Nejlepší střelec minulého EURO Zdráhala: Úspěch jsme tak nevytěžili
Před dvěma lety ovládl na EURO tabulku nejlepších střelců. Tím Ondřej Zdráhala (36) šokoval podobně jako český tým házenkářů šestým místem. Jak je na tom nyní, jeden den před startem šampionátu v Rakousku? Žádná hitparáda. Vrací se do hry po těžkém zranění, v polské Wisle Plock hraje málo a po sezoně v klubu končí. „V reprezentaci jsem dával góly vždycky,“ přijímá zodpovědnost.
Příval branek na minulém evropském šampionátu mu vynesl lukrativnější angažmá. Herně ovšem Ondřej Zdráhala ve druhém nejlepším polském klubu strádá. Národní tým mu ale dokáže zvednout náladu. Na EURO do Vídně ve čtvrtek vyráží v roli kapitána.
Jaké to je obhajovat trofej pro krále střelců EURO?
„Vůbec nad tím takto neuvažuju. Na každém mistrovství chci týmu pomoct a před dvěma lety se to povedlo tak, že jsem byl nejlepší střelec. Asi se to ode mě tolik nečekalo, ale v reprezentaci jsem dával góly vždycky. Letos to třeba bude stejné nebo pomůžu jinak. Jedeme tam jako tým a jako tým chceme dosáhnout co nejlepšího výsledku. V Chorvatsku jsme udělali perfektní výsledek. Bohužel nebyl tak vytěžený, aby došlo k větší propagaci házené. Přenosy neběžely na veřejnoprávní televizi, jen na placených kanálech.“
Co vám přinesl individuální úspěch?
„Kdyby se to povedlo ve fotbale, asi by se změnilo víc věcí. Mně to přineslo akorát to, že jsem odešel ze Švýcarska do Plocku. Pak tam přišel nový trenér a hraje někdo jiný. (úsměv) Na EURO jsem dal trošku víc gólů i proto, že chyběl Tomáš Babák. Musel jsem hrát celých šedesát minut a díky tomu jsem mohl být nejlepší střelec. Kdyby tam Tomáš byl, střídali bychom se po nějakých časových úsecích. Teď v Rakousku to bude samozřejmě jiné, protože v týmu je.“
Zatím nemáte moc dobrou sezonu, co?
„V posledním kvalifikačním utkání s Bosnou v Ostravě jsem si natrhl vaz čéšky. Táhlo se to pět měsíců. Nebyl jsem ani na podzimním srazu, vrátil jsem se na konci listopadu. Něco jsem stihl odehrát, ale moc toho nebylo. Měl jsem dost prostoru v přípravných zápasech, abych se do toho dostal. Moje výkony měly stoupající tendenci. Podstatné je, že jsem zdravý.“
V Plocku vám španělský kouč Xavi Sabaté moc nevěřil. Změnilo se na tom něco v poslední době?
„To se moc nezměnilo. Já jsem podepsal za jiného trenéra, a oni ho po pár týdnech uvolnili, jak se říká. (úsměv) Přišel Španěl, který měl úplně jinou ideu. Střídali jsme se s jedním hráčem po patnácti minutách. Ale začínal on. Úplně mi to nevyhovovalo. Jdete do mančaftu s tím, že budete hrát padesát minut za zápas, a pak je to úplně jinak. Nikdy jsem si nemyslel, že změna trenéra může tolik ovlivnit. On si koupil svoje hráče. Hraje ten, komu věří. Trenéra nezměním a ani nechci. Nakonec jsem spokojený. I když to nebylo jednoduché. Musel jsem si nastavit hlavu jinak.“
Tuším, že po sezoně změníte dres. Je to tak?
„Mám smlouvu do konce sezony a v Plocku neprodloužím. Nevím, kam půjdu. Když jsem byl zraněný, říkal jsem všem, co mi volali, že nejdřív musím zjistit, jestli jsem schopný hrát šedesát minut v plném zatížení. Teď se potvrdilo, že to půjde. Koleno vypadá dobře. Případné angažmá budu řešit až po mistrovství.“
Takže se jedete do Vídně předvést.
„Tak to neberu. O velkých prázdninách mi bude sedmatřicet. Když budu zdravotně v pořádku, klidně si ještě rok dám. Když ne, svět se nezboří. Kamkoliv bych kvůli dětem nešel. Německy mluvící země nejsou problém, Polsko taky ne.“
Jak vidíte rozložení sil ve skupině? Zdá se, že všechny čtyři týmy jsou vyrovnané. Souhlas?
„Minule jsme měli skupinu smrti. Dánsko, Španělsko, Maďarsko. My jsme byli outsider, soupeři nás mohli podcenit a pak už se nedostat do zápasu. Teď se to nemůže stát nikomu. Nikdo není outsider ani vyložený favorit. Každý má pětadvacetiprocentní šanci na postup. Možná bych dal Rakušáky na třicítku, protože hrají doma. Pro nás by bylo zbytečně svazující mluvit o tom, že zase chceme šesté místo. Rakousko je jako první soupeř velice těžké. Hraje na domácí půdě, s novým trenérem předvádí lepší házenou.“
Jak je na tom Česko?
„Co vidím, naši trenéři jsou schopní vytáhnout z ligy do reprezentace typy hráčů, kteří sem přesně pasují. Nejde o to vzít deset nejlepších střelců. Jsou různé somatotypy, je potřeba, aby zapadli do našeho stylu. Tohle se trenérům opravdu dařilo. Snažíme se, aby se tady každý nový hráč cítil dobře. Atmosféra je výborná. Na všech je vidět, že se každým dnem zlepšují. Nasávají vědomosti o házené a my starší se jim snažíme co nejvíc pomoci. Náš tým je vyrovnaný, homogenní. Ale vždycky jsou potřeba lídři, kteří to vedou a ukazují směr.“
Vy jste už na jednom EURO v Rakousku byl, před deseti lety. Jak na to vzpomínáte?
„Byla to úplně jiná házená. Filip Jícha tam byl taky nejlepší střelec. Zastínil všechny. Bylo to Filip Jícha etc (a ti ostatní). Od toho mančaftu kolem něj se čekalo víc. Když jsem odcházel do Grosswallstadtu, hrálo nás sedmnáct v bundeslize. Byli jsme nejpočetněji zastoupení cizinci v soutěži. Potom se to začalo vytrácet. Na tom mistrovství jsem nebyl stěžejní postavou. Chodil jsem na deset patnáct minut. Teď jsem v jiné pozici.“
Vše o ME v házené 2020 najdete zde »
