ROZHOVOR PŘÍMO Z LONDÝNA | Svůj poslední velký závod v malorážce střelkyně Kateřina Emmons nezvládla. I když měla soutěž na 3x20 ran, v níž před čtyřmi lety získala stříbro, rozjetou po položkách vleže a vestoje výborně, pokazila střílení vkleče.
„Byla jsem nervózní jako juniorka, konec závodu mě hrozně dostal. Čekala jsem dlouho, jestli se uklidním, pak už mi došlo, že se holt neuklidním, tak jsem musela zmáčknout knoflík a jít do závodu. Dopadlo to nakonec hrozně,“ říkala osmadvacetiletá trojnásobná olympijská medailistka.
Dvacet ran v kleče jste musela zvládnout za necelých 15 minut. Hodně vás tlačil čas?
„Ten mi ani nevadil, vím, že to můžu zvládnout. Když jsem hodně nervózní, je to lepší, ale bohužel některé rány ulítly hodně daleko.“
Skončila jste na 32. místě se skóre 576 bodů. S tím nemůžete být spokojená, že?
„Nejde ani tak o umístění jako o výsledek. Jsem hodně spokojená s ležákem, ten byl perfektní. Výborná práce s větrem. Stoják pohádka, s tím jsem maximálně spokojená. Klečák mě bohužel v životě podržel jen jednou, v Pekingu. Tady je to o deset bodů méně.“
V čem je pro vás tak těžký?
„Nevím, nikdy jsem tomu nepřišla na kloub, nikdy mi pod tlakem nevyšel. I teď v Miláně na Světovém poháru jsem ho stejně střílela jako čuně. Taky jsem ho tam střílela dvanáct minut, rychle, ale byla jsem přesnější. Tady jsem byla nervózní a ani nefungoval reflex hlava – spoušť.“
Váš manžel Matt říkal, že jste si nemohla najít stabilní pozici pro střelbu v kleče.
„Nakonec i docela jo, myslím, že ta poloha byla dobrá, akorát jsem hrozně znervózněla. Je vidět, že nemám vkleče nastřílení výsledky. Nikdy v životě jsem ho moc dobře nestřílela a někde se t
o holt odrazí. Ale minulou olympiádu jsem byla tak v klidu, že ačkoli to nebylo úplně ono, byla jsem schopná to krásně dokončit. Tady se to nepovedlo.“
Byla jste nervóznější než při vzduchovce, v níž jste byla čtvrtá?
„Určitě. Skákalo mi to shora dolů. Asi jsem se bála, že bych mohla být podruhé ve finále. (Směje se.)“
Do finále se naopak dostala Adéla Sýkorová. Může být vaší nástupkyní?
„Adélka je šikovná, má to v sobě, teprve se to probouzí. Já s malorážkou končím definitivně. I jestli budu pokračovat, už na to nemám čas. Bylo to ze všech sil, ani jsem na malorážku neměla pořádně čas. Vzduchovka mi nešla, tak jsem ji oproti plánu nakonec drtila celý podzim. Až do března, kdy skončilo mistrovství Evropy ve vzduchovce, jsem na zbraň nesáhla, to se taky projeví. Tréninku vkleče bylo nejvíc, ale stejně za mnou nejsou výsledky, které by mi dodávaly důvěru. Z toho důvodu malorážku pokládám. A když budu pokračovat, tak jen se vzduchovkou.“
Kdy se rozhodnete o další kariéře?
„Časem. Uvidíme, co život přinese. Chtěli bychom rozrůst rodinku, aby Julinka měla sourozence. A jestli se vrátím – myslím, že bych byla schopná – tak už jen se vzduchovkou, abych toho neměla moc. Bylo to ode mě docela troufalé nabrat si obě dvě. Vzduchovka se povedla, jak měla, v malorážce holt dvě polohy byly super a ta třetí to zabrzdila.“
