ROZHOVOR | Definitivně se zařadil mezi legendy světového sportu. Po vítězství na nejkratším sprintu si Usain Bolt připsal i triumf na dvousetmetrové trati. A to zdaleka nemusí být konec. Ve hře je ještě štafetový běh, kde bude jamajská štafeta útočit na mety nejvyšší.
Jak byste popsal závod?
"Byl to dobrý závod, klíčem bylo proběhnout zatáčku tak rychle, jak jen to bylo možné. Vím, že mám lepší zatáčku než Yohan, takže to bylo to, co jsem musel udělat. Ale možná jsem ji běžel až moc rychle, cítil jsem napětí v zádech. Takže jsem se rozhodl, že si na něj musím dát pozor a zůstat před ním. Zpomalil jsme na cílové šachovnici. Ale musím Yohanovi hodně poděkovat, v téhle sezoně mě pořádně hnal dopředu, držel mě při zemi. Otevřel mi oči. To bylo dobré."
Co znamenalo gesto v cílové rovince?
„To bylo pro všechny pochybovače. Pro všechny lidi, kteří říkají, že nevyhraju a nevytvořím ze sebe legendu. Tím jsme jim říkal: Přestaňte mluvit. Já jsem živoucí legenda.“
Hodně vás štvalo, že lidé pochybují o tom, že jste číslo jedna?
„Ano. Po jamajské kvalifikaci o mně pochybovalo hodně lidí. Ale to je dobré, protože díky tomu jsem poznal dobré přátele. Vím, kdo jsou lidé, kteří mě budou vždycky podporovat. Bylo pro mě skvělé přijet sem a ukázat světu a mým nejlepším přátelům, že jsem nejlepší.“
Jaký to je pro vás pocit být na stupních vítězů se dvěma z vašich nejlepších přátel?
„Trénujeme spolu, ženeme se na hranici možností. Yohan Blake mi zařídil na jamajské kvalifikaci pořádný budíček, za to mu děkuju. Warren je na první olympiádě a má bronz.“
„Jednoznačně Jesse Owensem. Byl úžasným sportovcem. Dokázal věci, kteří jiní lidé ne. Vyhrál několik let po sobě bez toho, že by prohrál závod. To je úžasné. Pro mě je úžasné ukázat světu, že jsem nejlepší. Říkal jsem Yohanu Blakeovi v roce 2010: Přišel jsi ve špatné době, protože tahle je moje. Ty příští dva roky jsou moje. Potom si dělej, co potřebuješ, ale tyhle dva roky jsou moje. To jsem ukázal.“
Jste velkou inspirací pro generaci dalších. Cítíte zodpovědnost?
„Vím, že ke mě děti vzhlížejí. Když jsem se vrátil domů z Pekingu, hodně dětí, včetně holek, říkalo: já chci být příští Usain Bolt. Hodně se snažím děti podporovat v tom, aby tvrdě pracovaly v tom, co chtějí dělat. Dostávám i hodně zpráv na facebook od dětí, které se mě ptají, jestli bych je mohl trénovat. Snažím se jim posílat inspirativní zprávy. Proto tak tvrdě pracuju a snažím se být nejlepší. Protože vím, že chtějí vidět, že si vedu dobře. Takže se jim vždycky snažím dodat inspiraci: pracujte tvrdě, soustřeďte se dál. Přijdou těžké doby, záleží jen na tom, jak moc chcete a jak moc se na svůj cíl soustředíte.“