1. února 2022 • 18:00

Dubovská se Strachovou o ZOH i víře v úspěch: Medaile je nejvíc!

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Speciál o Slovácku. Co kouč a kádr? Svědík do Baníku či Plzně? Posunul se, říká Nguyen
SESTŘIH: NY Islanders - Carolina 2:3. Nečas asistencí přiblížil Hurricanes k postupu
VŠECHNA VIDEA ZDE

Když začala pronikat do velkého lyžování, její parťačka už byla dávno na vrcholu. Aktuálně nejlepší česká slalomářka Martina Dubovská (29) měla to štěstí, že si mohla v mládí několikrát zatrénovat se Šárkou Strachovou (36), mistryní světa a bronzovou olympijskou medailistkou. „Za to jsem moc vděčná. Bylo to pro mě wow,“ usmívá se při společném dvojrozhovoru. „Pro mě je wow, jaký pokrok udělala za poslední dva roky,“ reaguje někdejší slalomová královna.



Když jsme domlouvali společné interview, termín se chvíli hledal. Aktivní slalomářka totiž měla druhý den ráno trénink, takže nemohla ponocovat. Její lyžařská guru, dnes šéfka kliniky celostní terapie a sportu VO2max, zase byla na kurzu jógy. Nakonec se to podařilo. Probraly všechno možné, včetně toho, jak víc (ne)riskovat…

Nechybí vám, Šárko, vstávání v pět ráno?
Strachová: „Děláte si legraci? (směje se) Fakt mi to nechybí! Tedy pokud jde vyloženě o ten čas, i v běžném životě vstávám docela brzy, někdy ve tři čtvrtě na šest. Abych stihla odvést malou do školky a pak pokračovala do práce. Takže v tomhle každodenním režimu se to úplně nevzdálilo, ale je to jiné… Vstávání do zimy na tréninky, někdy v půl pátý… Ne, díky!“
Dubovská: „Ale i tak tedy vstáváš hodně brzo.“

Jak vy, Martino, jste si na to zvykla?
Dubovská: „Já si na to asi nikdy nezvyknu. Ranní vstávání a zima, to je pro mě ta nejhorší možná kombinace. (směje se) Ale pomáhá mi, že se na lyže těším. To vstanu i ve čtyři. Horší je, pokud mám takhle brzo vylézat z postele a jít do posilovny.“

Zároveň musíte chodit brzo spát… Nechce se vám zůstat vzhůru déle?
Dubovská: „Když nemám trénink, chodím spát hrozně pozdě. Potřebovala bych v tom mít lepší režim. Jakmile druhý den jdu na lyže, dávám si pozor, kdy ulehnu.“

Jak jste to měla vy, Šárko?
Strachová: „Záleželo, jestli byl trénink. Vždycky jsem to měla vypočítané, že jsem potřebovala spát nějakých osm hodin. Takže když nás čekaly lyže brzo, neměla jsem problém jít spát v osm. Navíc tělo bylo tak unavené, že jsem s tím neměla problém. Teď už je to horší, protože hodně práce dělám večer a chodím spát až po půlnoci. Sice vstávám brzo, ale zase nemusím řešit, že je třeba podávat velký fyzický výkon. I když člověk vstává dobitej, ví, že se z toho nějak oklepe. Není stres, že potřebujete mít tělo vyladěné na výkon.“

Zrovna jste na kurzu jógy, věnovala jste se jí už během kariéry?
Strachová: „Už po jejím konci jsem se přihlásila na dva kurzy. Jeden byl právě tento – jóga v širších souvislostech. Je to s přesahem i do toho, jak funguje tělo, do fyzioterapie. Druhý byl kraniosakrální terapie. Oba dva jsem během těhotenství zrušila. Ale teď se k tomu vrátila. Dceři na jaře budou čtyři roky, už cítím větší prostor. Jóga mě láká sama pro sebe, do budoucna si dovedu představit, že bych vedla i skupinové lekce. Kurz je na rok a půl.“

Nepřidáte se, Martino?
Dubovská: „To já bych potřebovala určitě. Minule, když jsem byla s Vendy (Novákovou) cvičit u tebe na klinice, tak říkala, že bych si mohla přijít ráno zacvičit jógu. Ale radši jsem si pospala. (směje se) Mohla bych to však někdy vyzkoušet.“

Narazila jste na Vendy, což je fyzioterapeutka od Šárky, že? Jak vůbec spolupráce vznikla?
Dubovská: „My máme fyzioterapeutku v rámci Olympu, jenže ta s námi nemůže z osobních důvodů jezdit. Chvíli jsem tedy někoho sháněla, pak byla Šárka tak ochotná a hodná, že mi půjčila jednu od ní z práce. Může jezdit s námi po závodech, což je opravdu velká pomoc.“
Strachová: „Martina k nám nárazově chodí už více let, když je v Praze. Poslední dobou spolupracovala s Vendy a já viděla, že si holky sedly i lidsky. Což je důležité, když sportovec má někoho, s kým si může popovídat, když mu není úplně hej. Vendy má ráda sport, takže nebylo co řešit. Martina je moje kamarádka, byla to srdcová záležitost.“

Je i osobní vztah důležitý?
Dubovská: „Určitě ano. Když jsme spolu na lyžích hodně dní v kuse, musíme si rozumět i jinak než jenom pracovně. Je super v tom, že dělá všechno se mnou. Rozcvičí se, zaběhá si, takže je vlastně taky závodnice v tu chvíli… Nedělám to sama. To mi moc pomáhá.“

Je mezi vámi ještě jiná spolupráce? Jste, Šárko, pro lyžařskou parťačku něco jako mentor?

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Koupit
Vstoupit do diskuse
0
Aktuální události
Články odjinud


Články odjinud