsala. Ale jenom pro případ, že by se doma nedostala na vysokou školu. „Snažím se dostat na Masarykovu univerzitu, protože mám dojem, že vzdělání z Ameriky se tady nepřevádí,“ popisuje. „Kdybych v zámoří vystudovala, bylo by to pěkné, ale neměla bych tady vysokoškolský diplom. A ten chci, protože předpokládám, že čistě softbalem se asi neuživím. Tedy, v Americe nebo v Japonsku se tím možná uživit dá, ale to nevím, jestli jsem až tak dobrá,“ dodala s úsměvem.
V Brně by Barbora Saviola chtěla studovat fyzioterapii. „Případně nějakou optometrii, nutriční terapii. A kdyby to nevyšlo, tak třeba za rok učitelku, uvidíme.“ Pokud by se na vysokou školu do Brna dostala, skončila by tím podle všeho i americká anabáze. Ale z ostravského týmu už se Saviola stěhovat nehodlá. „Hrála bych dál za Arrows, na tom už nehodlám nic měnit.“
