Horolezec Messner: Největší úspěch? Že žiju...

Reinhold Messner považuje za největší úspěch své kariéry skutečnost, že ještě žije. Současná horolezecká legenda to řekla novinářům při dnešním setkání na Smíchovském festivalu alpinismu.
Podotkl také, že se mu příliš nelíbí komercionalizace horolezectví a vytrácení čistoty výstupů, ale bere to jako fakt, který nemůže ovlivnit, jen popsat. Pro pětašedesátiletého Messnera organizátoři festivalu připravili jako příznačné ocenění horolezce Skleněný cepín.
Messner jako první vylezl na nejvyšší horu světa Mount Everest bez kyslíku, zatímco v posledních letech na střeše světa byl i vrtulník či olympijský oheň. "Jestli tam oheň vůbec byl, protože když jsem viděl fotky, tak mi to úplně nekorespondovalo s tím, co tam skutečně je," prohlásil Messner. "Ta situace na nejvyšší hoře světa není úplně podle mého vkusu, ale na druhou stranu turismus přináší lidem peníze a živobytí," dodal. "Ale měli by tam chodit zkušení lidé a snažit se zachovat divokou přírodu."
Kdysi byl na Everestu sám, v panenské a divoké přírodě, jen se svým parťákem Peterem Habelerem. "Dneska se snese z hory sedm tun odpadků," pokrčil rameny slavný horolezec, který prostřednictvím svého grantu chce dát Nepálu prostředky, které by měly pomoci horu uklidit. Zatímco on sám byl na Everestu zadarmo, dnes každý výstup stojí 10.000 dolarů. "Bohužel velká část toho zůstane v Káthmándú," připustil Messner. "Na tu horu je ale vytvořen velký tlak," dodal.
Sám se do vysokých kopců už moc nedostane, i když ještě má v hlavě několik projektů výstupů na nižší vrcholy. Věnuje se svým čtyřem muzeím, k nimž by v příštím roce mělo přibýt poslední. Jsou věnovaná horám, vždy podle jednotlivých témat. "To je spolu s rodinou moje hlavní náplň," řekl Messner. "Lezení jsem omezil. Souvisí to s věkem, mou prací a také tím, že se chci věnovat ženě a rodině," řekl horolezec. "Ale hodně lezu se svým devatenáctiletým synem, který už je lepší než já," usmál se. "Já už čekám na alzheimera," vtipkoval v narážce na nemoc starých lidí.
Svým výstupům se snažil dát smysl. Skutečnost, že zhruba třetina jeho expedic zůstala neúspěšných, považuje za výhodu. "Protože kdybych všechno dotáhl do konce, tak bych tady už nemusel být," poznamenal. "Já jsem si kladl takové cesty, abych je byl schopen zvládnout," řekl.
Jeho kariéra horolezce měla i stinné stránky. Při výstupu na Nanga Parbat v roce 1970 přišel o bratra Günthera, kterého pohřbil až v roce 2005. Do té doby čelil obviněním, že ho na kopci nechal. Až jeho nález po pětadvaceti letech dokázal, že Messner sourozenci pomoci nemohl. O dva roky později vzal do Himálají sedmadvacet lidí, aby vzdal bratrovi hold a ukázal rodině místo tragédie. "Tím to pro mě skončilo," řekl.
Dnes už by si na Everest bez kyslíku nevěřil. "Na lehčí osmitisícovku ale ano," řekl při pomyšlení třeba na Čo Oju nebo Gašerbrum.
Messner je považován za nejlepšího horolezce všech dob. Německy mluvící Ital jako první zdolal za šestnáct let všech čtrnáct osmitisícovek, jako první stál na vrcholu Mount Everestu bez použití kyslíku (1978) a jako první absolvoval na nejvyšší hoře světa sólový výstup alpským stylem. Kromě toho zvládl přejít napříč Antarktidu, Grónsko a pouště Taklamakan a Gobi. Pak se vrhl na psaní knih a v letech 1999 až 2004 byl poslancem Evropského parlamentu za italské zelené.