Je zpět. Zdravotně v pořádku, na motorce, kterou si nemůže vynachválit, a s euforií na plný plyn. „Je to nejlepší motorka, na které jsem v rámci MotoGP seděl,“ přiznal Karel Abraham, jenž se po roční pauze v superbicích letos vrátí do elitní kategorie MS. Představil i svůj nový stroj Ducati Desmosedici GP15 týmu Pull&Bear Aspar Team a věří, že s ním bude při návratu atakovat body.
Jaký je to tedy pocit být ze superbiků zpět v MotoGP?
„Skvělej. Měl jsem ale štěstí, že jsem minulý rok mohl testovat KTM a nevypadl z toho. Jsem navíc rád na Ducati. Bavil jsem se o tom i s Eugenem Lavertym, který se vrátil do superbiků, protože je jimi nějakým způsobem vychovaný, největší momenty zažil tam a já zase v MotoGP. Ty motorky jsou i odlišné. Tahle je tvrdá, ujíždí, odskakuje, ale u superbiku je to měkké a v zatáčce se to vlní. Není to špatně, ale je to specifikum toho šampionátu.“
Testování s Ducati naplnilo očekávání?
„Musím říct, že i překonalo. Byl jsem velmi nadšený, vše fungovalo výborně. Jediné, co myslím, že jsme zajeli výborné časy, ale ta pozice nebyla kolikrát až tak dobrá. Sezona bude obtížná, je to tam nabité, ale věřím, že během závodů, kdy nebudeme mít tolik času a nebude tolik prostoru, aby všichni vypiplali motorku do detailu, nebudou tam tak úzké rozdíly, ale bude to roztahanější.“
Je to tedy nejlepší motorka, na které jste v MOto GP seděl?
„Určitě ano.“
Abraham v TAK URČITĚ: o návratu do MotoGP i shánění peněz v motosportu
Video se připravuje ...
V čem?
„Prostě myslím, že je. Už v roce 2011/12, kdy jsem seděl na Ducati, jsem věděl, že mi sedne a líbí se mi. Myslím, že jsem si to pak i potvrdil, kdy jsem jezdil na Hondě, která nebyla až tak dobrá, nebo na Aprilii, která podle mě nebyla vůbec dobrá, ve chvíli, kdy jsem na ní seděl já. Tím, že jsem vloni testoval KTM, mám co porovnávat, a ta Ducati z toho vychází nejlíp. Možná i proto, že má největší top speedy a já mám rád rychlost a rychlé zatáčky. To jsou moje nejoblíbenější pasáže.“
V čem je ale jiná než novější model GP16, kterou má váš kolega Alvaro Bautista?
„Nedokážu říct, to bych kecal. Vím, že jsou tam určité rozdíly v motorech, ale nevím přesně jaké. A už nevím časové rozdíly. To neví nikdo. OK, Bautista byl o šest desetin, ale kolik je motorka a jezdec, to nikdo neví.“
Jak vám sedl tým Jorge Martíneze?
„Funguje skvěle, i když doufám, že se mi tam podaří dostat dva kluky, kteří se mnou pracovali odjakživa v MS. Pracujeme na tom a vypadá to, že ano. Nicméně můj nový tým, se kterým pracuju, je skvělý. Velmi rychle jsme se sžili a šéfmechanik přišel hned na to, jaké nastavení mi vyhovuje, a i když jsme měli pár přešlapů, kdy jsme vyzkoušeli nějaký extrém, tak i to bylo důležité, protože jsme si potvrdili, že to není ta správná cesta a máme nalajnováno jen to dobré.“
Zvykáte si na to, že jste tam oproti dřívějšku spíše sám?
„Já měl takový přechod už vloni v superbicích. I tehdy jsem byl v cizím týmu, navykl si na to a pokračuju u Aspara. V něčem je to jiné, protože když cestuju, jsem na hotelu, nebo jdu na večeři, tak jsem sám a nemám tam žádného parťáka, což je trochu zvláštní, ale nedělá mi to problémy. Většinu času stejně trávím na trati, kde ti mechanici jsou.“
Musel jste pak v přípravě i něco měnit?
„Nemusel. Ta příprava je jiná než na superbiky, motorka funguje jinak a bolí vás z ní jiné svaly, ale vždy je nejlepší cvičit a připravit se. Při těch testech zjistíte nedokonalosti zimního tréninku, kde je třeba pak ještě máknout.“
Co tedy vaše zdraví? Přeci jen jste i s ním měl před dvěma lety dost potíže…
„Zdravotně jsem naprosto v pořádku. Jasně, jsou problémy, kdy bolí prst na noze, rameno neohnu tak dozadu, ale třeba zápěstí bolí jednou do roka a v rameni nemám takový rozsah, ale to už nepoznám. Třeba shyby můžu dělat v pohodě. Navíc si na motorce nepamatuju, kdy bych cítil nějakou bolest skrz mé zranění. Tam mě to nelimituje.“
Jaké máte do sezony cíle?
„Já o tom hrozně nerad mluvím a vždy se mě na to každý zeptá. Ono je tam momentálně šestnáct továrních motorek, což je strašně moc a jen prvních patnáct pozic rozdává body. Nebude to jednoduché. Věřím, že Ducati má své tratě, kde bude silnější než třeba tovární motorky, ale jsou i tratě, kde je Ducati slabší. Momentálně řeknu, že bych byl šťastný, kdybych jezdil pravidelně na body, ale uvidíme, co ta sezona přinese, protože to třeba bude těžší, než si myslím.“
Těšíte se pak i znovu na domácí závod do Brna?
„Brno je nesmírně těžký závod, nejtěžší z celé sezony. Minimálně pro mě, což možná platí pro každého pilota na domácí trati. Je tam prostě příliš velký tlak. Příliš mnoho novinářů, sponzorů, kamarádů, fanoušků, rodina... I když jsem rád za tu podporu, je tam strašně moc lidí, kteří se kolem mě motají a chtějí něco vidět, podívat se a to vytváří velký tlak.“
Související články
