Naladěný Frolík: Dětem přivezu plyšáky. Nejraději bych ale medaili
PŘÍMO Z PEKINGU | Ve čtvrtek ráno přiletěl do Pekingu, chvíli si odpočinul, a pak rovnou naskočil na led tréninkové plochy. Michael Frolík by měl do olympijského turnaje vstoupit v útoku třicátníků vedle Romana Červenky a Jana Kováře. „Celý tým se musí sladit, naladit chemii,“ říká forvard švýcarského Lausanne.
Co říkáte na pozitivní test Davida Krejčího?
„Je to blbý, uvidíme, jak to půjde dál s dalšími testy. Samozřejmě, že je to trochu komplikace. Je to jeden z našich nejzkušenějších hráčů a bohužel ho to potkalo. Uvidíme, jak to půjde dál. U některých kluků to může být chybná pozitivita. Se ztrátami se bohužel musí počítat.“
Když to ale potká zrovna největší hvězdu týmu, je to hodně nepříjemné.
„Rozhodně, nepříjemné to je. Bylo by nejlepší, kdybychom byli všichni pohromadě, ale každý má nějaké pozitivní kluky. Nejsme jediní. Snad se to rychle vyřeší a budeme moct být pospolu a trošku se sladit, naladit chemii v lajnách a potrénovat spolu.“
Vy jste absolvoval první trénink. Už jste stihl nasát olympijskou atmosféru?
„Zatím moc ne. Přijel jsem teprve ve čtvrtek ráno ráno, takže všechno je tak nějak nové. Zatím se rozkoukávám, ale vše proběhlo v pořádku. Na letišti jsme čekali na tašky, ale s tím jsme počítali a věděli jsme, že to bude chvíli trvat. Pak jsme se dostali na pokoj, chvilku se natáhli, čekali na testy. Někteří měli problém, ale mně přišly negativní. Jsem rád, že jsem mohl stihnout trénink a trošku se vypotit. Myslím si, že to bylo dobré. Měli jsme šanci se sklouznout a nesedět jen na hotelu. Doufejme, že budeme dobře spát a bude se to zlepšovat.“
Připravoval jste se, že vás v Pekingu nečeká normální repre turnaj?
„Covid už je tady nějakou dobu. Minulý rok to bylo v NHL stejné, jsem už na to nějak zvyklý. Na testování a všechno okolo. Není to nic nového, víme, o co jde. Jde jen o test, přípravu a pak výkon na ledě.“
Znamená pro vás olympiáda hodně?
„Určitě, měl jsem ji v hlavě už před sezonou. Tím, že jsem se vrátil do Evropy, chtěl jsem se dostat do zápasového tempa, abych měl šanci o olympiádu zabojovat. Kdyby jeli NHL hráči, asi bych tu nebyl. Tím, že nejeli, tady šance byla a jsem rád, že jsem byl vybraný. Doufám, že nám turnaj vyjde. Vím, že poslední zprávy o českém hokeji nebyly moc pozitivní, ale je to krátkodobý turnaj, může se stát cokoliv. Musíme se maximálně připravit, mít dobrý start. Doufejme, že to v pár trénincích naladíme.“
Jak všechny okolnosti poznamenávají atmosféru v týmu?
„Některé kluky ani moc neznám, tak se poznáváme. Dnes jsme se viděli pořádně poprvé, byli jsme rozdělení na skupinky. Je to zvláštní. Bylo by lepší, kdybychom byli hned od začátku pospolu, ale situace je taková, jaká je. Máme jeden přípravný zápas, což si myslím, že je dobře, to by nám na malém hřišti mohlo pomoct. Spousta kluků je z Evropy zvyklých na větší led.“
Na vytvoření party a chemie mimo led tady máte opravdu hodně času. Nikam nesmíte, můžete být pořád spolu.
„To je pravda, tím, že jsme v bublině, to tak je. Nikam moc nemůžeme chodit, jsme všichni zavření na pokojích. Spolu jdeme akorát na jídlo, takhle to asi bude pořád. Tohle je teď možná trochu výhoda pro tuhle partu, budeme spolu víc, nebudeme rozházení po městě. Nikam se chodit nedá.“
Třeba na mistrovství světa se běžně dá zajít do města nebo na pivo. Tušíte, jestli se budete moct alespoň někde týmově kolektivně scházet?
„Je to chvíle, co jsem přijel, takže po tomhle jsem se zatím moc nesháněl. Chtěl jsem si jen chvíli odpočinout po příletu. Počítám ale, že takových míst moc nebude. Situace je špatná, snažíme se nikam moc netrajdat a být mezi sebou. Byla by fajn aspoň nějaká místnost, kde bychom se mohli sejít a dohromady trochu pokecat.“
Rodina vás kontrolovala, jestli jste v pořádku dorazil?
„Jasně, rodiče mi hned psali, ať dám vědět, až dorazím. Starali se, jestli jsem v pořádku. Naši to hodně prožívají. Čím jsou starší, tím více. Jeden by řekl, že se postupně uklidní, ale je to horší a horší. (směje se) Určitě budou fandit, doufám, že předvedeme dobrý výkon.“
Co jste slíbil přivézt dětem?
„No, nejlepší by byla medaile! (usměje se) Nějaké plyšáky ale budu muset přivézt taky.“
Zprávy ze dne 17. února 2022
KRASOBRUSLENÍ: Záchvaty vzteku, pláč a nadávky. Ženská soutěž krasobruslařek končila naprosto nevídaně a nečekaně. Pozornost všech se upírala na výkon patnáctileté Rusky Kamily Valijevové, která po dopingovém nálezu startovala s podmínkou a hrozbou pozdější diskvalifikace. Mediální poprask, který se kolem ní v posledních dnech strhnul, neustála. Dvakrát spadla a odešla bez medaile. Více čtěte ZDE>>>
CURLING: O olympijské zlato si v sobotu zahrají curleři Británie a Švédska. Skotský tým skipa Bruce Mouata postupem do finále zajistil Británii první medaili na pekingských hrách. Britové porazili v dnešním semifinále 8:4 Američany, kterým se tak nepodařila obhajoba vítězství z Pchjongčchangu. Na medailové pořadí zemí se podívejte ZDE>>>
HOKEJ: Prezident Mezinárodní hokejové federace (IIHF) Luc Tardif je přesvědčený, že na příští olympijské hry v Miláně v roce 2026 podaří po dvanácti letech přivést hráče z NHL. Rád by nicméně dosáhl dohody s elitní zámořskou ligou dříve, než tomu bylo před Pekingem, kam nakonec hokejisté z NHL neodcestovali kvůli koronavirové pandemii. Zástupce komisionáře NHL Bill Daly uvedl, že v přání federace zavázat se k olympijské účasti s větším předstihem nevidí problém. „Neočekávám potíže v tom dohodnout se na olympiádě 2026 v relativně dřívějším termínu,“ uvedl Daly pro agenturu AP.
KRASOBRUSLENÍ: Olympijskou vítězkou mezi ženami se stala Ruska Anna Ščerbakovová se ziskem 255,95 bodů. Největší favoritka Kamila Valijevová pokazila volnou jízdu, což ji odsoudilo na čtvrtou pozici. Stříbrná medaile poputuje rovněž do Ruska zásluhou Alexandry Trusovové. Bronz si odveze Japonka Kaori Sakamotová. Česká závodnice Eliška Březinová uzavřela nakonec druhou desítku celkového pořadí. Více čtěte zde >>>
HOKEJ: S hokejem procestoval svět a využívá toho po aktivní kariéře. Jakub Čutta (40) působil v NHL, ve Skandinávii, ochutnal specifické Rusko. Hlavně ke sklonku kariéry u něj platilo, že tam, kde pracoval, se zajímal i o systém výchovu talentů. Věděl, že se tím jednou bude živit, a tak po svých trénincích v klubu navštěvoval i jiné. I proto může srovnávat, jak dělá hokej svět a jak Česko. Z čehož mu není dobře po těle. Rychlý konec v Pekingu považuje jen za špičku ledovce. Problém je v celkovém nastavení prostředí. „Na hokej jako na hru se musíme dívat z jiného úhlu a s větším důrazem na hráče jako na člověka,“ míní někdejší obránce, juniorský mistr světa. Celý rozhovor čtěte ZDE >>>
