Za každým olympionikem je příběh. A ten za misí běžkyně Terezy Hrochové je vskutku unikátní. Na globální sportovní akci číslo 1 poletí amatérská běžkyně, kterou živí rodiče, a rovnou se postaví na start maratonu. Slavné superboty, parádní vychytávku moderní doby, používá. Jenže… „Musím si je kupovat, do Japonska budu potřebovat nové,“ líčí Hrochová.
Dramatický finiš závodu na 5000 metrů na mistrovství republiky přinesl Tereze Hrochové dvě drobná zklamání. V boji o zlato ji střihla rivalka Moira Stewartová a časem 16:28,10 minuty zůstala o 65 setin za osobním rekordem svého trenéra Vladimíra Bartůňka.
„Je to jediná disciplína, kde ho v osobáku můžu porazit. To mě mrzí, byl to cíl letošní sezony,“ smála se Hrochová.
V realitě ale pětadvacetiletá univerzální běžkyně zažije svůj nejdůležitější závod na nejsledovanější světové akci roku. Na olympijských hrách bude muset až na nejsevernější japonský ostrov Hokkaidó, kde ji v Sapporu čeká maraton. Zkusila ho zatím jen jednou v životě a před měsícem ve štýrském Fürstenfeldu rovnou zaběhla olympijský limit 2:29:06 hodiny.
„Trenér do mě rýpal už na začátku loňské sezony, brala jsem to jako dobrý vtip,“ líčí Hrochová. „Po mistrovství světa v půlmaratonu mi bylo řečeno, že to vtip úplně nebyl, a že to opravdu zkusíme.“
I když v Rakousku splnila olympijský limit, musela ještě čekat na výsledky pražského maratonu The Battle of the Teams. V něm ji předběhla Eva Vrabcová-Nývltová, Moira Stewartová sice také překonala olympijský limit, na Hrochovou to ale nestačilo. O 22 sekund.
„Doufala jsem, že to prospím, ale bohužel jsem se ráno probudila. Nekoukala jsem, jen jsem psala bráchovi, ať mi potom dá vědět, jak to dopadlo,“ líčila Hrochová nominační napětí. „Průběžně mi chodily SMS jako: Běží rychle, uvidíme. Ta poslední hodinka, kdy se všichni probudili a psali mi, jak to probíhá, to bylo docela o nervy.“
Všestranně talentovaná plzeňská vytrvalkyně letí v posledních letech nahoru. Vyhrála dva mistrovské tituly v půlmaratonu, má ale i zlata ve svém oblíbeném běhu do vrchu či ze silničních Běchovic. Atletika pro ni ale zatím nebyla hlavním životním směrem. Kombinovala ho se studiem právnické fakulty.
„Letos se mi asi i kvůli koroně nepodařilo nikde sehnat žádné koncipientské místo, kde by mi vyšli vstříc s běháním. Mám od rodičů trošku nůž na krku, že bych s tím na začátku roku měla začít něco dělat. Rodiče mě hlavně pořád živí, já jsem amatérský hobby běžec,“ líčí Hrochová.
Je to klasický problém současného systému podpory vrcholového sportu, v němž se příliš nepočítá se sportovci, kteří plynule nepřijdou z mládeže do resortních středisek. Hrochová na část podpory dosáhla až teď, jinak ji drží hlavně její klub AK Škoda Plzeň a pomáhá jí i sportovní stipendium z programu UNIS na podporu univerzitního sportu.
Maratonská příprava se přitom neobejde bez dlouhodobého pobytu ve vysoké nadmořské výšce. A navíc jsou dnes už nezbytné tzv. superboty, s nimiž se v posledních dvou letech zvedla vytrvalecká výkonnost po celém světě. A Hrochová připouští, že taková situace ohrožuje její další působení ve vrcholové atletice.
„Olympiáda motivující určitě je. Ale z motivace si nekoupíte kartáček na zuby, ani si nekoupíte svačinu. Vzhledem k tomu, že je problém sehnat peníze na boty, tak si myslím, že to pro mě reálné není,“ říká Hrochová. „Koupila jsem si boty, ty mi nesedly. Neuznali mi reklamaci, takže já jsem v tom byla za trénink za pět tisíc, což je pro mě dost zásadní věc. Boty si musím kupovat za peníze, co mám od oddílu, případně od svazu. Vydrží jeden závod...“
Další problém před olympiádou znamená pro Hrochovou nejistota ohledně trenérského doprovodu na olympiádě. Počet míst realizačního týmu je značně omezený, jenže běžkyně je zvyklá na servis svého kouče.
„Čekám, jestli trenéra vezmou, což je pro mě dost zásadní. Maraton jsem běžela jen jednu a on mně všechno připravil, dovedl mě na start, cestou na mě volal, kdy se mám uvolnit, kdy se napít,“ líčí Hrochová. „Trať jsem pořádně nezkoumala. Většinou to dělá trenér. Proto doufám, že mi ho tam vezmou, abych řešila jen sama sebe.“
V Sapporu ji spolu s Vrabcovou-Nývltovou a Marcelou Joglovou čeká olympijský maraton den před závěrem Her, v sobotu 7. srpna.
„Myslím, že to vstřebám až na startu, že to není vtip nebo haluz,“ usmívá se Hrochová.
|
EVA VRABCOVÁ-NÝVLTOVÁ (35 let) MARCELA JOGLOVÁ (33 let) TEREZA HROCHOVÁ (25 let) |
