Otec mu často vštěpoval heslo: Dal ses na boj, tak bojuj! A on se tím vždy řídil. Na trati se rval o každý centimetr a v rámci MS bral pět stupňů vítězů. „Život začíná na konci komfortní zóny,“ říká bývalý motocyklový závodník Jakub Kornfeil, jehož po 12 letech mezi elitou letos zastavila až nečekaná ztráta sponzora a finanční riziko. Přesto ví, co dál – plánuje budoucnost jako trenér.
Aktivní kariéru ukončil v lednu, jenže od té doby se toho v motocyklovém MS stejně moc nezměnilo. Koronavirová pandemie stopla závody hned po úvodní GP Kataru, návrat se chystá nejdřív v půlce července ve Španělsku a on sám uznal: „Na jednu stranu jsem za to rád, protože to nemám před očima a můj konec je jednodušší. Kdyby se naopak jelo, určitě bych koukal a říkal si: Tady v této zatáčce bych udělal tohle, zde bych už měl nasazený plyn, tady bych ho předjel…,“ popisuje Jakub Kornfeil . Po 12 letech v Moto3 má koneckonců o čem vyprávět.
Najdou se u vás občas chvíle, kdy si rozhodnutí skončit vyčítáte?
„Ne. I s odstupem času to hodnotím jako správný krok – nebylo jiné východisko. Za prvé nemám tolik financí, abych to dotoval ze svého, a i kdybych je měl, tak to ani neudělám, protože by to byl nesmysl. Sport není investice ani byznys… Vše je v něm nevyzpytatelné, a přestože si můžete za sedačku zaplatit, de facto ty peníze propálíte výfukem. Mám na to již jasný pohled a lidé v mém okolí ho chápou a respektují. Skončilo to prostě na jednom člověku, který měl přijít, ale nedorazil.“
| JAKUB KORNFEIL |
| Narozen: 8. dubna 1993 (27 let) |
| Kariéra v MS: 2009-2019 |
| Bilance v MS: 182 závodů/757 bodů |
| Největší úspěchy: 1. místo v Red Bull Rookies Cupu (2009), 2. místo v GP Velké Británie (2015), 2. místo v GP Malajsie (2016), 3. místo v GP Valencie (2015), 3. místo v GP České republiky (2018), 3. místo v GP Nizozemska (2019) |
Máte na mysli ústředního sponzora, s nímž jste jinak do sezony počítal?
„Přesně tak. Měl to být stoprocentní partner, který přislíbil uhradit výraznou část sezony, ale těsně před ní couvl. Přestal komunikovat a úplně se po něm slehla zem.“
Jak moc velký díl tak po něm z rozpočtu zbýval?
„Celá polovina. Měl jsem sice sponzory na první polovinu budgetu, ale tu druhou měl hradit právě onen nejmenovaný Slovák. A chci podotknout, že nešlo o firmu Redox či jiného jejich partnera. Je to cizí člověk, který s nimi neměl nic společného. Snad jedině to, že byl také ze Slovenska.“
Dá se tak říct jen pro představu, kolik musí člověk zaplatit za sedačku v Moto3?
„Řádově se jedná o stovky tisíc eur. Obecně platí, že nováček bez zkušeností musí často donést i víc, například půl milionu eur. Já jsem však měl už za ty roky jinou cenu. Díky tomu, že jsem měl v padoku pověst zaběhnutého jezdce, který jezdil kolem desátého místa, uměl jsem cenu stlačit.“
Přesto řadu lidí napadla otázka: Proč jste končil, když jste měl podepsanou smlouvu?
„Chápu, ale nejsem blázen. Ač jsem měl s týmem podepsaný kontrakt, nevrhám se bezmyšlenkovitě do nejistých věcí. Přeci jen jde o velkou částku, a abych odjel půlku sezony a pak to zabalil, to bych zradil sebe, rodinu, fanoušky i partnery. Raději jsem se tedy rozhodl vůbec nenastoupit. Už takhle by to bylo těžké se s podobnými myšlenkami posadit na motorku. Z hlediska hlavy by to stejně nefungovalo a psychická pohoda by tam nebyla.“
A co takhle varianta dát si rok pauzy, sehnat za tu dobu sponzory a zkusit i jiné závody?
„Víte co, rok je v tomhle prostředí krátká doba a věci se rychle mění. Ne že bych snad zapomněl jezdit na motorce nebo bych se nedokázal udržet v kondici. Jenže jak mí sponzoři, tak ani já jsme už nestáli o to startovat v jiném šampionátu než je MS – tohle je pro nás nejvíc! Strávil jsem zde 12 let a nemám si již co dokazovat, abych se rval do jiného podřadného mistrovství. To je pro mě lepší využít kontakty, které mám, otočit stránku, začít psát jinou a realizovat nové cíle.“
V tomhle máte navíc také zkušenosti. Už během kariéry jste si dělal i manažera, že?
„Ano, nebyl jsem jen sportoré vec, který si musel hlídat životosprávu. K tomu jsem musel jednat s týmem, scházet se se sponzory, dohlížet na jejich platby a od druhé půlky sezony si i hledat místo na další rok. A ještě jsem pak byl v kontaktu s výrobci přileb, rukavic nebo kombinéz, abych měl vůbec v čem jezdit… Prostě full time job od A do Z.“
Někde jsem četl, že jste obchodoval i s tuňáky.
„To je náš rodinný podnik, takže i do něj jsem se občas zapojil a rozvážel třeba něktese krabice po fitness centrech a tak.“
Nebralo vám to koncentraci a energii, kterou jste mohl využít na závody?
„Ne, naopak mě to bavilo. Žil jsem v tom, co jsem si sám zařídil, spoléhal se na sebe a byl jsem pánem své kariéry. V posledních letech jsem si v tom navíc našel systém,
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
