„Tohle je můj den. Tohle je můj cíl. Kayla Harrisonová, olympijská vítězka,“ opakovala si poslední čtyři roky každý večer před spaním jako mantru americká judistka. Trenér jí stejná slova během čtvrtka zopakoval alespoň sto padesátkrát. Fungovalo to. Dvaadvacetiletá Harrisonová zvítězila v kategorii do 78 kilogramů a získala pro Spojené státy první olympijské zlato v judu.
Kayla Harrisonová dokázala ve své touze po vítězství obrátit ve svůj prospěch vše. I burácivý řev, kterým publikum povzbuzovalo její finálovou soupeřku, domácí Gemmu Gibbonsovou. Harrisonová sama před sebou předstírala, že povzbuzování patří jí. „Gemma zní jako Kayla,“ prohlásila. Po svém vítězství se vrátila doprostřed žíněnky a ve sportovním gestu zdvihla ruku své soupeřky nad hlavu. „Chtěla jsem, aby jí diváci poděkovali, jak se patří,“ řekla.
Pak už přišlo předávání medailí. Předsevzala si, že nebude plakat, ale nakonec slzy pod víčky neudržela. „Promítla jsem si svůj život a co všechno mě to stálo, abych se sem dostala. A také všechno, čím jsem si prošla.“
Když jí bylo třináct let, začal ji sexuálně zneužívat její tehdejší trenér Daniel Doyle. Trvalo celé tři roky, během nichž se dvakrát stala národní šampionkou, než o zneužívání řekla svému kamarádovi z juda Aaronovi Handymu. Ten upozornil její matku a celá záležitost brzy skončila před soudem. Doyle přiznal vinu a v současnosti si ve vězení odpykává desetiletý trest.
Rodina Harrisonové se krátce po zahájení vyšetřování odstěhovala z Ohia do Bostonu, kde začal tehdy šestnáctiletou judistku trénovat dvojnásobný bronzový medailista z olympijských her Jimmy Pedro se svým otcem. Zneužívání však zanechalo na psychice mladé dívky velké šrámy.
Přestože myšlenky na sebevraždu ji už opouštěly, ještě více než rok zvažovala, zda chce se sportem vůbec pokračovat. „Nenáviděla jsem judo. Nenáviděla jsem své trenéry. Nechtěla jsem být silná dívka. Nechtěla jsem být zlatá dívka. Nechtěla jsem být dívka, která všechno překonala,“ vzpomíná Harrisonová na těžké období.
Díky trenérům se nakonec dokázala odrazit ode dna. Před dvěma lety vyhrála mistrovství světa, před rokem byla bronzová a nyní v Londýně dosáhla svého životního úspěchu. „Tohle je přesně to, co jsem chtěla,“ řekla, když svírala v rukou nejcennější olympijskou medaili.
Ale vysněné zlato není jediným happy endem tohoto příběhu. Mladou judistku čeká v nejbližší době svatba. S kým jiným než s Aaronem Handym, kamarádem z dětství, kterému se před lety svěřila se svým utrpením. „Vdala bych se hned teď,“ zářila po vítězném finále Harrisonová.
