Určitě se bude řešit i moje pozice, ví GM Nedvěd. Pešánovi před ZOH věřil
PŘÍMO Z PEKINGU | Netajil, že je to obrovské zklamání. Generální manažer Petr Nedvěd, jenž má v reprezentaci hlavní slovo, vnímá i to, že se jedná o nejhorší umístění v historii. „Je to pro nás možná až kruté,“ vykládal někdejší skvělý útočník pár minut po utkání. V tu chvíli mluvil o tom, že má chuť pokračovat, ale je mu jasné, že i o jeho budoucnosti se bude mluvit. Tady jsou jeho bezprostřední dojmy.
Co se vám honí hlavou?
„Obrovské zklamání. Měli jsme tady mužstvo, které mělo minimálně šanci hrát o medaili. A to se nám, bohužel, nepodařilo. To byl náš cíl. Do turnaje jsme nevstoupili dobře, body nám možná chyběly, abychom měli přijatelnějšího soupeře. Los byl malinko nemilosrdný, ale tak to je. Když chceš vyhrát velký turnaj, takové soupeře musíš porazit. Ale Švýcaři byli lepší, to musíme uznat. Trošku nás vyškolili v efektivitě a to byl ten rozdíl. Šance jsme si vytvořili, ale nebyli jsme tak úspěšní jako soupeř.“
Jak vnímáte, že jde o historicky nejhorší umístění?
„Samozřejmě, že to vnímáme. Je to pro nás možná kruté. Obrovské zklamání.“
Opravdu měl tým na medaili?
„Pojďme si nalít čistého vína. Budete se mnou souhlasit, že k té špičce už delší dobu nepatříme. Není náhoda, že jsme tak dlouho bez medaile. Můžeme se bavit o náhodě a nějakém štěstíčku, možná jedno dvě mistrovství světa, ale ne deset let. Mezi velmoci už nepatříme, přesto si myslím: dokázali to Němci, Švýcaři už patří delší dobu mezi špičku. Ti medaile vozí, my se to zase musíme naučit. Nezvládáme důležité zápasy. Odehráli jsme dvě vynikající utkání ve skupině, ale dnes byl soupeř lepší. Je to o gólech, tam nás vyučil v efektivitě. Na takovém turnaji bruslíte na tenkém ledě.“
Dají se vyjmenovat důvody, proč tomu tak je? Proč tým nezvládá klíčové zápasy?
„Hrozně rád bych to věděl. Rozebíráme to zleva, zprava. Přijde den D a přijde neúspěch, už je to pravidlem.“
Mají to hráči už v hlavách?
„Je to možné. Dnes to bylo cítit. Předchozí zápasy jsme byli uvolněnější, teď mi přišlo, že ne všichni, ale část hráčů byla svázaná. Je to velký tlak nejen na trenéry, ale i na hráče. Tohle se nám dlouhodobě nedaří.“
Navíc jste za všechno zodpovědný, ale nemůžete do toho z tribuny zasáhnout. Jaké to je pro vás?
„Před turnajem ano, během něj to s trenéry rozebírám, ale pak na střídačce nejsem. Tím neříkám, že za to nenesu odpovědnost, ale to je to nejtěžší, sledovat to z tribuny. To je role, kterou mám, s tím nic neudělám.“
Měl by Filip Pešán pokračovat u národního týmu?
„Je deset minut po zápase. Až se vrátíme domů, uděláme si výstup z celého turnaje, i tahle otázka padne.“
Jeho místo bylo v ohrožení už před turnajem. Není chyba, že neskončil už před ním?
„Avizoval jsem to před turnajem. Neudělal bych to jinak. Já Filipovi věřil, nejen jemu, není tam sám. Je tam Stráča (Martin Straka), Špágr (Jaroslav Špaček), Zdeněk Orct. Věřil jsem jim a z mého pohledu nebyl důvod pochybovat, i když už před olympiádou jsme šestkrát v řadě prohráli… Ale pojďme si znovu nalít čistého vína, tady porovnáváme úplně jiný turnaj.“
Evropská série je o něčem jiném…
„Zápasy jsou důležité, jde o to dávat šanci mladším hráčům. Je to i pro sponzory. Lidi, kteří se na to nabalují. Potřebují něco pozitivního, náš hokej potřebuje něco pozitivního. Já jsem to vnímal negativně, byl to pro nás vztyčený prst po Channel One Cupu. Pak jsme poprvé v historii prohráli s Dány… Kluci se pak semkli, trenéři nepanikařili a drželi jsme to, co jsme chtěli. Odehráli jsme vynikající dva zápasy, ale realita je, že dva zápasy vám nevyhrají turnaj. Stejně jako první prohra vám ho neprohraje. Atmosféra v týmu byla vynikající, viděli jsme světlo na konci tunelu. Tohle je ale studená sprcha.“
Nezvažoval jste, že si před olympiádou stoupnete na střídačku? Abyste měl větší přehled?
„Jediná šance byla, kdyby nemohl přiletět Jarda Špaček (kvůli covidu). To by to eventuálně připadalo v úvahu. Já to tak necítil a nemyslím si, že by to bylo správně.“
Nevzalo vám to chuď do další práce?
„Potřebujeme úspěch. Hrozně bych si to přál pro kluky. Zasloužili by si to. Fanoušci by si to zasloužili. Je to deset let, co už nemáme medaili. Zlatá generace je pryč, ale určitě na tom nejsme tak špatně, abychom byli takhle dlouho bez medaile. O to víc je to frustrující. Tím spíš, že jsme si zažili zlatá léta. Očekávání jsou hodně vysoko a do určité míry je to správně. Mě to spíš motivuje o to víc úspěchu dosáhnout. Takže chuť mám, nějaký výstup si ale musíme udělat a uvidíme, co to bude.“
Nevidíte problém v rozdělení rolí? Je jasné, kdo je vůbec šéfem? Vy, nebo hlavní trenér?
„Nevidím v tom problém. To není tak, že já napíšu 25 jmen na papír a dám to trenérům na stůl a jdeme hrát… Takhle to nefunguje.“
Fanoušek si ale může říct: Kdo je za tým tedy zodpovědný? Vy, nebo Pešán?
„My oba. Za sestavu jsem zodpovědný já. A my všichni jsme zodpovědní za výsledek. Nevidím rozdíl, jestli nesu větší zodpovědnost já nebo Filip. Sestava jde určitě za mnou.“
Takže by se měla řešit i vaše budoucnost?
„Absolutně s tím nemám problém. Určitě. I to se bude řešit, protože nemůžeme takhle jezdit do nekonečna beze změn.“
Jak se vůbec rodila olympijská nominace?
„Sestavu jsme dělali všichni. Já, Filip i Zdeněk Orct, Martin Straka, Jarda Špaček. Společně. Nedokážu si představit, že by někdo chtěl hráče, na kterém se neshodneme. To nedává smysl.“
Neříkáte si, že to byly zlaté časy, když jste ještě hrál a nemusel řešit funkcionářské věci?
„Je to jednodušší. Jsi na ledě, můžeš s tím něco udělat. Mě ale tahle funkce baví, hrát nemůžeš navždy.“
Jenom Jágr může…
„Jen Jarda, to je dinosaurus hokeje. Pro normální smrtelníky to nejde.“
Zprávy ze dne 20. února 2022
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: „Zakončení se sportovci je vždy krásné, ale já upřímně mám radši zahájení. Když vidím, jak zhasíná oheň, tak končí čtyřletá etapa a mně to přijde hrozně smutné,“ řekla česká vlajkonoška Martina Sáblíková. Přiznala, že před začátkem her měla strach, jak bude olympiáda v Číně vypadat. „A myslím si, že jsem nebyla jediná. Ale myslím, že to bylo zvládnuté na jedničku,“ uvedla čtyřiatřicetiletá rychlobruslařka a pochválila vedení české výpravy za servis pro sportovce.
Osmou držitelkou Ceny Věry Čáslavské za mimořádné zásluhy žen ve sportu a olympijském hnutí je bývalá mistryně světa v trojskoku Šárka Kašpárková.
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: Podívejte se na sestřih z krásného loučení s olympiádou!
Jen dvě medaile z Pekingu místo sedmi z Pchjongčchangu. Podle předsedy Českého olympijského výboru Jiřího Kejvala ale problém českého sportu není v počtu medailí, nýbrž v nefunkčním systému českého sportu. „Myslíme si, že to vždycky nějak utáhneme,“ říká Kejval. Rozhovor čte zde: Za čtyři roky se nezměnilo nic, hokejisti se scházeli jak švábi na pivo
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: Olympijský oheň zhasl, nad Ptačím hnízdem se takhle rozzářil ohňostroj i nápisy Jeden svět, Jedna rodina...
