Kanoista Ježek: Nechtěl jsem se vyautouvat šťouchem jako v Pekingu
ROZHOVOR PŘÍMO Z LONDÝNA | Opět skončil bez olympijské medaile a sám tuší, že další příležitost už nemusí nastat. „Cítím, jak každým dnem tělo stárne. Už je čas na mladší,“ vzkázal po pátém místě ve finále kanoista Stanislav Ježek. „Ale když se to tak vezme, že jsem obhájil páté místo, tak je to docela dobrý, ne?“ bral porážku s nadhledem.
Co se tedy dělo? Chyběly vám na těžkém kanálu síly?
„Ne ne ne, výjimečně jsem sílu měl dál než obvykle. Spíš tam byly chyby z nějakých nájezdů. Už do třetí branky se mi nepovedlo přijet úplně ideálně. Nechci říct, že vás to rozhodí, ale říkáte si: Sakra, ztratil jsem tady. Pak jedete dál, zase vám něco nevyjde. A už víte, že to není pěkná jízda, tak vás to úplně netěší. To sakra jsem si řekl asi čtyřikrát.“
Ještě si můžete spravit náladu ve čtvrtek na deblkanoi s Vavřincem Hradilkem.
„Já jsem jenom zvědavej – a to bych ani nechtěl – jestli překonám svůj výsledek na singlu.“
V Pekingu vás od medaile dělil jeden šťouch, tentokrát byl rozdíl větší.
„Tady to byla raketa. Během jízdy jsem hlavně myslel na to, abych se nevyautoval šťouchem, to už bych si ty ruce musel urazit. Proto jsem to jistil, radši si to pohlídal. Chybělo to, no.“
„Ne, abych něčeho litoval, to bych byl akorát ztrápenej a k ničemu by to nebylo. Akorát by se z toho dalo poučit. Ale kam?“
Do Ria 2016?
„Ne. Já bych se nerad dostal do role Štěpánky Hilgertové, která řekla, že už na další olympiádu nepojede a pak jela na další tři. Beru to tak, že ti mladší by mě už sakra měli smáznout, a to jestli bych chtěl jet do Ria, je absolutně bezpředmětný. Cítím, že každý den je tělo starší a starší. Jak bude starý za čtyři roky, to si ani neumím představit. A ještě dělat vrcholově sport.“
| 1992 | Lukáš Pollert |
| 1996 | Michal Martikán (SVK) |
| 2000 | Tony Estanguet (Fr.) |
| 2004 | Tony Estanguet |
| 2008 | Michal Martikán |
| 2012 | Tony Estanguet |
Takže mistrovství světa 2013 v Praze a konec?
„Do Prahy bych chtěl vydržet určitě, protože jsem součástí organizačního výboru. Přece jenom s tím je dost práce a když máte aspoň chvilku, abyste si v jejím průběhu oddechnul a šel se svézt na vodu, tak je to příjemný. Opravdu. Já ten sport mám rád právě pro to ježdění na vodě. Medaile by byly pěkný, ale nějak se nedaří.“
Na „kotoučcích“ nelpíte, ale nemrzí vás přeci jen, že nemáte ten olympijský?
„Ne. On by byl stejně někde v šuplíku mezi ostatníma. Víc mě potěšil ten čtyřlístek (zatavený pro štěstí na Hry od výrobce oblečení). Ten je vtipnej, pěknej.“
