Kuříková po triatlonu: Penalta? Lezly jsme po sobě. Seina nezapáchala
PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Až ráno před závodem se triatlonistka Petra Kuříková dozvěděla, že na olympiádě půjde na start. Navzdory obavám z kvality Seiny po nedávných deštích pořadatelé závodníky do řeky pustili. „Neměla jsem pocit, že by voda zapáchala,“ řekla Kuříková, která skončila devětadvacátá, na trati dostala žlutou kartu za nebezpečné plavání a musela třicet sekund čekat v depu.
Přežila plavecký úsek v rozvodněné Seině, na kole se projížděla po Champs-Élysées a od čela závodu ji tam oddělil hromadný pád soupeřek. Do cíle pak doběhla za povzbuzování masového publika na nejkrásnějším pařížském mostě Alexandra III.
Dlouho nebylo jasné, jestli stav Seiny závod umožní, kdy jste se dozvěděla, že půjdete na start?
„Ten verdikt padl až ve tři čtvrtě na čtyři ráno. Já měla budík na čtvrtou ráno už jsem měla na telefonu zprávu, že se bude závodit. Naštěstí jsem spala dobře, protože jsem věděla, že se buď pojede, nebo nepojede. Vím, že v triatlonu to takhle je, že se obvykle rozhoduje na poslední chvíli, protože počasí nemůžeme ovlivnit. Věřím, že to je i vůči dobru nás závodníků. Naštěstí to spánek neovlivnilo.“
V jakém stavu byla voda v řece, kvůli jejíž kvalitě se odložil závod mužů?
„Nechci mluvit proti organizátorům, ale už z logicky si nemyslím, že ta kvalita vody byla lepší. Ty vzorky byly odebrány včera v poledne a výsledky jsme se dozvěděly dnes. Plavaly jsme v úplně jiné kvalitě vody, než která byla změřena včera. Rozhodla tedy kvalita vody ze včerejška.“
Jaká byla?
„Neměla jsem pocit, že by voda zapáchala, ale já jsem měla velký respekt z proudu. Neměla jsem dobrou pozici na startu, byla jsem hodně na kraji, a čím víc jste na krají, tím slabší máte proud. Vždycky když se plave v řece, tak to není úplně férové. Myslím si, že jsme si naplavaly strašně moc metrů navíc kolem bójek. Úplně nás to odnášelo pryč. Fakt to byl boj o každou pozici. Po dlouhé době se mi stalo, že jsem měla penaltu za nebezpečné plavání. Úplně jsme po sobě lezly. Je mi to líto, neudělala jsem to naschvál, zas mě to stálo další pozice na tom běhu.“
Trest byl za to, že jste se soupeřkami ve vodě fackovala, když to řeknu lidově?
„Přesně tak. Je hrozně těžké se ve vodě orientovat, takže se snažíte plavat co nejkratší plaveckou trať. Měn se párkrát stalo, že jsem zabrala rukou, sáhla jsem někomu na hlavu a tím pádem jsem ho stáhla pod vodu, což bylo nepříjemné. Byla to hodně stresová situace pro všechny holky. Bylo to asi nejtěžší plavání v mém životě. Když jsem vbíhala do depa, měla jsem radost, protože jsem tam viděla spoustu kol, takže jsem věděla, že moje pozice vůbec není špatná.“
Jak hodnotíte cyklistickou část?
„Cyklistika nebyla ani tak náročná. Byla jsem ve skupině, kde byla spousta favoritek. Pak tam došlo k hromadnému pádu, což skupinu rozdělilo. Já jsem zůstala vzadu s pár dalšími závodnicemi i s domácí Leonie Periault. To mě hrozně moc mrzí, ten závod mohl dopadnout úplně jinak…“
Pádů bylo na mokrém silnici hodně…“
„Já jsem byla připravená na to, že bude mokro, takže jsem se snažila upravit i tlak v pneumatikách. Já jsem se na trati cítila poměrně jistě, ale asi pár soupeřek zvolilo moc tlak v pneumatikách. Trať byla poměrně kluzká, střídaly se tam kostky a byly tam i bílé čáry na silnici. Hromadný pád se stal právě na té bílé čáře.“
Měla jste aspoň chvilku vnímat půvabné okolí centra Paříže pod Eifellovkou?
„Prostředí jsem neměla moc možnost si vychutnat. Vnímala jsem diváckou kulisu a ten hukot kolem. V tomhle jsem měla trošku štěstí, protože jsem byla ve skupině s Leonie Periault, která je ve Francii hodně oblíbená. Běžela jsem kousek za ní, celou dobu jsem měla kulisu, lidi křičeli. Věděla jsem, že atmosféra bude ohromná, ale i tak mě překvapilo, že to byl takovej hukot, jak volali její jméno. Trať byla krásná a budou z ní krásné fotky. To depo na mostě Alexandra III… Jen mě trošku mrzí, že tam nebyl žádný kopec, že to byla jenom rovina. Ale jak nám říkali na brífinku: Chtěli jsme triatlon v samém centru Paříže a má to své výhody a nevýhody. Tou nevýhodou bylo samozřejmě plavání, ale jsem ráda, že se to dneska konalo.“
