PŘÍMO Z BRNA - I kdyby ho nejlepší měli předjet ne o jedno, ale i o dvě kola, toužil Karel Abraham brněnský závod dojet. Myslel na body, které by získal, i na fanoušky. Nakonec byl rád, že z motorky seskočil. Když se z ní začalo dýmit, bál se, aby pod ním nevzplála.
Svým fanouškům na tribuně D se připomenul velmi výrazně. Jenže způsobem, o jakém se mu ani nezdálo. Přímo před jejich kotlem se poroučel na zem a skončil mimo trať. „Vím, že většina fanoušků i tyto momenty chce vidět. Ti moji asi zrovna u mně ne...“ pokrčil rameny skleslý závodník. Zklamání, bolest i zlost se v něm mísily rovným dílem.
Kdyby se nejelo v Brně, pokračoval byste vůbec?
„Myslel jsem, že je konec, ale jak jsem se podíval na motorku, viděl jsem, že jí nic není. Zeptal jsem se komisařů a ti odkývali, že s ní v pohodě můžu jet. Pokračoval bych i jinde. Pokud motorce nic není, není důvod, proč na to nesednout.“
I za cenu, že vás další dojedou o kolo a kroužíte pomalu až do konce?
„Plánoval jsem to vydržet. Motorka sice nejela moc dobře, ale s koly za 2:02 bych to dokončil a třeba bych to kolo ani nemusel dostat. Pak se ovšem motorka naráz hodně zhoršila.“
Je velký nápor na psychiku být předjetý o kolo?
„V takovou chvíli ne. Když začaly problémy s motorem, tak už jsem se ohlížel, kdo se vynoří za mnou, abych mohl uhnout na stranu. Věděl jsem, že jsem měl zhruba pětadvacet nebo třicet vteřin k dobru. Nechtěl jsem dělat problémy ostatním jezdcům, to by bylo zbytečné.“
Dával jste si speciálně pozor, abyste uvolnil cestu Stonerovi a nesrazil se s ním? Po vašich kontroverzích by si to někdo mohl vyložit zle.
„Mohli by si to tak sice vykládat, ale dával jsem si pozor nejen na Stonera. Ať by to byl kdokoliv, tak bych se mu snažil uhnout. Udělat závod zajímavým tímto způsobem, to by nebylo to pravé, co bych chtěl vymýšlet.“
Jste spíš zklamaný nebo naštvaný?
„Jsem hrozně naštvaný, že se to stalo, že jsem spadl, ale myslím si, že jsem s tím nemohl nic udělat. Jsem zklamaný i z toho, co se stalo s motorem. Byl od pátku úplně nový.“
Pro Brno je takový průběh asi příznačný.
„Bohužel to odpovídá. V Brně bylo něco špatně vždycky. Buď se nepovedl závod, spadnul jsem, což bylo v drtivé většině, nebo se to stalo v tréninku kvůli dalšímu jezdci, což byl horší scénář. Už nevím, co na to říct. Zkoušel jsem říkat, že to tady bývá špatné, a bylo. Tak jsem začal tvrdit, že to bude dobré, a nevyšla ani tahle taktika. Musím vymyslet něco nového.“
Co kdyby nastal horší scénář a v Brně se už příště nejelo?
„To bych byl nerad. Nejde jen o mně. Přišlo sem 238 tisíc diváků, ty všechny by to mrzelo.“
Jak budete zklamání překousávat?
„Vždycky to po Brně musíme hodit za hlavu a snažit se co nejdřív udělat dobrý výsledek, stejně tak to bude i letos. V Brně se nám nikdy nedařilo. V minulosti se povedlo vrátit se na lepší vlnu, snad to půjde i letos.“
Co vám řekl otec, majitel vašeho týmu?
„Nikdo není nadšený z toho, co se stalo. Bohužel to tak ale je.“
Související články
