Bez moře na olympiádu! Češky z jachty nevěřily, v rodině mají pivní magnáty
Že chybí moře? Žádný problém! Český jachting navzdory přírodnímu handicapu drží unikátní sérii účasti na olympijských hrách, která trvá už od dob federace. Na francouzskou olympiádu se chystají tři závodnice, dvě z nich mají v rodině pivní magnáty. Tou jedinou bez podobného spojení je Zofia Burska. Možná proto, že má rodiče z Polska.
Celý svět mluví o Paříži, ale ony z ní moc neuvidí. Sára Tkadlecová a Zosia Burska s plachetnicí 49erFX a windsurfařka Kateřina Švíková se zato během olympiády podívají do maríny v Marseille, městě Jean-Pierre Papina či Edmonta Dantése. Všechny si účast vybojovaly koncem dubna na regatě poslední naděje v Hyeres.
„Tak dva dny jsme tomu nevěřily. Obrovská úleva, radost, nadšení a furt jsme se ujišťovaly, že to je doopravdy a není nějaká chyba či změna,“ líčila Tkadlecová.
Je jisté, že na jejich olympijský zdar se bude během Her připíjet i v centru Her v Paříži, konkrétně v Českém domě, který je připraven v Cabaretu Sauvage. Ten se nachází v nejrozsáhlejším městském parku La Villette. Jednou z jeho hlavních atrakcí budou produkty českých minipivovarů, přičemž některé z nich mají k jachtařkám blízko. Strýc Tkadlecové je majitelem Únětického pivovaru, tatínek Švíkové má akcie v Hostivaru. Jen Burska je v jiné situaci. Má ale svůj příběh.
„Mí rodiče jsou z Polska, ale já se narodila v Praze. Mám dvojí občanství, ovládám oba jazyky,“ vysvětluje. „Dva roky jsem závodila za Polsko. Byla to skvělá příležitost, tam je jachting na vyšší úrovni. A když jsem byla třetí na mistrovství Polska v dětské lodní třídě Optimist, dostala jsem se do repre a tam jsem se hodně naučila.“
S Tkadlecovou se dala dohromady poté, co její nová parťačka hledala náhradu za Dominiku Vaďurovou, s níž jí těsně nevyšla snaha o olympiádu v Tokiu.
„Začátky byly dost náročné. Pro Sáru byl těžký rozchod s její kormidelnicí, byly spolu šest let, byly totálně sžité,“ líčila Burska. „Já jsem s 49erem neměla žádnou zkušenost. Sára se musela chopit role trenéra. Cítila jsem velký tlak, nechtěla jsem Sáru zklamat a musela jsem makat.“
Loď 49er je dvouposádkový skif, jeho ovládání je poměrně náročné fyzicky i technicky a vyžaduje citlivou spolupráci kormidelníka i kosatníka.
„Obě tam stojíme nebo visíme na hrazdě, je to dost atletická loď, vše je o souhře kosatníka a kormidelníka. Ani jedna bez druhé nemůžeme fungovat, a když nebudeme spolupracovat, loď taky nebude fungovat,“ vysvětluje Tkadlecová.
„Je tam třeba stoprocentní důvěra v druhého, máme rozdělené role, kdo za co zodpovídá, společně neseme výhry i prohry,“ dodává Burska. „Je to jedna z mála lodí, kde jako kormidelník držím v ruce kormidlo, ale nedržím hlavní plachtu, tu ovládá Sára. A v jachtingu je základní pravidlo, že každý pohyb kormidla by měl být doprovázený pohybem plachtou. Takže nonstop komunikujeme, kdo co dělá, musí být stoprocentní soustředěnost.“
V současnosti už obě trénují velkou část roku v zahraničí, základnu mají v chorvatském Zadaru.
„V naší lodní disciplíně jsme na olympiádě jediná země bez přístupu k moři. Ale začínali jsme původně tady na Nechranicích,“ usmívá se Burska.
Původním úkolem nové posádky bylo připravit útok na účast na olympiádě v Los Angeles. Po vydařeném kvalifikačním závodě v Hyeres se ale už za dva týdny pustí do boje v maríně v Marseille.
„Počítáme, že bude hodně foukat. Typický vítr pro Marseille je mistrál, silný vítr ze severu, líčí Burska. „Ale je to počasí, na to nemáme vliv. Nemusí foukat vůbec, to je na tom sportu krásné, že každý den je jiný, každá rozjížďka taky.“
