Noha mu zůstala ve třmenu a dobrých sto metrů bezmocně vlál za klisnou. Adam Čmiel zažil v Lysé nad Labem momenty hrůzy. Stejně tak diváci, protože potlučený jezdec zůstal na dráze dlouho nehybně ležet. Rodák z Písečné u Jablunkova je naštěstí v pořádku. „Cítím se jako přejetý parním válcem, byl to hnusný pád,“ říká účastník dvou Velkých pardubických (2020 a 2021) pro iSport.cz. „Zůstala mi chvíli noha ve třmenu, jsem pěkně obouchaný. Zaplaťpánbůh se mi nic horšího nestalo, jen mám odražené koleno. Jinak jsem živý a zdravý, takže dobrý.“
Co se při karambolu stalo?
„Skočili jsme skok před cílovou rovinou, byla tam mela. Trošku se tam před námi zmáčkli dva koně a tomu od Ondřeje Velka ustřelil zadek. Začal padat, já neměl prostor kam uhnout, byl jsem na bariéře, napálil jsem do něj. A jak se jeho kůň zvedal, tak mě ještě narazil na bariéru. Od ní jsem se odrazil na druhou stranu a už jsem letěl.“
Levá noha vám zůstala ve třmenu, to je vždycky velké nebezpečí, je to tak?
„Přesně, když noha v třmenu zůstane, je to průser. Naštěstí jsem visel jen za špičku, nebylo to tak dlouho, ale i to stačilo k tomu, že mě kobylka sto metrů táhla.“
Dá se tomu nějak předejít?
„Spíš si člověk musí dávat pozor. Ještě nikdo nevymyslel takový systém třmenů, aby noha po pádu vyletěla. Hlavně musí být třmeny co nejmenší, aby noha neprojela celá. Kdybych měl větší třmeny a noha projela dovnitř, tak mě kůň táhne celé kolo.“
Na dráze jste po pádu ležel dlouho, věděl jste o sobě?
„No... Je to tak, že když dostanete takové rány, tak chvíli trvá, než se vzpamatujete. Byl jsem při vědomí, do hlavy jsem extra nedostal, zaplaťpánbůh. Jen musel odeznít prvotní šok, aby se člověk mohl postavit na nohy a někam z dráhy zmizet. Po takovém pádu člověk plus minus ví, jestli je průser nebo je to dobrý. Věděl jsem, že to dobrý je.“
Čtyřletá klisna Ramsya (Syndikát Hvězda-Olehla) šla proutěné překážky poprvé, jaký jste z ní měl dojem?
„Úplně úžasný. Když sedáte na koně od pana doktora Olehly, tak víte, že je připravený na sto dvacet procent. Před dostihem říkal, že je trochu svá a umí být hektická, když je vypjatá situace, ale chovala se celou dobu slušně. Dostih šla moc dobře, nad překážkami byla hodně jistá. I když tam byl před ní nějaký karambol, tak to vyřešila bravurně. Chovala se jako velký profík, parádní svezení, byl jsem z ní nadšený. Za pád nemohla, střetu se nešlo vyhnout.“
Vy jste měl v Lysé vůbec smolný den. Dva dostihy, dva pády.
„Někdy to tak člověk má. Přijedete a nedaří se nic od začátku. Jednou jsem něco podobného zažil v Polsku, kde jsem jezdil tři koně a třikrát jsem lehnul na posledním skoku. Když to tak je, nenaděláte nic. I s Reggaetonem (Wrbna Racing) jsme neměli moc šanci se pádu vyhnout, skočil nám do cesty jiný kůň a obrátilo nás to. Naštěstí se nám taky nic nestalo.“
Jaký máte výhled pro Velkou pardubickou?
„Zatím jsem ji jel dvakrát. Jednou pro pana Holčáka s Bugsie Malonem (2020, desáté místo) a loni pro paní Tamaru Křídlovou s Beau Rochelaisem (zadržen). Letos jsem znovu domluvený s paní Tamarou Křídlovou. S Beau Rochelaisem jsme šli druhou kvalifikaci, byli jsme pátí, koník je v pořádku. Když budeme oba zdraví, postavíme se na podzim ve Velké na start spolu. A pokud vše klapne, mohl by předvést slušný výkon.“
