PŘÍMO Z PEKINGU | Když se sejde forma a ještě dobře foukne… Pak jsou tu ještě lyže. V olympijských závodech na přemrzlém čínském sněhu můžou rozhodovat o úspěchu či zklamání. A čeští závodníci při poslední zastávce Světového poháru v Anterselvě sice nesměle, ale jasně mluvili o tom, že lyže zrovna nesedly. Budou pro olympiádu připravené?
„Tohle téma je nevděčné. Jak jednou řekneme, že nám to nejelo, hned se z toho dělá bublina,“ říká ustaraně Michal Krčmář. „Ale další tři čtvrtiny závodů nám to jede, a to se tolik nepíše. My v cíli chceme lidem objektivně nastínit, jak to bylo.“
Po problémech v Anterselvě tým nepanikařil. Nastala běžná analýza situace. Směrem k olympijským závodům v Pekingu bude právě práce mužů z buněk naprosto klíčová.
„Při takovýmhle typu sněhu to bude dost zásadní,“ potvrzuje trenér mužského týmu Ondřej Rybář. „Kdybych měl dát do pořadí, rozhodovat bude konstrukce lyže, další věc je struktura skluznice, a jak se to namaže. Na tyhle přemrzlé sněhy se musí najít správný pár, to bude ten největší oříšek…“
Závodníci mají své domácí úkoly splněny. Na místě měli víc než týden na to, aby se na specifické podmínky čínských hor připravili.
„Nějaké lyže jsme testovali, z nějakých pocit mám. Kluci pořád pracují, jsou tam od rána do večera, třeba na něco přijdou a bude to dobrý,“ doufá Markéta Davidová.
„Já jsem ten svůj ansábl lyží projel. V tuhle chvíli relativně o dvou, třech párech vím, že by mohly být fajn,“ přidává se Krčmář. „Furt si myslím, že kluci ze servisu makají na větší části práce. Můžou přijít s něčím, co bude naše know-how. Čekám, s čím naši kluci vyjdou.“
Když to slyšela Davidová, usmála se a zahlásila: „S jakým zázrakem…“
Není to ale zase taková nadsázka. Čínské tratě nikdo z mezinárodního pole nezná. Všichni servismani jsou tu poprvé, všichni prožívají vrcholné nervy. Je to ruleta. Můžou to trefit. Nebo taky úplně pokazit. Češi v minulosti už několikrát byli na správné straně podobné divočiny.
„V Soči testovalo dvacet norských servismanů. Danilo Müller a ostatní tam ve čtyřech lidech vyšvihli mázu, že to tam jelo nejrychleji,“ vzpomíná Krčmář na oblíbeného italského servismana. „V Pchjongčchangu zase Tomáš Žídek přerýval lyže dva dny před startem a jely parádně. Naopak letos byli Norové taky nespokojeni. Émilien Jacquelin v Oberhofu říkal, že nebyl schopný na lyžích závodit.“
Vyjde to Čechům i v Číně?
Ester Ledecká
Hokejová reprezentace
Markéta Davidová
Martina Sáblíková
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: „Zakončení se sportovci je vždy krásné, ale já upřímně mám radši zahájení. Když vidím, jak zhasíná oheň, tak končí čtyřletá etapa a mně to přijde hrozně smutné,“ řekla česká vlajkonoška Martina Sáblíková. Přiznala, že před začátkem her měla strach, jak bude olympiáda v Číně vypadat. „A myslím si, že jsem nebyla jediná. Ale myslím, že to bylo zvládnuté na jedničku,“ uvedla čtyřiatřicetiletá rychlobruslařka a pochválila vedení české výpravy za servis pro sportovce.
Osmou držitelkou Ceny Věry Čáslavské za mimořádné zásluhy žen ve sportu a olympijském hnutí je bývalá mistryně světa v trojskoku Šárka Kašpárková.
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: Podívejte se na sestřih z krásného loučení s olympiádou!
Jen dvě medaile z Pekingu místo sedmi z Pchjongčchangu. Podle předsedy Českého olympijského výboru Jiřího Kejvala ale problém českého sportu není v počtu medailí, nýbrž v nefunkčním systému českého sportu. „Myslíme si, že to vždycky nějak utáhneme,“ říká Kejval. Rozhovor čte zde: Za čtyři roky se nezměnilo nic, hokejisti se scházeli jak švábi na pivo
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: Olympijský oheň zhasl, nad Ptačím hnízdem se takhle rozzářil ohňostroj i nápisy Jeden svět, Jedna rodina...
