Nebyl spokojený. Ani trochu. A nebál se to dát najevo. Kouč Tomáš Pacina po porážce s Dánkami (2:3) mluvil otevřeně. „Byl jsem velice zklamaný naším výkonem,“ vykládal trenér ženské reprezentace, jenž doufá, že pokud se jeho tým vrátí k tomu, jak hrál v úvodních dvou vítězných partiích, má šanci porazit Japonky. Ovšem musí přijít razantní zlepšení. Tentokrát to podle něj nebyl výkon hodný olympiády…
Co byste řekl k zápasu?
„Nelíbilo se mi na něm vůbec nic. Byl jsem velice zklamaný naším výkonem. Tolik mě nepřekvapil, když jsem viděl prvních pár minut. Začali jsme hrát individuálně a roztahaně po celém ledě. Nedrželi jsme se naší hry a naší identity. Přístup k utkání nebyl takový, na jakém jsme se dohodli na dvou schůzkách. Včera večer a dneska ráno.“
Co jste hráčkám zdůrazňoval?
„Že se nesmí soupeřky podcenit, protože tady nejsou nadarmo. Že už jsme s nimi jednou prohráli. Že budou fantasticky připravené a budou fantasticky bránit, takže nemůžeme hrát na dlouhé přihrávky. A pak se nedaří, jedna věc se nabaluje na druhou a pak už je pozdě. Nikdo neví, kam má jet. Všechno jsme tlačily silově, vůlí... V zápase se přístup nedá změnit. Ten už musíte mít správný od první buly.“
Nešlo družstvo během utkání nějak vyburcovat?
„Jde to jen strašně těžko. Snažili jsme se měnit složení lajn. Některé hráčky chodily na led častěji, vyměnili jsme i gólmanky. V závěru jsme zkusili hru šest na pět. Bohužel se nám nepodařilo projev týmu změnit.“
Jak to, že mohlo dojít k podcenění soupeřek?
„Vidím za ním nevyzrálost kolektivu. Pořád ještě úplně dobře nevíme, jak se jde vyrovnaně od vítězství k vítězství. Nesmíme si myslet, že nám někdo něco daruje. A že můžeme vyhrát, když se holky zkusí prosadit samostatně. Jsme dobrý tým pouze v případě, že držíme pohromadě, kombinujeme, podporujeme se. Jakmile stojíme a jsme roztahaní po celém hřišti, neporazíme nikoho. Ani někoho ze skupiny B.“
Dánkám jste góly darovaly, že?
„Přesně tyhle věci se stávají, když nehrajete správným způsobem. Štěstí vám automaticky nepřeje. Byli jsme druzí na puku. Měli jsme samozřejmě dost šancí, prázdnou bránu před sebou. Ale kotouč se odrazí o centimetr jinam, než potřebujete, protože nerespektujete olympiádu, nerespektujete soupeře.“
Ani o pauze se nedalo nic změnit?
„Dostávali jsme se do křeče. Holky nejsou dost zkušené, aby si s takovou situací poradily. Potřebovaly by klid k obratu. Já jsem na ně nekřičel, ani jsem jim nenadával. Jen jsem řekl, co se na ledě děje. Samozřejmě musíme taky vzít v úvahu výkon Dánek, které postupně nabíraly sebedůvěru. Když vedly, nemusely nic tvořit, stačilo rozbíjet naše akce.“
Jak z toho ven, když hned další den vás čeká klíčový souboj s Japonskem o vítězství ve skupině?
„Holkám nemusím vůbec nic říkat. Prohráli jsme s nejslabším soupeřem na olympiádě před miliony a miliony lidí na celém světě. Podali jsme výkon, který není hodný olympiády.“
Takže věříte, že váš tým nastoupí v jiném rozpoložení?
„Věřím. A když ne zítra, tak už nikdy.“
Je dobré, že i po výpadku s Dánkami máte situaci ve vlastních rukách?
„To ano. I když já teď neřeším, na koho případně narazíme ve čtvrtfinále, protože jsme podali velice podprůměrný výkon. Záleží, jakou odpověď na něj dáme. Co najdeme ve své duši, ve svém srdci. Moje dosavadní zkušenosti s holkami mi napovídají, že zítra podají výborný výkon.“
V čem jsou Japonky nejvíc nebezpečné?
„Jsou strašně rychlé, šikovné. Velice dobře koučované. Jakákoliv chyba je trestaná rychlým protiútokem. Čeká nás těžší zápas než dneska. Ale když se vrátíme ke své hře, máme velkou šanci vyhrát.“
Zprávy ze dne 20. února 2022
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: „Zakončení se sportovci je vždy krásné, ale já upřímně mám radši zahájení. Když vidím, jak zhasíná oheň, tak končí čtyřletá etapa a mně to přijde hrozně smutné,“ řekla česká vlajkonoška Martina Sáblíková. Přiznala, že před začátkem her měla strach, jak bude olympiáda v Číně vypadat. „A myslím si, že jsem nebyla jediná. Ale myslím, že to bylo zvládnuté na jedničku,“ uvedla čtyřiatřicetiletá rychlobruslařka a pochválila vedení české výpravy za servis pro sportovce.
Osmou držitelkou Ceny Věry Čáslavské za mimořádné zásluhy žen ve sportu a olympijském hnutí je bývalá mistryně světa v trojskoku Šárka Kašpárková.
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: Podívejte se na sestřih z krásného loučení s olympiádou!
Jen dvě medaile z Pekingu místo sedmi z Pchjongčchangu. Podle předsedy Českého olympijského výboru Jiřího Kejvala ale problém českého sportu není v počtu medailí, nýbrž v nefunkčním systému českého sportu. „Myslíme si, že to vždycky nějak utáhneme,“ říká Kejval. Rozhovor čte zde: Za čtyři roky se nezměnilo nic, hokejisti se scházeli jak švábi na pivo
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: Olympijský oheň zhasl, nad Ptačím hnízdem se takhle rozzářil ohňostroj i nápisy Jeden svět, Jedna rodina...




ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: Domluveno, dětský sbor doprovodil závěrečné pasáže a zhasnutí olympijského ohně, olympijské vločky teď symbolicky míří do celého světa...
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: Proběhlo ještě videopředstavení příští zimní olympiády, promluvil šéf pekingských organizátorů, řeční i šéf MOV Thomas Bach.


