Vémolovi zemřel kamarád na koronavirus: Odešel velký srdcař | iSport.cz
Ondřej Němec
30. března 2020 • 21:50

Vémolovi zemřel kamarád na koronavirus: Odešel velký srdcař

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Příbram - Slavia: Musa prorazil beton! 1:0 pro sešívané, pomohl Zima rukou?
Plekanec se Šafářovou opět sportují. Kteří rivalové se spolu vyfotili?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Nešťastnou zprávu z Anglie obdržel o víkendu Karlos Vémola. Kvůli nákaze koronavirem totiž zemřel jeho šestasedmdesátiletý kamarád, trenér boxu Colin Webster. „Byl důvodem, proč k nám do klubu chodil Anthony Joshua,“ vzpomíná bojovník v rozhovoru pro deník Sport. A také vyzývá, aby si lidé tolik nestěžovali na současná omezení.



Český Terminátor smutní. V sobotu 28. března totiž zemřel Colin Webster, britský trenér boxu, s nímž se Karlos Vémola znal několik let. „První z mých blízkých, kterého mi to svinstvo koronavir vzalo. A opravdu doufám, že poslední,“ napsal v reakci na úmrtí rodák z Olomouce na sociálních sítích. „Zůstaňte doma, chraňte své blízké a lidi kolem sebe!“ doporučil navíc čtyřiatřicetiletý bijec fanouškům.

Jak jste se poznal s Colinem Websterem?
„Deset let jsem pracoval jako vyhazovač v klubu v Tottenhamu a Colin byl strejdou majitele podniku. A protože trénoval box ve Finchley, tak dělal s námi na dveřích. Nebyl to ale přímo vyhazovač, nicméně všichni ho tam respektovali. Mě osobně naučil strašně moc, měl zkušenosti, které jsem nemohl nikdy zažít. Byl skvělý, jeho historky jsem dokázal hltat celé noci. Byl taky důvodem, proč k nám chodil Anthony Joshua. Nebylo mu tehdy ještě osmnáct, takže by ho nikam jinam nepustili. Colin ho ale znal, věděl, že je slušný a nebudou s ním problémy. Navíc Anthony na sedmnáct rozhodně nevypadal, měl už tenkrát skoro dva metry. Oni dva se zkrátka dobře znali, a tak k nám do klubu Joshua chodil každý víkend.“

KARLOS „TERMINÁTOR“ VÉMOLA
Narozen: 1. července 1985 (34 let) v Olomouci
Výška/váha: 183 cm/93 kg
Profesionální bilance: 27:6
Tým: London Shootfighters
Největší úspěch: první Čech, který se probojoval do slavné UFC

A taky vás Webster trénoval?
„Nikdy jsem toho moc nenaboxoval, ale občas jsem ke Colinovi taky zašel. Hlavně mě několikrát požádal, abych šel boxovat na jeho charitativní akce, protože jsem už tehdy měl jako zápasník v Londýně docela jméno. Na Instagram jsem jako vzpomínku na Colina dával fotku z galavečera, kde se vybíraly peníze ve prospěch holčičky, která bojovala s rakovinou. On byl veliký srdcař. I na dveřích jsme pořád vybírali peníze na různé charitativní projekty.“

Zemřel kvůli nakažení koronavirem…
(skočí do řeči) „On měl samozřejmě už nějaké zdravotní komplikace, například dýchací potíže, bylo toho zkrátka víc. Nicméně diagnostikovali mu koronavirus, odvezli ho do nemocnice, kde nedlouho poté zemřel.“

Už před několika dny jste se na sociálních sítích podivoval, že se v Anglii moc nezavádí opatření proti šíření nákazy. Od té doby se to ale zlepšilo, ne?
„Určitě, ale s rouškou se tam dál nechodí. Nebo alespoň málo, mám tam děti, takže vím, co se tam děje. Je vyhlášený ‚lockdown‘, tedy zákaz vycházení, ale roušky se skoro nenosí. A udivuje mě, jak se tam ve zprávách pořád opakuje informace, že rouška není tak efektivní, jako časté mytí rukou. No dobře, možná je mytí rukou efektivnější, ale proč tomu nepomoci i rouškami, ne? Koronavirus má teď princ Charles, premiér Boris Johnson, takže se to začalo řešit víc.“

Ve středu jste se vrátil z Londýna. Předtím jste nechtěl opouštět děti, protože ještě musely chodit do školy, je to tak?
„Přesně! Vrátil jsem se až teď, když vím, že děti jsou v bezpečí. Jsou u babičky, takže i kdybych zůstal v Londýně, nemohl bych je navštěvovat, to je teď zakázané. Proto jsem odjel. Je jedno, jestli jsem v Anglii sám v domě, kde nemám fitko a nemůžu navštěvovat děti, nebo jsem tady, kde mám v domě tělocvičnu.“

Vaše partnerka Lela s dcerou Lili jsou ale v Orlických horách u vaší maminky. Takže je patrně ještě nějakou dobu nutné karantény neuvidíte, že?
„Ano. A tak trávím čas hlavně tréninkem. Beru si k srdci, co mi řekl kouč. Skoro po celém světě se nesmí trénovat, proto my musíme dřít samostatně víc než kdykoliv jindy. Cvičím proto třikrát denně. Dovybavil jsem si kvůli tomu posilovnu. Makám i venku s pneumatikou, kladivy. Mám boxovací pytel, pás na běhání, zkrátka vše, co potřebuji. A mezi tréninky dělám u baráku nový trávník, maluju. Nechal jsem vymalovat krásně ložnici, pracuju tu na velikém překvapení pro Lelu a Lili. Griluju s Beastem (pes).“

To zní celkem dobře.
„Nechci to moc říkat nahlas, protože vím, že ta situace plno lidí deprimuje, ale já jsem tolik času pro sebe a na práci kolem baráku nikdy neměl. Byl jsem v jednom shonu, a teď tohle. Vlastně si to užívám. Pořád jsem neměl, kdy vypnout, neustále jsem něco musel řešit. Teď nemusím skoro nic, mám čas na sebe a užívám si to. Někdy mi i vadí, jak si lidé příliš stěžují na karanténu. Vždyť třeba se situací za války se to nedá srovnávat. Lidé žili dlouhodobě v mnohem větším strachu. My máme být několik týdnů doma a někteří z nás kolem toho dělají veliké scény.“

Co byste jim poradil?
„Měli by myslet víc pozitivně. Ať té situace zkusí nějak využít, alespoň co se dá. Já to opravdu využívám k rekonstrukci domu, tréninku, trávení času se psem, věnuji se víc akvaristice, mám na všechno víc času. Využívám to prostě pozitivně. Když si představím, čím lidé procházeli X let za války a museli to vydržet… Teď mají sedět v uvozovkách doma u televize, a stěžují si. Někdy opravdu až hnusně. Samozřejmě, že je to nepříjemná situace, chápu, že na někoho dopadne finančně víc. Ale ať si nikdo nemyslí, že se to netýká i mě. Když nebudu zápasit, nemám čím vydělávat. Nějak je, nějak bude. Tohle za určitou dobu pomine. Dříve, když se všichni semkneme a vydržíme. Lidi by prostě neměli šílet.“

Jak se podle vás tato situace dotkne MMA? Je to veliká krize pro váš sport?
„Nedotklo se to jenom našeho sportu, ale všech a věřím, že to ustojí. A lidi se na to budou víc těšit. Je jasné, že až se vše zase povolí, budou zpočátku opatrní. Řekne se, můžete na fotbal, ale polovina třeba zůstane doma, protože se bude bát. Ale postupně se k tomu vrátí. Budou mít po tom hlad, budou se chtít bavit.“

Olympiáda se vás sice netýká, ale dokážete se vžít do situace těch, kterých ano?
„Myslím, že se do toho nedokáže vžít nikdo. Musí to být něco strašnýho. Soucítím hlavně s těmi staršími sportovci, pro které to měla být třeba poslední olympiáda. A je otázka, jestli ten rok ještě utáhnou. Rok je dlouhá doba. Pro ty mladší by to nemělo znamenat tolik. Je to nepříjemné, ale je to pro všechny stejné. Nejnepříjemnější je to opravdu pro ty, kteří vědí, že tenhle rok finišují a možná kvůli tomu o Hry už úplně přijdou. Nejhorší by bylo, kdyby se olympiáda zrušila a byla až za čtyři roky. Ale to, že se posune, myslím, všichni chápou.“

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud