Americká senzace: porazila i Skota, který běhal z hospody. Mäki to trefila
PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Ingebrigtsen, nebo Kerr? Nor, který svět naučil, že i afričtí běžci se dají porážet, nebo svérázný Skot, který kdysi po pařbách s kamarády běhal domů z hospody? Američan Cole Hocker převezl oba dva, patnáctistovku na Hrách v Paříži vyhrál v olympijském rekordu 3:27,65 minuty. Ingebrigtsen skončil bez medaile.
Jakob Ingebrigtsen má v nohách trénink unikátního rodinného klanu vedeného dominantním otcem Gertem, s kterým se slavní běžečtí bratři rozešli ve zlém.
Josh Kerr, který ho vloni na mistrovství světa v Budapešti nepustil k titulu mistra světa, zase nebyl vždycky asketa. Historka, jak běhával z hospody, je pravá.
„Ano, dělával jsem to,“ připustil Kerr v průběhu Her. „Můj cíl byl někde mezi tím vystřízlivět a dostat do sebe pár dalších mil. Tehdy, když jsem se občas vracel domů ve tři nebo ve čtyři ráno, jednou nebo dvakrát jsem to udělal.“
Mediální kampaň před mužskou patnáctistovkou se vedla přes ostrou rivalitu mezi těmito dvěma borci. V Paříži se do sebe slovně pouštěli ve stylu boxerů před velkým zápasem. Nor vyčítal Britovi, že málo závodí. A když Kerr předpověděl, že finále bude nejtěžším za poslední léta, Ingebrigtsen si ho vychutnal: „Záleží, koho se ptáte. Já bych neřekl, že bude těžké. Závody mám rád, v závodech rozkvétám. Proto to dělám.“
To ale platilo dřív. Určitě na olympiádě v Tokiu, kde ve finále zdrtil světového šampiona Timothy Cheruiyota. Další zimu překonal časem 3:30,60 halový světový rekord Etiopana Samuela Tefery. V létě 2022 porazil na Bowermanově míli v Eugene elitní pole s náskokem šesti metrů. Další dominantní vítězství pak přidal na Dream Mile v Oslu. A pak přišel první šok, když ve finále MS v Eugene prohrál s Britem Jakem Whigtmanem.
Se se svými bratry Henrikem a Filipem se rozkmotřil s vládcem klanu Gertem a vloni na světovém šampionátu v Budapešti dostal další políček. Tenkrát ho porazil Kerr.
„Myslím si, že naše rivalita je zdravá pro disciplínu a celý sport. Rivalita mi nevadí. Ale má práce je závodit a vyhrávat medaile. Jsem šťastný, že tu můžu být a závodit. Ať o tom lidi klidně mluví,“ řekl Kerr.
Média milují zkratky a prezentace olympijské patnáctistovky jako souboj dvou rivalů se jim hodila. Ale nebylo to tak jednoduché.
„Bude to zajímavé, těším se na souboj všech i na to, že je to údajně mezi těma dvěma. Ale myslím, že ne. Může tam někdo vstoupit a rozbít jim to, co kolem nich všichni dělají,“ varovala před závodem mílařka Kristiina Sasínek Mäki.
A měla pravdu. Ingebrigtsen si závod hlídal, držel si vedoucí pozici a nasadil dlouhý finiš. V závěru se ale přes něj přehnal Kerr, který pak svedl fantastický boj o zlato s Američanem Hockerem. Poražený Ingebrigtsen sledoval až ze čtvrtého místa, jak Hocker v posledních metrech vítězí a navíc mu bere i olympijský rekord z Tokia. Nor sice běžel o osm setin rychleji než při svém zlatém běhu před třemi lety. Teď to ale nestačilo ani na Hockera, ani na Kerra a ani na bronzového Američana Yarede Nuguseho.
„Cítil jsem se extrémně dobře a přepálil jsem to. Viděl jsem, že je přede mnou mezera, která narůstala, a byl jsem trochu nedočkavý. Samozřejmě to není, v co jsem doufal,“ řekl Ingebrigtsen. „Můžu vinit jenom sám sebe. Není to legrace, nejsem schopen dosáhnout výsledků, které chci. Ale ostatní běželi skvělý závod.“
Ingebrigtsen v posledním kole neměl čím odpovědět na útoky svých soupeřů. Ale ani Kerr nevyhrál, před čárou se s ním pustil do boje Hocker, který byl už na minulé olympiádě v Tokiu šestý a letos se v Glasgow stal vicemistrem světa. A na čáře byl o 14 setin dřív.
„Je to neuvěřitelný pocit. Cítil jsem se, jako by mě nesl stadion a Bůh. Moje tělo to tak nějak udělalo za mě. V hlavě jsem měl všechno a viděl jsem tu cílovou čáru,“ radoval se Hocker. „Vyhrát zlato bylo mým cílem celý tento rok. Napsal jsem si to a opakoval si to, i když jsem tomu nevěřil. Věděl jsem, že mám na medaili, a že když se mi to povede, bude zlatá…“
A že mu média nedávala prostor před startem?
„Sám pro sebe jsem si říkal, že jsem v tom závodě taky. Pokud mě nechají letět pod radarem, tak to tak bude. Myslím, že to možná takhle bylo nejlepší,“ řekl Hocker.
