Marek Stodůlka
2. srpna 2021 • 19:20

Vondroušová je doma: Z kritiky jsem byla špatná, stříbro je krásná odpověď

Vstoupit do diskuse
2
TOP VIDEA
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
PRVNÍ DOJEM ze čtvrtfinále: Motor se zlepšuje, ale dostává lekci, co Třinec umí
VŠECHNA VIDEA ZDE

Když cestovala do Tokia, cítila se trochu nechtěná. Markétě Vondroušové se vyčítalo, že „zabírá místo“ Karolíně Muchové. Dvaadvacetiletá tenistka ale nakonec přivezla z japonské metropole stříbrnou medaili.  Na pondělní tiskové konferenci potvrdila, že to pro ni znamenalo dvojitou radost. Mimo obrovského úspěchu totiž zavřela pusy všem, kteří jí předpovídali porážku už v úvodním kole.



Po životním turnaji si žádné dovolené neužije. Markéta Vondroušová přiletěla v noci ze soboty na neděli z Japonska a ve čtvrtek už se přesouvá do Montrealu na další podnik kategorie WTA. Před pondělním setkáním s novináři v domovském klubu na pražské Štvanici ale stihla zásadní věc. „Samozřejmě jsem šla na nehty,“ smála se na úvod tiskové konference dvaadvacetiletá olympionička.

Jak jste se cítila před začátkem Her, když vám prakticky nikdo nevěřil a tvrdilo se, že by měla jet spíš Karolína Muchová?
„Upřímně jsem z toho byla před odjezdem dost špatná, protože když vyšla soupiska, tak ohlasy opravdu nebyly moc dobrý, ale spíš naopak.“

Co si o tom myslíte teď, když jste získala stříbrnou medaili?
„Že se mi povedlo udělat takový výsledek, je krásná odpověď a myslím si, že jsem to tímhle všem vrátila. Protože kdybych tam nic nehrála, tak budu tyhle kritiky akorát podporovat a jsem moc ráda, že se mi to takhle vydařilo.“

S Belindou Bencicovou jste dobré kamarádky, řekly jste si něco po skončení finále?
„Viděly jsme se celou dobu v šatně, protože jsme se převlíkaly do teplákovek a šly na vyhlášení. Potom máme ještě společnou fotku s medailemi, když jsme se potkaly na dopingové kontrole, atmosféra byla celkově dobrá. Vyhrát mohla jenom jedna, samozřejmě mě to mrzí, ale stříbro je taky skvělý a jsem ráda, že to aspoň byla Belinda.“ (směje se)

Vaši porážku den na to pomstily Kateřina Siniaková s Barborou Krejčíkovou ve čtyřhře, probíraly jste to nějak?
„Mluvila jsem s nimi před jejich finále. Psala jsem si s Katkou a vzkazovala jí, ať Belindu nenechají získat dvě zlata, takže to splnily. I když jsme s Bencicovou kamarádky, tak jsem holkám přála a je super, že jim to vyšlo.“

Poděkovaly vám, že jste Bencicovou unavila tou třísetovou bitvou?
„Hm, tak to mi neřekly no.“ (směje se)

Bylo pro vás obtížné, že jste v Tokiu nemohla mít svého trenéra?
„Byli jsme ve spojení a psali jsme si každý den, i když jsem trénovala i mezi zápasy. Takže komunikace probíhala skoro stejně, jako kdyby tam byl. Jenom neviděl duely na živo, ale v kontaktu jsme zůstali denně.“

Jaká byla na olympiádě v týmu atmosféra?
„Měly jsme jeden apartmán, kde jsme s holkama spaly na čtyřech pokojích. To byla pro všechny docela novinka, ale zvládalo se to tam dobře. Letěla jsem s Petrou Kvitovou o něco dřív než ostatní. Parta tam byla dobrá, celkově jsem si užila i vesnici a setkání s ostatními sportovci. Holky potom postupně odlítaly a zůstaly jsme tam jenom já, Bára a Katka, ale bylo to super.“

Stihla jste se spřátelit s někým dalším z české výpravy?
„Poznala jsem nové lidi, ale nebyl čas se moc bavit s nikým. Třeba kluci baskeťáci byli super, nebo i někteří atleti, stýkali jsme se tam tak nějak všichni dohromady ve společných prostorech. Takže potkat další sportovce a vidět atmosféru, která u nich panuje, bylo super. Zrovna baskeťáci to mají hrozně uvolněné. A když jsem dohrála finále, tak všichni čekali do půl třetí do rána, aby mě přivítali, to bylo opravdu hezký. Vzpomínky mi zůstanou navždycky.“

Uspořádala jste stejně bujarou oslavu jako třeba Lukáš Krpálek s Jiřím Prskavcem?
„Přijela jsem právě až o půl třetí ráno, takže už nešlo slavit venku. Ale jak jsem říkala, všichni na mě čekali ve společných prostorech. Mám to na videu, bylo to opravdu krásný, stálo tam hrozně moc lidí, což mě obrovsky překvapilo vzhledem k tomu času. Opravdu zážitek na celý život.

Přivezla jste si z Tokia nějaký suvenýr?
„Ne ne, nikam jsem nemohla, takže nic nemám. (směje se) Dovezla jsem si medaili.“

Který okamžik byl z celých Her ten nejsilnější?
„Vítězství nad Naomi Ósakaovou nečekal asi nikdo, takže to bylo hezký. Pak šla ta očekávání trochu nahoru, i ode mě. Ale když jsem porazila i Elinu Svitolinovou, tak už jsem věděla, že mám jasnou medaili a nemusím hrát o třetí místo. Finále jsme si pak šly s Belindou hlavně užít a podle mě jsme předvedly dobrý výkon. Pak byla fajn ta úleva, že už to celý skončilo a nebudu mít nervy. Ale největší radost přišla asi po vyhraném semifinále.“

Vstoupit do diskuse
2
Články odjinud


Články odjinud