Báro, pojď! Jak Krejčíková zvládla tříhodinový maraton: Mám strašný hlad
PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Na úvod hned velká tahanice, která trvala tři hodiny. Přímo v epicentru dění. Zaplněný Court Philippe Chatrier sledoval třísetovou bitvu, z níž nakonec Barbora Krejčíková vyvázla a jde dál! Ale byly to nervy. Obří nervy. A boj proti španělské zdi, Španělka Sara Sorribesová Tormová potvrdila svoji pověst. Česká jednička ji zlomila až v závěrečném tie-breaku a vyhrála 2:1 na sety. „Moc těžký zápas," oddychla si.
Vydala spoustu sil. Fyzických i psychických. Vymáčkla ze sebe maximum.
Ale nebyl to marný boj. Nakonec vítězný!
„Mám strašný hlad, naposledy jsem snídala," bylo to první, jak si ulevila, když přišla mezi novináře.
Ještě v pátek hrála finále Livesport Prague Open v Praze. Pak následoval letecký přesun privátním letadlem. V sobotu si ani nezatrénovala, jenom čekala, až přestane pršet.
Ale s českými parťačkami si mohla leda tak zahrát prší. Tenis ne. Až dneska šla do akce, a hned taková bitva…
Novinářská místa se začala postupně víc a víc zaplňovat. Ale při vší úctě k české tenisové královně to nebyla (jenom) Krejčíková, kdo lákal.
Hned po ní totiž na centrální kurt zamířil jiný král. Ten největší. Rafael Nadal. Proto si reportéři už s předstihem chtěli zajistit místa, protože novinářská tribuna byla totálně narvaná už při čtyřhře, v níž se španělská ikona představila s Alcarazem.
Závěr třetího setu tedy sledovala už téměř zaplněná. Byla to infarktová koncovka, ale nakonec ji Česka zvládla. Ukázala, že mí silnou hlavu. Španělka poslala poslední úder do sítě a smutně odešla...
„Byl to moc těžký zápas. Sorribesová je strašně nepříjemná, ještě do prvního kola. Je to ryzí antukářka, běhá, hraje vysoké kopce, nedá vám balon zadarmo," vystihla to česká šampionka.
Klíčem ve třetí sadě mohl být ubojovaný brejk na 4:2. Zdálo se, že je to moment, který odolnou a nepříjemnou rivalku poslal dál od postupu. Jenže ta se nevzdala a vzala si i podání české soupeřky zpátky. Drama tedy pokračovalo.
A přišla nevýrazná česká chvíle. Krejčíková začala chybovat.
Španělka potvrdila, co se před prvním kolem říkalo. Že je to nepříjemná antukářka, která se na svém oblíbeném povrchu zakousne a nedá nic zadarmo. Je jako zeď, všechno vrací. To už musel být super úder, aby ho nevrátila.
Jinak to bylo ve stylu: Bum! Ale míček se vrátil. A znovu.
V hledišti byla cítit česká podpora. „Báro, pojď!“ znělo častokrát. Nechyběl ani vyhlášený fyzioterapeut Pavel Kolář, jenž už několik let patří ke koloritu každé velké sportovní akce. Když v prvním setu čelila brejkbolu a servírovala, ozvalo se: „Eso!“
Češka se sama povzbuzovala. Bylo vidět, že v úvodu nebyla ve své kůži, trápila se, hodně kazila. Takže využila každý úspěšný úder k tomu, aby si zapumpovala rukama a dodala si víru.
„Jestli cítím tlak? To asi ne. Spíš je těžké udělat změnu z trávy na antuku," popisovala Krejčíková. „Po Wimbledonu jsem toho moc neodehrála, moc jsme toho nenatrénovali, spíš tak jako jedu."
Proto chvíli trvalo, než se adaptovala.
O první set se snažila Krejčíková v závěru ještě zabojovat. Odvrátila dva setboly, při shodě poslala míček do milimetrového autu. Chtěla si vybojovat výhodu, takže mávla na rozhodčí, aby se šla podívat. Aut, opravdu…
Potom naopak Španělka trefila lajnu, česká favoritka bekhendem zahrála mimo. A první set zahučel do koše.
V tom druhém ovšem povstala. Dostala se do pohody, začala tlačit, trefovat vítězné údery a nadělila soupeřce kanára. Už to víc byla ta neohrožená dáma, která v tenisovém chrámu v roce 2021 ovládla French Open, a s vlhkýma očima posílala polibky do nebe pro Janu Novotnou.
Tímhle gestem si získala sympatie sportovního světa. Tehdy ovládla dvouhru i čtyřhru. O něco podobného se pokouší i teď.
Ale už první kolo ukázalo, že to bude zatraceně těžká práce.
Klíčové je, že sen o zlatém doublu žije dál.
„Není to úplně to, co jsem si představovala, ale mám radost. Na tomhle kurtu hraju ráda," svěřila se, než zamířila na regeneraci.
