PŘÍMO Z RIA | Hra na počítání medailí je u konce a česká výprava zaknihovala do olympijské historie deset kousků, z toho však jen jednu zlatou. Podle předsedy Českého olympijského výboru Jiřího Kejvala je to pozitivní bilance, ačkoli oproti čtyřikrát zlatému Londýnu je Rio českou dobou bronzovou. „Je přelomové, jestli stojíte na pódiu, nebo ne,“ říká Kejval.
Češi medaile přivezli a Brazilci nakonec olympiádu zvládli. To je pohled Jiřího Kejvala, který oceňuje, že pořadatelé, navzdory mnohé kritice, Hry uspořádali na úrovni. „Spadlo to do hospodářské recese a je potřeba smeknout před organizátory, když vidíte tu chudobu…“ líčí Kejval.
Jak olympiádu z českého pohledu hodnotíte?
„Je potřeba se na to podívat z té pozitivní stránky, z hlediska bronzů jsme v pořadí národů třináctí, tu bronzovou medaili bereme jako klíčovou. Je přelomové, jestli stojíte na pódiu, nebo ne. Máme dost lidí na čtvrtém místě a někteří to přeťápli a jsou první nebo druzí, ale těch není moc.“
Je podle vás lepší mít hodně bronzů než víc zlatých?
„Samozřejmě nás mrzí, že jsme v žebříčku na čtyřicátém třetím místě. V Londýně jsme byli v pořadí výrazně výš, protože jsme měli čtyři zlata. Na druhou stranu dobře vidíte, že rozdíly mezi nejlepšími jsou malinkaté, záleží na štěstí. Nemůžu říct, že bychom tu měli extrémní štěstí, ale je vidět, že si držíme pozice z minulé olympiády. Vzhledem k situaci, v níž se český sport nachází a nejméně početné výpravě, kterou tu máme, si myslím, že je to pořád dobré.“
Čím vás český tým hlavně potěšil?
„Co bych nejvíc vyhodnotil a co má tahle olympiáda v rámci týmu výjimečné, je ta parta, co se tu udělala. V první polovině i teď. Naprosto výjimečné… Z mého pohledu je to osobou
Martina Doktora
(šéfa mise – pozn. red.), který je naprosto výjimečný, pořád napůl sportovec, strašně to vnímá. Cokoli dělám, jdu za Martinem a zeptám se, jak to cítí. Když on si není stoprocentně jistý, radši se na to vykašleme, v tomhle je barometr.“
Pomáhá, že Doktor jako dvojnásobný olympijský vítěz zažil olympiádu z pozice úspěšného sportovce?
„Je dvojnásobný olympijský vítěz, takže je z hlediska sportovců těžké poslat ho do háje, že jo… On je výborný v obou polohách, i v přípravě udělal maximum. A jak zorganizoval párty bus… Viděl jsem ho za dne, zvenčí měl asi čtyřicet let, ale pro sportovce bylo fajn, že i bafíci umí ocenit, když se něco podaří. Martin má z mého pohledu absolutorium. Já mám taky malé pochopení pro oslavování, ale to beru jako svoji nevýhodu, on je v tom excelentní. Ten oslavovat umí. On to vyvažuje.“
KOMPLETNÍ MEDAILOVÉ POŘADÍ LOH RIO 2016 ZDE>>>
Ta semknutost českého týmu byla opravdu poznat, co za ní ještě vězelo?
„Bavil jsem se s několika sportovci. Je jedna olympijská vesnice, to dlouho nebylo. Vždycky to bylo rozházené. To je strašně dobře, sportovci se daleko víc a potkávají, vnímají i ty ostatní, to je důležité. Druhý moment: Přijela skvělá parta z tenisu, už jsou spojení Fed Cupy, Davis Cupy. Tenisti byli vždycky takový rušivý element. Mají o jeden nebo dvě nuly vyšší příjmy než ostatní, nebylo to úplně propojené. Teď bylo jedno, jestli kluk z divoké vody nebo tenista, byla to jedna parta, vzájemně si chodili fandit. Strašně je to spojilo. Důležitý element v první části byl
Radek Štěpánek
.“
V čem?
„On je hecíř, podpořil to. I ty útrapy, co jsme všichni museli přežít před olympiádou… Zika, kriminalita a další negativní zprávy o olympijských hrách. Pak sem přijedete a vidíte, že ty věci tady nejsou. Že na komára nenarazíte, že olympijská vesnice nemá dotažené detaily, ale je v zásadě krásná, že věci fungují. Je to hodně faktorů dohromady. Taky se dřív mluvilo o olympijské turistice. Co tam dělá, když vypadne v prvním kole? Samo o sobě se sem dostat je něco. Sem nikdo nejezdí proto, aby vypadl v prvním kole, není slabých soupeřů. Všichni to cítili jako velkou poctu, nikdo nebyl v pozici totálního outsidera, všichni měli svůj vlastní příběh. Každý cítil, že ho má, že se to ví. I to bylo důležité. Všichni se vnímali na stejné úrovni.“
Celý rozhovor s Jiřím Kejvalem čtěte v pondělním deníku Sport!
