Nepříjemný problém takzvaných mrtvých duší opět hrozí českému sportu. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy poslalo na konto Ústřednímu automotoklubu České republiky (ÚAMK) v posledních dvou letech téměř 20 milionů korun. Částky ale byly zřejmě vypočítány na základě nadsazených údajů o počtu členů.
Zatímco loňská dotační kauza vyzněla do prázdna, český sport řeší reálné problémy spojené s nadhodnocováním členských základen, podle kterých se dosud posuzovaly nároky na státní dotace.
ÚAMK v žádosti o dotaci na rok 2016 uvedl celkový počet přes 200 000 členů. Z nich mělo být 3536 sportovců v soutěžích a 8470 aktivních sportovců. Licence pro motoristický sport ale v zemi uděluje konkurenční Autoklub ČR, který je takzvanou národní sportovní autoritou v motoristickém sportu pod Mezinárodní automobilovou federací (FIA) a Mezinárodní motocyklovou federací (FIM). Ten pro rok 2014 v oblasti motosportu udělil celkem jen 5116 licencí.
„Autoklub je sportovní autoritou. Když chce někdo licenci, musí přijít k nám a požádat o ni,“ vysvětluje prezident Autoklubu Jan Šťovíček. „My víme přesné číslo, kolik licencí jsme vydali. Údaje, které uvádí ÚAMK, nehrají. Členská základna, kterou uvádí, vyvolává pochybnosti. Nábor členů tam probíhá velrybářským způsobem, jaký byl u nás zvykem v devadesátých letech. Objednáte si noviny a k tomu dostanete členství v ÚAMK. Pak základna roste.“
Problémem je, že sportovní organizace dostávají státní dotace právě na základě počtu členů. I Autoklub měl v minulosti problémy. Ještě v roce 2014 uváděl téměř 200 000 členů, o rok později už jich bylo necelých 10 000.
„My jsme si v členské základně udělali pořádek. Víme, kolik členů máme,“ říká Šťovíček. „I u fotbalistů byl výrazný pokles. Řada sportovních organizací tenhle krok neudělala, ale některé ne. Je potřeba to vyčistit.“
ÚAMK se hájí tím, že definice sportujících členů podle licencí není jednoznačná.
„Od státu neexistuje jasná definice toho, kdo je sportovec, trenér. Co je pohybová aktivita, která bývá někdy také podmínkou. Má šachový trenér pohybovou aktivitu? Nebo kuchař, který jezdí s týmy v cyklistice? Popsat naše členy tak, jak to po nás ministerstvo někdy chce, je často nemožné,“ řekl serveru Ihned.cz prezident ÚAMK Oldřich Vaníček.
Principálové sportovního prostředí ve spolupráci s politiky už několik let připravují centrální rejstřík sportovců, který by poskytl jasnou evidenci.
„Z komerčních peněz jsme sehnali dvacet milionů korun na to, abychom udělali rejstřík. Dva roky leží v zásuvce na olympijském výboru a politici ho nechtějí,“ řekl předseda ČOV Jiří Kejval loni v říjnu.
V posledních letech politici pracují na vlastní verzi rejstříku sportovců. Na tomto projektu pracovala už bývalá ministryně Kateřina Valachová.
„Vnímáme ho jako strategický nástroj pro podporu sportu do budoucna. Chtěli bychom vědět, jak správně podporu zacílit, komu ji věnovat,“ líčila Valachová už v roce 2016. „My jako ministerstvo nemáme ověřené a srovnatelné informace o sportovním prostředí, přitom ze zákona odpovídáme za agendu sportu. Naší motivací je správně to prostředí ovlivňovat. Svazy vedou různé evidence, ale mají je pro svou nezávislou spolkovou činnost.“
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy by už letos mělo podle zákona o podpoře sportu rejstřík sportovních organizací, sportovců, trenérů a sportovních zařízení nejpozději do 30. června spustit.
„Organizace pak budou mít povinnost zapsat údaje do rejstříku nejpozději do konce roku. Aplikace s rejstříkem se momentálně připravuje,“ uvedl tiskový odbor MŠMT.
Transparentní systém by pak mohl zjednodušit přístup sportovních svazů k dotacím.
„Musí být nastaveny kontrolní mechanismy. Ministerstvo s tím počítá. Věřím, že to pomůže,“ líčí Šťovíček. „Nereální čísla v členských základnách jsou velkou skvrnou, která kazí dobré jméno českého sportu.“
