Ondřej Němec
21. května 2023 • 13:06

Král Kincl: Nebyl to extra koukatelnej zápas. To bych ho měl zabít?

Vstoupit do diskuse
3
Video se připravuje ...
TOP VIDEA
Je nedotknutelnost Třince pryč? Dynamo a Spartu táhnou schovaní lídři. Překvapí Litvínov?
Spor o Kováče: kouč budoucnosti a opravdová trefa, nebo jen bublina?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Z vítězné noci přešel beze spánku do dalšího dne. Dne, na který se téměř pět let těšil. Patrik Kincl totiž v odvetě bodově přemohl velkého rivala Karlose Vémolu. Zatímco Terminátor odcházel z O2 areny s výrazně poničenou tváří, vítěz a šampion střední divize rozdával úsměvy a byl plný energie. Nicméně ještě chvíli po doznění finálního gongu byla v kleci pořádně dusná atmosféra. Oba si dokonce vyměnili pár ostrých poznámek. „Mě se osobně dotklo, že zvedal vítězně ruce, tak jsem mu řekl, ať se podívá, jak vypadá,“ vysvětlil Kincl v rozhovoru pro web iSport.cz. „Jsem teď na obláčku výhry, takže si dokážu představit i zápas s Francisem Ngannouem,“ komentoval výzvu, kterou směřoval Attilu Véghovi.



Nový den po vyhraném zápase s Karlosem Vémolou. Co teď prožíváte, jak se cítíte?
„Ještě to nechávám, nevracím se k tomu. Mám v plánu si celejch těch pět let projet, prožít si to, nějak si to zpracovat. Ale ještě jsem se k tomu nedostal. Nebyl na to vlastně čas.“

Nicméně předpokládám, že jste tradičně nešel spát, jak to po zápasech míváte.
„Tohle bude trochu delší příběh. Protože máme zítra s holkama (manželka a dcera) vyrazit do nějakého penzionu, co paní vybrala, abych jim nějak vynahradil, čím si se mnou prošly před zápasem. Chci, abychom si pořádně odpočinuli. A bylo domluveno, že se půjde hned po zápase spát. Dokonce, ač jsem velkej odpůrce prášků na spaní, jsem si je dokázal vyžebračit, abych usnul. A tak už si to šinu na hotel… Pak mi žena povídá: ‚Ale když na tebe všichni kámoši čekají a chtějí se někam podívat, tak bychom mohli.‘ Takže se spát samozřejmě nešlo. A já jsem si jel něco ráno zařídit a zrovna jsem potkal komentátora Bryana Laceyho dole v hotelu, kterého měl vézt jeden nevyspalej klučina na letiště. Nabídl jsem se, že ho svezu a cestou jsme pokecali. Spát jsem tedy nešel a počkám, až to na mě přijde.“

Každopádně váš souboj s Vémolou byla bitka do poslední vteřiny…
„Nebyla to bitka. Nebyl to za mě extra koukatelnej zápas. Jediný, co si z toho odnáším je, že jsem Karla opravdu zbil. Mám na sobě jen jeden malinkej šrám. Rozhodně to nebyl jeden z těch hezčích zápasů, který umím udělat. Ale ne mou vinou.“

Dobře. Chtěl jsem se právě zeptat, co jste mohl udělat líp, pokud jste nespokojený. Ale bylo to tedy soupeřem, chápu to správně?
„Jo, mohl jsem udělat něco líp. Ale rozjela se mi nějaká zdravotní omezení, v rozcvičovně, které si schovám na svůj YouTube kanál, který budu asi rozjíždět, takže mi to celkem změnilo plán hry, který měl být úplně jiný. Nicméně o mé zraněné ruce se ví, o tom zánětu to normálně kolovalo venku. Pak se k tomu přidala další věc. Muselo se to rychle přetvořit. Ve finále jsem se ani pořádně nerozcvičil. Rozhýbal jsem se, udělal jsem mobilitu. Jak jsem šel do nějakého zahřátí, přišlo to, dal jsem si pět kombinací na lapy, a tím rozcvička skončila. Už jsem se jen udržoval v provozní teplotě a šel na to. Celá pětiletá cesta, která byla protknutá samými problémy, byla v tomto duchu do poslední vteřiny.“

Diváci mohli vidět, že jste si po zápase s Karlosem Vémolou vyměňovali nějaká slova. Můžete říct, co zaznělo?
„Nevím, co on tam na mě hulákal. Jak byl Karel opuchlej a tekla z něj krev, neslyšel jsem to. Ale osobně se mě dotklo, že zvedal vítězně ruce, tak jsem mu řekl, ať se podívá, jak vypadá. Já vypadám jako šampion, ne on.“

Zakrvácený Karlos Vémola odchází po porážce Patrikem Kinclem v doprovodu své ženy Lely z O2 arény.
Zakrvácený Karlos Vémola odchází po porážce Patrikem Kinclem v doprovodu své ženy Lely z O2 arény.

Pak jsem si všiml, že jste si něco vyříkával i s trenérem Vémoly, který přijel z Anglie. Pletu se?
„Bylo to tak. Nakonec jsme si řekli, že to vyřešíme někdy po a nebudeme to probírat v kleci. Ale pár slov jsme si řekli. Trenér Paul Ivens má u mě velikej respekt, je to opravdu pan trenér. Nicméně dotklo se mě, že byl nespokojený s výsledkem, přitom má kluky v Bellatoru, UFC a pravidla moc dobře zná. Takže to jsem si s ním chtěl vyříkat. Ale bylo to moc v emocích, proto jsme to umlčeli s tím, že to probereme někdy mimo.“

Ale z výsledku byl na místě překvapený i David Kozma, který se k tomu přiznával na tiskové konferenci. Co vy na to?
„Že bych asi zápasníkům udělal seminář o pravidlech.“ (usmívá se)

S ohledem na to, že někteří se tedy výsledku divili, dokážete si představit, že by byl třetí zápas s Vémolou?
„Já nevím, Karel byl dost zbitej, to bych ho tam měl zabít? Říkám, představoval jsem si to jinak, trénoval jsem na něco jiného. Tohle byl ve finále záložní plán. Už jsme se o tom párkrát bavili v minulosti, že mám taktik v záloze víc. Díky bohu za to. Teď mi to zachránilo výhru. Opravdu se může stát vždy cokoliv. I pár kluků v UFC si zlomilo při lapování ruku a taky to museli upravovat, takže jak má Karel specifický styl, jsem rád, že jsme přípravu nepodcenili a dalo se to uhrát tímto způsobem. Ale na druhou stranu jsem Karlose porazil v jeho nejsilnější hře. Takže taková satisfakce.“

A bylo něco, čím vás překvapil? Nebo vůbec?
„Zápas byl opravdu ovlivněný tím, v jakém stavu jsem nastupoval. Bohužel, to už ale neovlivním. Ovlivněný byl taky hlavním rozhodčím – jo, jsem asi klasickej hater rozhodčích – ale vidím to. Dostal jsem několikrát úder na suspensor, reklamoval jsem to, rozhodčí mi jen řekl, ať s ním nemluvím. Nevěnoval tomu pozornost. Signalizoval jsem mu, že se u stěny nic neděje, ať to častěji rozpojuje. Myslím si, že to nebavilo ani lidi. Ve finále ani mě. A jinak mě překvapilo, že neměl Karel takovou sílu ve wrestlingu. Ale když tam přišel nějaký ten strh, cítil jsem, že kdyby dobral pozici, bylo by to špatný. Opravdu je jako škrtič. Když jsme spadli, cejtil jsem hned, jak to začíná dovírat. A z toho jsem musel rychle pryč. A čím víc bylo v kleci krve, bylo to jako kluziště a musel jsem dávat pozor.“

Bylo znát, jak jste měl v O2 areně velkou podporu fanoušků. Po výhře se ale někteří lidé vysmívali Vémolovi, jak vypadal a podobně…
„Tohle mě štve. Když jsem odcházel z haly, zastavil mě tam jeden ze securitky, jestli bych mu podepsal tričko a říkal, že viděl rozbitýho Karla a vysmál se mu. To je tak nízký. Ten spor byl mezi náma. Chápu, že si to Karlos udělal dost sám, ale někomu se vysmívat, že je zbitej jak pes, to mě štve. A celou tu dobu, co je tento zápas ve hře, mi tohle vadí. Že i někteří z těch, co mi fandí, jsou neslušní… Nevím no, možná jsem moc naivní. Ale je to asi i tou atmosférou, že zrovna teď to bylo. Borec by se možná vyspal, a dnes by se taky choval jinak. Emoce tam lítaly, všichni byli rozhicovaní. Dá se to tedy asi pochopit. Karel měl velký prohlašovačky, urážel mě, a teď sklízel, co zasel. Ale mně osobně je to nepříjemný.“

Jak manželka vítězného šampiona prožívala zápas a co říkala na podporu fanoušků?
Video se připravuje ...

Ale chápu správně, že by se podle vás měla zakopat válečná sekera mezi vašimi tábory?
„To je asi na těch táborech. Ale myslím, že už se ukázalo, kdo vyhrál a nemusím toho být rozhodně součástí už já.“

Hodně lidí bude určitě zajímat, jestli je dál možné, že se s Vémolou setkáte ještě před soudem. Je to stále aktuální?
„Za mě tam bude chodit advokát, takže já se s ním u soudu scházet nebudu. To, co možná bude řešit soud, se vůbec netýká trash talku, jak to Karel překrucuje. Je to čistě o útoku na můj soukromej život. Nejen můj, mé manželky, dcery a rodiny. Karel i v zápase předvedl, že to není správný sportovec. Nebyl schopný mi podat ruku a uznat porážku. Já jsem za ním po prvním zápase přišel, podal mu ruku a před celou arénou uznal, že jsem na něj ten večer neměl a uznal jsem jeho výkon. To on nebyl teď schopen doručit. Takže na soudu se pro mě nic nemění. To nemá se sportem nic společného.“

Už v předzápasovém živém vysílání s promotérem Ondřejem Novotným jste zmínil, že byste po výhře nad Vémolou možná vyzval Attilu Végha. Všichni to vnímali jen jako takový vtípek…
„To taky byl vtípek. Ale bylo to takové to ‚semínko‘. V aréně jsem pak viděl Attilku, a tak mě to zase napadlo.“ (směje se)

Takže Attilka vykvetl po zápase. On sám z toho byl zjevně zaskočený. Ale nakolik byste si opravdu přál další zápas právě s ním?
„Teď to chci mít tak, že prostě si s holkama pojedeme užít volno. A nechci mít absolutně v hlavě, co dál, jaký zápas. Každý den jsem se teď budil s tím, že mám takový a takový zápas a přípravu. Teď chci mít zen, oázu klidu.“

Každopádně si opravdu dokážete Végha představit jako příštího soupeře.
„Já si dokážu představit ledacos. Třeba to, že vyhraju jackpot v euromilionech. (usmívá se) Když se ale někdo podívá na moje zápasy, tak ví, že se výzvám nevyhýbám. Naopak je vyhledávám. A co může být tady v Česku a Slovensku víc než zápasit s šampionem Bellatoru. Takže je to určitě zajímavý zápas. Nechci mít teď ale na mysli nic konkrétního. Bylo to tehdy v tom živáku jen takové plácnutí, pak jsem na to jen navázal. Ale dokážu si to fakt představit. Dovedu si představit spoustu věcí.“

Nicméně Végh zápasí v polotěžké váze (do 93 kg), opravdu byste šel i do této divize?
„Já jsem teď na obláčku výhry, takže si dokážu představit i zápas s Francisem Ngannouem (bývalý šampion UFC).“

Vy jste ale s Véghem zápasil už před dvěma roky v boxu. Prohrál jste tehdy na body. Napadlo vás už tehdy, že byste se s ním popasoval v MMA?
„Já ten boxerský zápas, s ohledem na to, co bylo za mnou a přede mnou, vnímám spíše jako remízu, než že bych to prohrál. Už mě proto tehdy napadlo: Co taková odvetka v MMA? Možná tam to začalo. Říkal jsem si, že v MMA by to bylo úplně jiný. Ale tomu jsem pak vůbec nevěnoval pozornost.“

Nemůžu nezmínit, že jste měl hlavní podporu v manželce, která dorazila do O2 areny tradičně v takzvaně vítězných šatech. Ty jednou asi skonči v nějakém muzeu, že?
„Budeme muset vymyslet nějaký trezor. Nějaký humidor.“ (směje se)

Teď se tedy na chvíli odmlčíte a užijete si volno s rodinou. Nicméně hned potom naskočíte do role trenéra a doprovodíte svého svěřence a kamaráda Davida Dvořáka na další zápas v UFC. Jemu jste se věnoval i během vlastní přípravy. Pomáhalo vám, chvílemi opouštět téma vlastního souboje?
„Trochu asi jo. Svým způsobem. Ale my to s Davidem nemáme nastavené jako trenér-svěřenec. Jsme opravdu dobří kámoši. David mi může zavolat ve tři čtyři ráno, že potřebuje s něčím pomoct, a já sednu do auta, naložím lopatu a pojedu mu pomoct někoho zakopat. (směje se) A nebudu se na nic ptát. Takže takové máme pouto.“

Nemůže být teď spor o tom, kdo je králem Oktagonu. Jak bude vypadat vláda staronového krále?
„Absolutismus samozřejmě. Absolutní absolutismus! (směje se) Doufám, že konečně od Oktagonu vyškemrám třeba lepší lístky pro ženu. To by se mi líbilo. Král by mohl mít královnu kousek blíž. Posledně jsem na to totiž nadával, tak se podařilo (manželka seděla ve VIP sektoru), ale ještě to má určité rezervy.“

Ano, ještě to má několik řad před sebou.
„Jo.“ (směje se)

A co říkala na vaše vítězství maminka, která se už odvažuje sledovat vaše zápasy živě, byť není přímo na místě?
„Mamině jsem samozřejmě napsal. A dostal jsem sprďáka, že měla akorát nervy, proč to tak natahuju. A opravdu mě sjela, nepřišlo mi, že to myslela ze srandy. Normálně jsem dostal držkovou, jako bych si neuklidil pokoj.“

Attila Végh zareagoval na výzvu Patrika Kincla a co řekl o odvetě s Karlosem?
Video se připravuje ...

Vstoupit do diskuse
3
Aktuální události
Články odjinud


Články odjinud