Pešán: Nedáme tutovky... Nemám pro to vysvětlení, nebyli jsme horší
PŘÍMO Z PEKINGU | Výsledkové trápení z aktuální sezony trvá. Národní tým vstoupil do olympijského turnaje šokující prohrou s Dánskem 1:2. Ze čtyřiceti střel dostali Češi do branky bojujícího soupeře jedinou. „Hráli velmi obětavě, mají v obraně velké chlapy. Nepustili nás do předbrankového prostoru, což byl taky jeden z klíčů zápasu,“ soukal ze sebe zklamaný kouč Filip Pešán.
Jak byste zhodnotil zápas?
„Naše první třetina byla kopií všech prvních třetin v téhle sezoně. Bohužel, i když jsme byli aktivní, vytvořili jsme si v ní spoustu šancí a střel, stejně jsme ji znovu prohráli 0:2. To už není náhoda. Celý zápas jsme se potýkali s produktivitou. Nechci hodnotit počet střel, protože to nikdy není ukazatel, který bych já bral nějak extra vážně, ale i vyložených šancí jsme měli víc než soupeř. Nebyli jsme taky schopní pomoct si přesilovkami, proto jsme prohráli.“
Dostat od soupeře, jakým je Dánsko, dva rychlé góly, je asi to nejhorší, co se může stát, že?
„Věděli jsme, že když půjdeme do vedení, což se nám tedy letos ještě nepovedlo, tak Dánové budou muset víc a víc útočit. Pak by ten hokej byl jiný. Ale viděli jste sami, že Dánové vyhazovali puky, mlátili je po plexisklech. To bohužel stačilo. Hráli velmi obětavě, mají v obraně velké chlapy. Nepustili nás do předbrankového prostoru, což byl taky jeden z klíčů zápasu. První branka, kterou jsme inkasovali, byla přesně taková, jakou jsme měli dát my. Zaclonit, narvat tři hráče do brány, a pak tam může projít i střela, která nemá gólové parametry.“
Neříkal jste si na střídačce, že to už prostě musí přijít?
„Doufal jsem v to. Dostávali jsme se do pozic, ze kterých by naše střely měly končit v síti, ale jestli jsme byli nervózní, nebo... nemám pro to vysvětlení. Ve vyložených šancích jsme opět zakončili tak, že jsme branku nedali.“
Říkáte, že trápení v prvních třetinách není náhoda. Čemu to tedy přisuzujete?
„Kdybych to věděl, tak bych to určitě změnil. Je tu úplně jiný tým, než byly ty na turnajích Euro Hockey Tour. Na vstup jsme se koncentrovali, první třetinu jsme herně zvládli slušně. Bohužel nedáme vyložené šance a z mála střel, které soupeř měl, dal dvě branky.“
Jak velká je prohra komplikací? Ve formátu turnaje se počítá každý bod, zrovna Dánsko mělo být tím nejschůdnějším soupeřem.
„Je to pravda, na druhou stranu už před začátkem turnaje jsme věděli, že potřebujeme porazit Švýcary i Rusy, pokud máme ambice postoupit ze skupiny a na tom plánu se nic nemění.“
Jak je těžké si nepřipouštět, že pokračuje bída z Euro Hockey Tour. Jde o sedmou prohru v řadě. Stále čekáte na první výhru sezony.
„Je krátce po zápase, takže tady nechci pronášet nějaká velká moudra. Je to samozřejmě nepříjemný, ale musím říct, že jsme nic nevypustili. Ani vteřinu. To jste všichni viděli, že ten tým žil a udělal pro výsledek všechno. Bohužel takový je hokej, a byť si myslím, že jsme v tom zápase byli lepší než soupeř, tak jsme nevyhráli.“
Nevyděsily vás pak chyby v obraně? Zejména od dua Jeřábek – Sklenička, na které jste chtěl spoléhat.
„Potom už tým trošičku znervózněl, protože přece jen se jedná o olympijské hry a naši obránci moc zápasů v olympijském turnaji odehráno nemají, takže bylo vidět, že nám pak vázla rozehrávka, což mělo také vliv na vývoj zápasu. Ale já si nemyslím, že by to bylo úplně něco, co se dá úplně změnit. My musíme hrát jednoduchý hokej, jednoduché založení, ale bohužel dnes ta nervozita na hokejkách potom už byla znát.“
Jak se vám v útoku s Červenkou a Kovářem líbil Matěj Stránský? Na rozdíl od parťáků tolik vidět nebyl.
„Nemyslím si, že by se ztrácel. On dělá hodně černé práce, která možná není tolik vidět. Vybojoval spoustu kotoučů, pohybuje se kolem brankoviště, aby tihle dva možná opticky byli víc vidět. To si myslím, že fungovalo.“
Kdybyste chtěl hledat pozitiva, je asi lepší, že turnaj běží ve velkém kalupu a nemáte prakticky čas se v ničem dlouze rýpat a přemýšlet.
„Je to lepší než mít pár dní volno. Na druhou stranu zase víme, jací soupeři nás čekají. Viděli jsme jejich zápas a nečeká nás samozřejmě nic lehkého. Ale jak říkáte, je to pravda.“
Zprávy ze dne 8. února 2022
SNOWBOARDING: k druhé zlaté olympijské medaili ze snowboardingu Ester Ledecké gratulovala i jiná česká olympijská šampionka Eva Samková. Více čtěte ZDE >>>
SNOWBOARDING: „Ostatní trenéři se mě moc neptají, stejně bych jim nic neřekl. Ale nahrávají si každou její jízdu,“ směje se dojatý kouč Ester Jedecké Justin Reiter. „Proč je tak dobrá? Je to kombinace různých věcí, ale největší tajemství je ingredience Ester.“ Více čtěte ZDE >>>
SNOWBOARDING: Po senzačním obhájení zlaté medaile na olympiádě v podání Ester Ledecké jistě leckoho ještě nyní zajímá, co na velký úspěch první české medailistky v Pekingu říká také její otec Janek Ledecký. Známému zpěvákovi během dvou hodin po zlaté jízdě přišlo neuvěřitelných 36 žádostí o rozhovor (!), všechny ale odmítl. Nechtěl na sebe poutat pozornost. „Moc si vážím Vaší přízně, ale nechtěl bych si tady na úkor Ester, která je kvůli cestování a časovému posunu nedosažitelná, udělat svou mediální kampaň. Protože přesně tak by to působilo. Věřím, že jste si to vstávání dneska užili. Když to srovnám s Koreou, kde jsem fandil v cíli, tak je daleko větší nervák, dívat se na to v televizi. Ale bylo to nádherné ráno. Děkujeme všem za podporu,“ uvedl Ledecký v krátkém vyjádření.
SNOWBOARDING: Pro olympijské zlato si dojela suverénně. Ester Ledecká dominovala v kvalifikaci a skvělá byla i ve vyřazovacích jízdách. „Způsob, jakým to zvládla, byl ohromný,“ ocenil její dědeček a bývalý vynikající hokejista Jan Klapáč. Na pekingský závod se s manželkou dívali od noci v televizi. Po vítězné finále cítili radost i úlevu, jak jejich 26letá vnučka ustála tlak a celkem potřetí se stala šampionkou Her. Má vystaráno. Trnul jsem, když škobrtla, říká - více čtěte zde >>>
SNOWBOARDING: Jak prožívala Ester Ledecká medailový ceremoniál? "Z medaile mě bolí za krkem," smála se. Řekla, pro nezpívala hymnu nahlas... Více čtěte zde >>>
VIDEO: Podívejte se na sestřih z medailového ceremoniálu
