Konečně se mu podařilo prolomit smůlu, která ho v Karlových Varech provázela. Triatlonista Jan Volár se tam v neděli při prestižním a výborně obsazeném závodě Světového poháru doslova probil k 15. místu. „Můžu být spokojený. Jen plavání mi tu zase nevyšlo, protože jsme se hodně mlátili,“ řekl český reprezentant, který v den závodu oslavil 29. narozeniny.
Na domácím podniku vybojoval druhý nejlepší výsledek kariéry ve Světovém poháru. Příslušnost mezi elitou bude chtít potvrdit i ve zbytku sezony, jejímž vrcholem bude mistrovství Evropy v olympijském triatlonu ve Valencii. „Když budu takto pokračovat, snad se prosadím i na dalších velkých závodech,“ prohlásil.
Závod v Karlových Varech byl náročný už od plaveckého úseku. Co si představit pod vašimi slovy, že jste se ve vodě hodně mlátili?
„První bójka, kterou obeplaváváme, je přibližně 200 metrů od startu. Nejrychlejší závodník se tam dostane za dvě minuty, nejpomalejší za 2:10. Pětašedesát lidí potká v jednom místě a všichni se snaží dostat dopředu co nejrychleji, takže dochází k různému tahání za nohy, chytání za ramena a vzájemnému potápění.“
S vaší výškou a postavou byste ale neměl mít v šarvátkách problém, ne?
„Možná bych výhodu měl mít, ale nepřipadá mi to tak. Možná toho jen neumím správně využít. Někdy mi výška dokonce připadá jako nevýhoda, protože na mě každý lépe dosáhne a mohou mě lépe chytit.“
Plavecká část je v Karlových Varech poměrně specifická, protože závodníci obeplavávají mnohem více bójek než na jiných závodech. Znamená to také více potyček ve vodě, nebo se za první bójkou startovní pole natáhne?
„Plavání je v Karlových Varech rozdělené do dvou okruhů, každý z nich má 750 metrů a pět bójek. V tom prvním okruhu se mlátíme prakticky u každé bójky, takže je tu určitě více kontaktu než v jiných závodech.“
Jsou někteří závodníci vyhlášení bitkaři, takže je lepší se jim ve vodě vyhnout?
„Vyhnout se někomu ve vodě je hodně těžké. Je ale pravda, že mezi triatlonisty je pár lidí, kteří sice v bazénu příliš dobře neplavou, ale na závodech pak překvapivě vylézají vepředu, takže se umějí kolem bójek protáhnout dobře.“
V Karlových Varech je hodně specifická i cyklistická část, která má na 40 kilometrech celkem osm náročných kopců, díky kterým patří k nejtěžším tratím v triatlonovém světě. Jak jste si s ní poradil?
„I když jsem asi nejtěžší závodník ve startovním poli, což jízdě v kopcích moc nenahrává, tak mám rád závody s těžkou cyklistikou. Kolo je moje nejsilnější disciplína, takže jsou pro mě podobné tratě výhoda.“
Při závodě se dostala v cyklistické části do úniku čtveřice závodníků. Žádný z nich ale náskok v běhu neudržel. Byla to daň za tu náročnou cyklistiku?
„Částečně ano, protože jeli jen ve čtyřech a muselo to pro ně být náročnější než pro nás ve dvacetičlenné skupině. Ale jejich náskok nebyl zase tak velký, získali přibližně 30 sekund, a všichni věděli, že nemají jinou možnost, protože nejsou zase tak silní běžci.“
Cílovou rovinkou před zaplněnou tribunou na Divadelním náměstí jste proběhl na 15. místě. Je to výsledek odpovídající vaší výkonnosti, nebo bylo na dosah i lepší umístění?
„Udělal jsem pár chyb, kterými jsem si závod zkomplikoval. Na konci cyklistiky jsem se třeba nechal zbytečně zavřít na konci skupiny, a tak jsem z depa vybíhal jako jeden z posledních, což mě asi pár míst stálo. Ale jinak myslím, že jsem v Karlových Varech předvedl výkon, na který aktuálně mám.“
Na startu bylo spolu s vámi dalších sedm českých reprezentantů. Domlouvali jste si před závodem nějakou taktiku, abyste využili početní převahu, jako jsme to v poslední době viděli třeba u Britů?
„Na kole jsem se dostal do skupiny s Davidem Martinem a Radimem Grebíkem, ostatní kluci jezdili ve skupinách za námi. Na jiném závodě bychom se mohli pokusit zaútočit na kole, ale tady byla cyklistická trať tak těžká, že by to nemělo smysl a jen bychom ztráceli síly. Vlastně jsme spolu na kole neprohodili ani slovo. Pokud spolu ale takto pojedeme v budoucnu i jiné závody, mohli bychom něco vymyslet.“
Takže 15. místo berete?
„Jedná se o můj druhý nejlepší výsledek v závodech Světového poháru v životě, takže jsem spokojen. I když je pravda, že tu v letošním roce pár nejlepších lidí chybělo, tak startovní pole bylo kvalitní a snad ten výsledek ukazuje, že už patřím do širší světové špičky, a když budu takto pokračovat, prosadím se i na dalších velkých závodech.“
Jaké cíle máte ve zbytku sezony?
„Teď mě čekají dva závodní víkendy za sebou. Už za pár dnů pojedu závod série mistrovství světa v Hamburku, kde budu startovat v individuálním závodě i ve štafetě. O týden později je pak mistrovství Evropy v olympijském triatlonu ve Valencii. Ve Španělsku pak možná zůstanu, protože v polovině října pojedu Evropský pohár v Barceloně, kde ukončím sezonu.“
