Nepříjemnou zprávu tušili dlouho dopředu. Až 8. července se však sportovci oficiálně dozvěděli, že během tokijských Her budou tribuny zívat prázdnotou. Připravit se musejí i na přísná opatření, která je v Japonsku čekají. Přesto jsou rádi, že na „divné hry“ mohli vůbec odcestovat.
Akce, na kterou se dlouhodobě chystali, a taky se obávali o její uskutečnění, by měla v pátek oficiálně vypuknout slavnostním ceremoniálem. Pro sportovce, kteří zažili předchozí olympiády, však půjde o zcela jiný zážitek. „Můžeme být ale rádi, že se Hry vůbec uskuteční, protože pro spoustu sportovců to je první a třeba i poslední olympiáda. Pět let na to makali a bylo by tolik zlomených srdcí, kdyby se Hry vůbec neuskutečnily,“ prohlásila už před odletem do Tokia beachvolejbalistka Markéta Nausch Sluková.
Těšila se, že před startem olympijského turnaje naladí se spoluhráčkou Barborou Hermannovou ideálně formu, těžkou ránou po příletu byla zpráva o pozitivním testu trenéra českého týmu Simona Nausche.
Naštěstí samotným hráčkám vyšel negativní test, tudíž mohou dál počítat se startem v úvodním vystoupení proti japonské dvojici. Jenže v každém případě bez aplaudujících fanoušků. „Hrozně moc bych si diváky přála. Jsem typ hráče, který když vleze na hřiště, tak se uzavře do své bubliny a tolik mě to nerozptyluje. Cítím však energii v publiku a tím, že to jsou moje třetí Hry, bych si je chtěla užít se vším všudy,“ smiřovala se s realitou Nausch Sluková.
Tenistka Karolína Plíšková s předchozími Hrami v Londýně nebo v Riu (do Brazílie neodcestovala z důvodu obavy z nákazy virem zika) porovnávat nemůže. „Možná je to dobře, aspoň nebudu tolik zklamaná,“ komentovala wimbledonská finalistka vyhlídky ohledně nulové divácké atmosféry. Hrát zápasy před prázdnými tribunami si vyzkoušela už v minulé sezoně, i když měla z ticha špatné pocity. „Zažili jsme skoro celý rok bez diváků, zvykli jsme si tak napůl. Ale první turnaj v Americe bez lidí byl děsný. Před prázdnými tribunami se mi hraje o hodně hůř,“ prohlásila Plíšková.
Ve Wimbledonu zažila krásnou kulisu, musela se však podrobit přísným opatřením. Nemohla spát například v tradičních domcích, jak bývají tenisté zvyklí. Na speciální podmínky na sportovištích i v olympijské vesnici si zvykají i další reprezentanti.
Rozum trpí
„Všemožné nošení roušek už neberu jako otravu, ale výmysl a realitu dnešního světa. Všichni v areálu jsou sice testovaní každý den a pro vstup musí být samozřejmě negativní. Tohle se vydržet dá. I když taková mokrá rouška nasazená při chůzi s lodí z cíle na start není velkým potěšením,“ líčil kanoista Lukáš Rohan. „Z výběru nejstupidnějších opatření bych asi vypíchnul zákaz trenérům chodit na rovnou vodu a tzv. warm up course, kde se také nesmí koupat. Pak zákaz pokládání flašek s pitím na plastové překážky u tratě, jelikož by prý mohly být nebezpečné pro další sportovce, pokud by se napili,“ vyprávěl Rohan. „Dá se to zvládnout, jen běžný lidský rozum tu trpí,“ uvedl.
Na komplikace je připravena i tenistka Barbora Krejčíková. „Přes to všechno se na olympijské hry těším. Je tam trošičku zklamání, že nebudou lidi, což je pro mě horší,“ komentovala 11. hráčka světového rankingu, která si do Tokia vezla skvělou formu z posledních turnajů.
Zatímco špičkoví tenisté bývají zvyklí na bouřlivou kulisu, třeba kanoisté si nikdy vyskakovat nemohli. „Kanoistika je malý sport, nikdy na ni nechodilo kvantum diváků. Spíš jsme byli všichni zavření v malinké bublině a soustředili se na svůj závod. Něco podobného teď bude na olympiádě. Každý bude mít nějakou svoji bublinu a bude to chodit jako někde na mistrovství Evropy, světa nebo na svěťáku,“ počítal Martin Fuksa.
České medailové naději prý příliš nevadí ani omezené možnosti pohybu. „Nejsem zvyklý někde courat po městě, většinou jsem jenom na pokoji na závodišti. Když tohle bude i na olympiádě, budu spokojený. Doufám, že tam nebude nic, co by mě vyvádělo z komfortní zóny. To uvidíme až na místě,“ vyhlížel příjezd do Tokia.
Nulová přítomnost fanoušků nerozhodí ani profesionální cyklisty. „Lidi? My jsme na to zvyklí. Klasiky se jely ještě bez diváků, až poslední měsíc jsou závody s diváky,“ konstatoval Zdeněk Štybar. „Je pravdou, že návrat fanoušků nám dodal ohromnou motivaci závodit.“
Krpálek věřil v Japonce
Do města judu zaslíbenému se těšil olympijský šampion Lukáš Krpálek. „Jsem samozřejmě rád, že olympijský turnaj proběhne v hale, kde jsem mohl startovat na mistrovství světa. Jediné, co mě hrozně mrzí, je, že turnaj bez diváků bude velká změna,“ litoval. „Japonské publikum mám velice rád. Každý turnaj, který jsem tam absolvoval, pro mě byl obrovský zážitkem. Startovat před zapěným japonským publikem je něco nádherného.“
Krpálek doufal, že bude zachována původní varianta, podle které mohli na sportoviště Japonci, a návštěva Her by byla zapovězena jen cizincům. „Když dozvěděl, že budou jen japonští diváci, nebyl jsem zklamaný. Ale potom, co jsem slyšel, že závody budou zcela bez fanoušků, tak mě to mrzí. Bohužel, taková je doba, musíme to brát, jak to je. Jedeme tam bojovat o co nejlepší umístění, předvést co nejlepší výkon,“ uzavřel Krpálek.
