Natrénováno má dost a dost, zdravotně se cítí dobře. Sama oštěpařka Barbora Špotáková říká, že pro přípravu na olympiádu udělala vše co mohla. Z jednoho ale má strach – ze sektoru na stadionu v Londýně. Je tak netypický, že se obhájkyně zlata z Pekingu bojí přešlapů.
Je to zdánlivě skrytý faktor, který nebude vidět tolik jako třeba déšť nebo vítr. Ale závod oštěpařek může podle Barbory Špotákové ovlivnit stejně zásadě jako proměnlivé ostrovní počasí.
O co jde? V Londýně je odhodová čára v hloubi tartanu, po němž se závodnice budou rozbíhat. Hned za ní tak nenásleduje trávník, jak jsou atleti zvyklí, ale ještě několik metrů dráhy. Oštěpaře to může zmást natolik, že začne přešlapovat.
„Na orientaci je to hodně náročné. Máte naházeny tisíce hodů před trávníkem, vidíte před sebou zelené. Najednou je ale to zelené osm metrů před vámi,“ popsala Špotáková, co ji a soupeřky příští čtvrtek čeká.
Co může tohle řešení dráhy znamenat? „Že bude hodně přešlapů. A pokud se vám to stane třeba při dlouhém hodu, může se závodník začít bát, stáhne se a hodí třeba o deset nebo patnáct metrů rozdíl. A to už je hodně velký rozdíl,“ obává se Špotáková.
Hranici spokojenosti s výkonem má nastavenou na 70 metrů. Rozhodně by ráda hodila daleko, a pak už se smíří i s jiným než zlatým umístěním. Bylo to tak i vloni na mistrovství světa, kde hodila 71,58 metrů a za stříbro byla ráda.
Londýnský závod ale může poznamenat i počasí. Na nedávné Diamantové lize v britské metropoli sice déšť atletům tolik nevadil, ale kdyby se k němu přidal i vítr, už by to bylo citelné.
„Jestli jedné prší, druhé ne, třetí fouká vítr, tak to závod může zásadně ovlivnit. A to dopředu nevíme, jak bude,“ říká Špotáková.
A pak je zde ještě ono netradiční umístění čáry na tartanu. Podobné zažil trenér Jan Železný na vlastní kůži na olympiádě v Atlantě v roce 1996, a potvrzuje, že problémy to dělat může.
„Je to neuvěřitelně zrádné. Jsem přesvědčený, že uvidíme hodně přešlapů. Tohle se očima strašně špatně koriguje,“ řekl Železný na nedávném mistrovství Evropy v Helsinkách.
Resumé je ale více než povzbudivé. Železný v Atlantě před čtrnácti lety vybojoval zlatou medaili.
