Diváci v Londýně pokřikovali na korejskou šermířku Sin A Lam, aby po porážce v semifinále kordistek už vypadla z planše a mohlo se pokračovat. Korejka v slzách trucovala přes hodinu, než se smířila s kontroverzním verdiktem rozhodčích, který ji připravil o finále. „Diváků je mi líto. Zaplatili dost peněz a pak viděli něco takového,“ omluvila se pak kordistka. Nedodala ale, že diváci mohli vidět i daleko horší divadlo. Zde jsou příklady zlosti sportovců na olympiádě.
1. Kopanec rozhodčímu do hlavy
Kubánec Angel Matos vedl v souboji o bronz turnaje v taekwondu nad Kazachstáncem Armanem Čilmanovem, když dostal úder a musel být ošetřen. Protože ale ošetření trvalo moc dlouho, byl rozhodčím diskvalifikován, což ho rozzuřilo natolik, že po rozhodčím vystartoval. Kopanec do hlavy, pak chvilka oddechu a vyhrožování, tak řádil Matos jako pominutý. Po divočině byl z taekwonda doživotně vyloučen.
2. Sednu si a nevstanu
Korejský boxer Jung-Il Bjun na Hrách v Soulu v roce 1988 cítil, že musí nadchnout domácí fanoušky, ale v souboji s Bulharem Alexandrem Christovem se mu to nepovedlo, rozhodčí Keith Walker z Nového Zélandu přiřknul výhru soupeři. Korejec seděl 67 minut v ringu, odmítal ho opustit a čekal tak dlouho, až nad ním pořadatelé museli zhasnout světlo. Zápas měl smutnou tečku i pro Walkera, kterého napadli nejen korejští činovníci, ale i členové ochranky, kteří ho měli před útokem bránit.
3. Nakašlete si, papaláši!
Polský tyčkař Władysław Kozakiewicz vulgárně gestikuloval proti sovětským činovníkům po vítězném pokusu na OH v Moskvě, protože se domníval, že Sověti schválně otevřeli brány stadionu a pustili do sektoru rušivý vítr, aby mu pokus ztížili. Navíc se prý publikum k němu chovalo nepřátelsky. Kozakiewicz zatnul ihned po vztyku z doskočiště pěst a zapumpoval jí. Dostalo se mu podpory nejen od obyčejných Poláků, ale i od vládních činitelů, kteří konflikt řešili. Poněkud komicky tvrdili, že šlo o křeč v bicepsu...
