Snoubenka zlatého Dostála: Je nejlepší chlap na světě! Omlátila jsem si klouby
PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Byla celá uplakaná, ale stálo za tím velké štěstí. Kajakářka Anežka Paloudová chvilku po vlastním olympijském závodě na kanálu Vaires-sur-Marne prožila ještě jeden. Kousek od cílového prostoru fandila svému snoubenci Josefu Dostálovi. „Já už to vím dlouho, že je to nejlepší chlap na světě, teď to ukázal celému světu a vědí to už všichni!“ usmívala se.
Jak jste závod prožívala?
„Prožívala jsem to neskutečně. Já jsem slíbila Pepovi, že na něj budu čekat v cílovém platě, takže jsem ani nešla fandit na tribunu. Čekala jsme tady, kde mě asi minutu před startem vyhodili, že tam nesmím být. Takže jsem stála na můstku mezi mixzónou a cílovým platem. Nebyla jsme si jistá, jestli se v těchto místech smí fandit, většinou to tak není. Bylo tam kovové zábradlí, takže jsem do něj mlátila a trochu jsem si omlátila klouby. Já jsem nadšená, je to pořád něco neskutečného. Nejsem úplně spokojená se svým závodem a hned, co jsem dojela a možná už v trati, říkala jsem si, že veškerou smůlu a slabost jsem si vybrala já. A o to víc sil bude mít Josef v jeho závodě. Nevím, jestli to pomohlo. Rozhodně síly měl.“
Jak jste slavila, když Josef projel cílem?
„Vběhla jsem zpátky na plato, začala jsem brečet, slintat. Všechno šlo ze mě ven, včetně křiku. Emoce byly neskutečné.“
Věřila jste, že to dokáže?
„Josef jel krásně už od začátku. Málokdy jede start - cíl, nepřepálil první půlku. Krásně se držel. Když ho zabrala televize, bylo vidět, že mu loď krásně odjíždí a já jsem věřila, že má na to vyhrát. Televize byla od nás daleko, stála jsem tam s Josefovým belgickým soupeřem a kamarádem, který mě tam začal objímat a křičet: On to vyhraje. On to vyhraje! V tu chvíli jsem už věděla, že je to ono.“
Co říkáte na jeho taktické hrátky, jak si v rozjížďce a v semifinále vybíral postupová místa?
„V rozjížďce chtěl dojet na druhém místě. O semifinále říkal, že chce raději závodit na kraji, že se mu lépe závodí na kraji než uprostřed, kde se stává, že někdo ze soupeřů přepálí start. Hrají tam roli nervy. Dostal se na krajní dráhu, jak si přál. Samotný závod byla už pohádka. Já jsem nadšená, jak to zvládl. Včera byl trochu nervózní, jeho trenér mu říkal, že mu věří. Té cestě. Pepa ukázal, že ta cesta byla správná.“
Josef v přípravě na Paříž vyměnil osvědčeného kouče Karla Leštinu za Pavla Davídka a od minulého roku udělal v tréninku spoustu úprav. Jak jste viděla tenhle proces?
„Myslím si, že změna probíhala postupně. Josef od minulé olympiády vyměnil trenéra. Přechod k novému trenérovi nebývá vždycky okamžitě skvělý, musela proběhnout společná práce. Bylo tam relativně dost tréninkových změn. Například se víc soustředil na najíždění velkého objemu v pomalé vytrvalosti, změřil se na stravu, podle mě celkově zlepšil svůj denní režim.“
Co to obnášelo?
„Začali jsme chodit dřív spát, vstávat, snažit se obecně udržovat. Do toho byl poslední dobou hrozně mentálně v pohodě. Fungoval celý jeho rodinný tým – sestra jakožto fyzioterapeutka, moje sestra jakožto kuchařka a nutriční terapeutka. Potom jsem s nimi částečně figuroavala i já. Oprostili jsme se od obrovského okolního tlaku, fungovali jsme jako relativně poklidná skupina a věřím, že se to vyplatilo.“
Jak na vás působil ráno před závodem?
„Věřil tomu hodně už od začátku. Tady se samozřejmě nervozita projevila. Předvčerejšek, částečně i včerejšek byl psychicky hodně náročný, ale včera večer už byl strašně v klidu. A dneska ráno byl šílenec. Dělal svoje klasické vtípky, vstal s úsměvem od ucha k uchu. Už ráno jsem si říkala: Tak to bude Josefův den! Teď je v rozpoložení, kdy na to má.“
Plánujete svatbu, v jaké jste fázi?
„Od června jsme zasnoubení. Svatbu vymyšlenou nemáme. Prioritou byly olympijské hry. Dohodli jsme se, že plánování si chceme užít. A užít v klidu. Tak to teprve přijde.“
Využijete ještě pobyt v Paříži na nějakou romantickou večeři?
„No nevím, jestli to bude úplně večeře, nebo prostě jenom dnešní pivo. (smích). Přece jen tohle je úspěch, který se musí oslavit jinak. Naší společnou lásku oslavíme jindy. Tohleto je Pepův den.“
