PŘÍMO Z PEKINGU | Pozitivní na covid, pak hraniční hodnoty. Do letadla Šimon Hrubec nemohl. Když už do něj konečně mohl nastoupit jako zcela zdráv, potkala ho další smůla. O tři řady za ním seděla ruská sportovkyně, která byla v Pekingu po příletu pozitivně testována. Jako „blízký kontakt“ spadl do příslušného protokolu. Trénovat může s týmem, všechno ostatní má ale na sedm dní omezeno. Na tréninky jezdí autem, jídlo dostává za dveře, bydlí odděleně od týmu. „Hlavně, že můžu hrát,“ vydechl brankář po prvním tréninku v Číně.
Nemáte pocit, že jste neuvěřitelný smolař?
„Jo, řekli jste to parádně. Spíše už mi to přišlo úsměvné, protože já jsem už měl být dnes podle norem zdravý člověk a zase za mnou letěl někdo, kdo byl pozitivní a musím teď být sedm dní více hlídaný a více testovaný. Doufám, že se mi to vrátí v zápase nějakou tyčkou, kdy půjde puk od tyčky ven a ne dovnitř. Snad.“
Je režim, který budete muset držet následujících sedm dní, výrazným problémem?
„Byl by to problém, kdybych měl nějaké omezení, ale v podstatě musím zůstat na pokoji sám, což bych chtěl i normálně. Jsem na to zvyklý. Z toho pohledu by se asi nic neměnilo. Je dobré, že se nic nemění na tom, že můžu trénovat a hrát zápasy. Jen budu dvakrát denně testovaný, tak se může zvýšit riziko nějaké objevení. To už ale moc neřeším, protože vidím, jak výsledky chodí nahodile, jako když člověk hodí mincí“
Když se stále prodlužoval váš nucený pobyt v Praze, nepřepadala vás panika?
„Panika ne, ale spíše jsem se bál, že to nestihnu. Že mi uteče poslední šance, osobně si myslím, že ve 30 letech, to je opravdu poslední možnost.“
Co vás drželo v pozitivních myšlenkách?
„Pomohlo mi, že mi zavolal hlavní trenér. V jednu chvíli jsem byl docela načatý, skoro jsem tomu už nevěřil. On mi ale zavolal a podržel mě. Řekl mi, že mi věří a že na mě počká, i kdybych měl přijet v půlce turnaje. Jen ať se v klidu připravím, že mi věří. To mě hrozně uklidnilo a říkal jsem si, že to bude fajn a že bych to měl snad stihnout.“
To muselo být skvělé slyšet.
„Je to příjemné, na druhou stranu nechcete zklamat tu důvěru. Spíš je to ale samozřejmě pozitivní.“
Už na vás dýchla olympijská atmosféra?
(usměje se) „Dnes jo, když jsem v rohu viděl ty kruhy, tak jsem se si je jen tak přejel a řekl si: jsem tady. Měl jsem velkou radost.“
Jaký byl premiérový trénink? Snad po měsíci jste zažil standardní jednotku v plném počtu hráčů, ne?
„Měl jsem skvělé tréninky v Omsku, než jsem odletěl. V Praze nás bylo sedm až deset. To je půlka týmu, ale trénink byl dobrý. Poprosil jsem trenéra gólmanů v Omsku, že jedu na olympiádu, ať mě na to připraví. To jsem chodil domů docela zničený, říkal jsem tomu, že jsem na takovém letním soustředění.“
Nemohla to být od vašeho ruského trenéra sabotáž? Že by vás chtěl v zájmu sborné vyšťavit?
(smích) „Ne. Máme spolu skvělý vztah. On ví v podstatě líp než já, co přesně potřebuju. Tohle jsem mu řekl i před play off. I jsem mu za to trochu nadával, protože to nebylo normální, co spolu děláme. Říkal mi, ať vydržím, že pak uvidím. A měl pravdu. Play off jsem pak odchytal tak, že bych zvládl po finále i celou jednu další sérii.“
Neříkáte si, jestli nejsou všechna ta opatření trochu na hlavu? Můžete trénovat, být s týmem v šatně, ale bydlet musíte jinde.
„Nevím, jestli se k tomu můžu vyjadřovat, abych si nezavařil. Některé věci jsou ale k zamyšlení.“
Aspoň, že pod helmou nemusíte mít respirátor.
„To by tak ještě chybělo. Už tak se mi s tím blbě chodí po ulici.“
Je to tak, že na tréninky jezdíte speciálním autem s řidičem?
„Ano. Musím říct, že jsem za to i rád, protože jezdí dřív na tréninky. To byla další věc, aby tady byla možnost jet dřív na trénink. Nevyhovuje mi jezdit s týmem, potřebuju být v hale o půlhodinu dřív, abych si udělal svoje věci.“
Jídlo dostáváte před pokoj. Je ho dost? Finové si na porce stěžovali.
„Já pořád díky nosu necítím, takže sním všechno.“
Zprávy ze dne 14. února 2022
HOKEJ: Adam Cracknell patří mezi ty stovky severoamerických hráčů, kterým i přes solidní výkony nebylo dopřáno udržet si stabilní flek v NHL. V AHL měl dlouhodobě skvělá čísla, dařilo se mu i při krátkých záskocích o patro výš. Jen jednu sezonu v kariéře strávil celou „nahoře“. Avšak žádná sláva to nebyla. Teď hraje za Kanadu na olympiádě, přitom před jejím startem neměl na kontě jediný duel za reprezentaci. Mohl však také hrát za Čínu. Více čtěte ZDE >>>
SNOWBOARDING: Když česká snowboarďačka Šárka Pančochová vylétla do vzduchu, zamířily na ni pohledy, pak uznale zatleskaly. „Super!“ Na atraktivní skoky v rámci Big Air se přišly podívat i hokejové reprezentantky, které si kulisy areálu, zapuštěného mezi komíny, užívaly. A troufly by si taky skočit? „Ty jo, to bych nesjela ani po zadku!“ smála se útočnice Kateřina Bukolská při pohledu na dopad pod obřím můstkem… Více čtěte ZDE >>>
SKOKY NA LYŽÍCH: Čeští skokani na lyžích nepostoupili do druhého kola olympijské soutěže družstev. Čtveřice Viktor Polášek, Čestmír Kožíšek, Filip Sakala a Roman Koudelka obsadila v prvním kole na velkém můstku v Čang-ťia-kchou devátou příčku se ztrátou 87,5 bodu na Švýcarsko, které zabralo poslední postupovou osmou pozici.
AKROBATICKÉ SKOKY NA LYŽÍCH: Soutěž v akrobatických skocích na olympiádě vyhrála domácí lyžařka Sü Meng-tchao a v Pekingu získala druhou medaili. Stříbro brala běloruská obhájkyně zlata Hanna Huskovová, bronz vybojovala Američanka Megan Nicková.
BIATLON: Úterní biatlonová štafeta mužů na olympijských hrách v Pekingu se uskuteční kvůli obavám z mrazu o dvě a půl hodiny dříve, než se původně plánovalo. Organizátoři dnes přesunuli start závodu na 4x 7,5 kilometru na 14:30 (7:30 SEČ), kdy by ještě teploty na trati neměly přesahovat povolených minus 15 stupňů Celsia. Mezinárodní biatlonová unie o tom informovala na svém webu.