Martin Hašek
7. října 2008 • 11:30

Myslím si, že končím, říká žokej Váňa

TOP VIDEA
Je nedotknutelnost Třince pryč? Dynamo a Spartu táhnou schovaní lídři. Překvapí Litvínov?
Spor o Kováče: kouč budoucnosti a opravdová trefa, nebo jen bublina?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Přes tři desetiletí se rozléhá kariéra žokeje Josefa Váni na Velké pardubické. Přesto by měl v neděli poprvé stát na startu se svým synem Josefem mladším. V sedle favorita Juventuse bude mít šanci pošesté vyhrát.



A je dobře možné, že až po dostihu sleze z koně, bude to pro legendárního jezdce naposledy.

Před lety jste řekl, že až se vám splní sen utkat se ve Velké pardubické se synem, ukončíte kariéru žokeje. Jak to vidíte teď?
„To je samozřejmě otázka, kterou mi před dostihem a po dostihu bude dávat každý. Já to nechávám otevřené. Já si myslím, že končím, ale všechno je možné. Rozhodnutý nejsem. Kdyby náhodou Juventus vyhrál, nevím, jestli bych to nechtěl zopakovat…“

Loučit se jako vítěz by vás nelákalo?
„Je to možný. Přeci jen mám věk, v kterém se během měsíce může udát taková změna zdravotního stavu, že všechno může být jinak. Ale já se teď cítím dobře.“

Před rokem jste teprve podruhé od roku 1985 na startu chyběl a jako trenér vítězné bělky Sixteen jste v cíli vypil panáka slivovice na srdce. Je úleva být znovu v sedle?
„Já jsem zvyklej, že se dívám na kluky, jak jezdí velké dostihy po celém světě, a přitom jsem na tribuně. Ale vždycky je to hroznej pocit. Když člověk sedí na koni a jde z paddocku ven, soustředí se jen na zvíře a na sebe. Na tribuně trnete hrůzou.“

Necítíte po roční pauze větší rozechvění?
„Ne, vůbec ne. Já jsem sice tento rok jel jenom dva dostihy, ale měl jsem k tomu pádný důvod. Nechtěl jsem zase nesmyslně spadnout z nějakého super skokana.“

Přeci jen - nebude vám praxe chybět?
„Myslím, že v dnešní době je to úplně jedno. Já Velkou pardubickou beru jako všechny ostatní dostihy okolo. Mně to žádné zvláštní chvění nepřináší. Ale kdyby se podařilo odstartovat Velkou pardubickou se svým synem, měl bych pocit takového zadostiučinění.“

Proč pochybujete, že se synem na startu sejdete?
„Protože na něm ještě pořád nejsme. Stát se může cokoliv. Můžeme onemocnět, může nás kopnout kůň…“

Jaké pro vás bude jet v takhle těžkém dostihu vedle svého syna? Asi těžko na něj budete moci dávat pozor, že?
„Předpokládám, že budu v prvním sledu, ale určitě nebudu führovat. On bude pořád někde přede mnou a já ho asi budu vidět. Pokud tedy skočím Taxis a všechno bude v pořádku. Můj syn má toho nejzkušenějšího a nejlepšího skokana v poli (předloňského vítěze Decent Fellowa – pozn. red.). Nemůžu mluvit o Angličanech, ti jsou pro nás otázkou. Ale Pepan má dobrého koně. Myslím, že si dostih může dobře užít.“

Vy si ho v sedle Juventuse užijete?
„Já si ho určitě užiju. Juventuse jsem jezdil už párkrát. Dokonce jsem s ním byl před dvěma lety ve Velké pardubické druhý. Vím, na jakém koni sedím. Vím o jeho kvalitách. Já se budu držet zuby nehty, pokud to půjde. Pokud mám Velkou pardubickou dojet, můžu dopadnout dobře.“

To je hodně diplomaticky řečeno. Co říkáte na to, že Juventus je považován za favorita?
„Já jsem si za svoji kariéru zvykl, že jsem vesměs jezdil favority. Mně to ani nepřijde. Já na všechno, co to sázejí, s odpuštěním, kašlu. (smích) Mně jde o to, ať to dopadne nejlíp, jak to jde.“

Nejlepší by zřejmě bylo vyhrát Velkou pardubickou na startu s vaším synem, ne?
„Určitě. O šesté místo bojovat nebudu, nebojte se.“

Jak by se vám líbilo jet v cílové rovince proti synovi?
„Velká pardubická je o tom, že jenom vítězové jsou v historických zápisech. Velká pardubická je dostih, kde se nedá špekulovat o tom, jestli někoho pustíš, nebo nepustíš.“


Články odjinud


Články odjinud