Střelec Kostelecký neobhájil zlato: Teď se bude mluvit o jiných

Závěrečné rány na olympiádě v Londýně se střelci Davidu Kosteleckému nevypalovaly lehce. „Těch posledních deset terčů se mi už moc nechtělo, protože jsem věděl, že to je o ničem, že jsem mimo,“ říkal Kostelecký, jenž skončil na 14. místě.

Je hodně těžké za takové situace dostřílet závod?
„Těšíte se, až to bude za vámi. Člověka zklame, že se do finále nedostane. Nebo že jde jen o umístění. Což když nejste v první šestce, nemá moc velký význam. I když já byl v Sydney šestý a nikdo o tom neví. Ani vy sám to tak neberete, i když je to třeba velký úspěch se do finále dostat. Kdo nemá medaili, nikoho nezajímá...“

Vy jste na finále mohl myslet po čtyřech položkách, ale v páté jste minul tři rány. Co se stalo?
„Už v neděli jsem začal špatně, nastřílet 24 a 24 ran tady bylo málo. Tak jsem musel něco změnit. Snažil jsem se střílet rychleji. Člověk se s tím méně maže, střílí bez přemýšlení, bez velké taktiky a jde do toho po hlavě. Říkal jsem si, že to risknu. Ve dvou položkách se mi to vyplatilo, ale v poslední to bylo možná až moc rychlé a chyběla nějaká druhá rána. To rozhodovalo a mně to nevycházelo, jak bych potřeboval.“

Vy jste navíc opakoval, že nejedete obhajovat medaili, ale pro co nejlepší výsledek…
„Nástřel 120 není velký propadák. Přál jsem si víc, ale to je sport. Jde o mou čtvrtou olympiádu. Vím, jak je těžké udělat dobrý výsledek, nebo získat medaili. Něco po těch čtyřech letech končí. Člověk si to nějak nese, že olympiádu vyhrál. Teď mohu začít odznova. Bude to nová etapa. Bude se mluvit o jiných lidech. A já budu mít novou chuť do střílení. Neberu to umístění nijak tragicky. Náš sport je hrozně je nevyzpytatelný. Ještě mám nějaké sezony před sebou.“