Video se připravuje ...
Je posledním trenérem, který šteloval olympijský tým. Přesně před čtyřmi lety touhle dobou Josef Jandač ladil hokejovou kapelu pro Pchjongčchang. Nominace tehdy nesla jeho podpis. Pod tou na Peking, která bude zveřejněna za týden, bude ale parafa manažera. Odpovědnost bude na Petru Nedvědovi. „S trenérem musí najít společnou řeč. Je potřeba zachovat klid a nenadělat si do vlastního hnízda,“ říká Jandač.
Věnuje se Spartě, dění kolem národního týmu sleduje z povzdálí. Logicky si ale Josef Jandač přehled drží. V rozhovoru pro iSport Premium popisuje svůj pohled na současný reprezentační stav a vykresluje pozadí stavby nominace na velký turnaj. „Často to bylo bouřlivé, hádali jsme se. Ve finále jsme ale byli s kolegy zajedno,“ tvrdí zkušený trenér.
Českým hokejovým prostředím plane debata o olympijské nominaci. Vzpomněl jste si v tomto čase, jak jste vy před čtyřmi lety ladil tu poslední na Pchjongčchang?
„Ano, byť už jsou to tedy čtyři roky, tak jsem si na to vzpomněl. My jsme to měli naštěstí jasně dané, dlouho dopředu jsme věděli, že olympiáda bude bez hráčů NHL. Nemuseli jsme řešit plán A, plán B. V tom jsme to měli jednodušší. Zaměřovali jsme se jenom na evropské hráče. Na turnaj do Finska jsme brali jednu skupinu, do Ruska pak druhou. Jen pár hráčů odjelo oba turnaje. Byla to skoro dvě odlišná mužstva, která jsme chtěli vidět. Hodně jsme se věnovali i skautingu soupeřů. Třeba Jirka
Kalous
byl na celém Spengler Cupu, aby sledoval Kanadu, kterou jsme měli ve skupině.“
Můžete popsat, jak se za vás nominace rodila? Každý trenér přinesl svůj seznam, ze kterého jste postupně škrtali?
„Nejdřív jsme si udělali okruh hráčů, který byl poměrně široký. Dělali jsme na tom už od léta. Měli jsme pravidelné trenérské schůzky, rozdělili jsme si to, vyhodnocovali. Nejdřív jsme udělali nominaci na Karjalu, pak na Channel One Cup. Následně jsme vybrali tým.“
Vzpomínám si, že na nominační tiskovce jste říkal, že jste několik dnů před tím ani pořádně nespal, že jste pociťoval velký tlak.
„To je pravda, bylo to hrozný. Chcete vybrat ten nejlepší tým, vybrat hráče, kteří mají formu. Olympijský program je vždycky docela šibeniční. My jsme měli dlouhý přesun, jeden trénink, přípravný zápas a šlo se na to. Už během Euro Hockey Tour jsme do hráčů hustili základní systém hry, který bychom chtěli hrát. Ten jsme neměnili. Výhoda olympiády je ta, že na ni chtějí jet všichni. Nestává se, že by se někdo omlouval, odmítal účast. Všichni se těšili. Já byl zodpovědný za to, abych vybral ideální tým. Nechcete nikomu ublížit, někoho opomenout. Takový je ale úděl head coache. Nervy taky byly v tom, že ač jsme udělali nominaci, extraliga běžela dál. Trnul jsem, aby se někdo nezranil.“
A zranil.
Milan Gulaš
, který však nedohrál až generálku v Soulu.
„Měli jsme na každý post dvě jména. Jedno jsme nominovali, druhé zůstalo jako náhrada, kdyby se něco stalo. Na místě Milana Gulaše jsme měli alternativu
Martina Růžičku
. Oba praváci, oba střelci, kteří potřebují hrát přesilovku. Dva takoví by byli v týmu moc. Už předtím jsem byl ale v napětí. Bylo to stejné jako teď. Jeden den se ještě dohrávala extraliga, další den se letělo. Byl jsem na telefonu a se všemi jsem byl domluvený, že mi hned po zápase napíšou, že jsou zdraví a můžou jet. Ztížené je to tak v tom, že není žádný čas na kemp. Třeba Rusové vždycky soutěž přeruší už s předstihem a udělají si přípravu, úspěchu podřizují všechno. U nás to tak bohužel není.“
Vsadil jste na zkušenost, vybral jste relativně starý tým, v němž bylo jedenáct hráčů nad třicet let. Proč jste se tak rozhodl?
„Dopředu jsme avizovali, že do Koreje vezmeme zkušenost a na mistrovství světa pak mladší tým. Je to turnaj o třech zápasech ve skupině a pak jednom důležitém ve čtvrtfinále. Pokud nejsou mladí hráči výjimeční
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
Už mám předplatné.
Přihlásit se
