Sýkora o zklamání, žalostné střelbě i nástupci Pešána: Hlavně nebrat Rusa
Marná snaha na konci a historický krach. Olympijská mise českých hokejistů do Pekingu skončila už po předkole. Se Švýcarskem padli 2:4 a poprvé v historii velkých šampionátů nejsou ani ve čtvrtfinále. „Tak strašné to nakonec nebylo. Ani proti Švýcarům. My si však pořád nepřipouštíme, že už jsou nad námi,“ řekl po vyřazení trenér a expert Marek Sýkora ve studiu iSportu.
Vystoupení reprezentantů celkově nebylo takový propadák, jak vypadá konečný výsledek. Tým však táhli převážně starší hráči jako Krejčí a Červenka a střelba byla žalostná. „Zakončení je jeden z problémů českého hokeje,“ prohlásil Marek Sýkora a naznačil, že by se měl podniknout radikální řez. V případě, že Filip Pešán u národního týmu skončí, za dané situace by sám nejvíc podpořil Miloslava Hořavu a odmítl cizince. „Hlavně ne Rusa,“ dodal.
Reprezentace na velkém turnaji nikdy neskončila horší, než sedmá. Poprvé se nepodívá ani do čtvrtfinále. Jak to vnímáte?
„První dojem je zklamání. Zápas se Švýcarskem jsem tipoval 3:1. Polovina první třetiny nasvědčovala, že by to mohlo dopadnout. Ale Švýcaři po rychlých gólech působili čerstvějším dojmem a zaslouženě vyhráli.“
Je to takový průšvih, jak vypovídá konečný výsledek?
„Už před turnajem jsem říkal, že horší už to být nemůže. Vycházel jsem z toho, jak se vyvíjela Euro Hockey Tour. Na druhou stranu není možné najednou čekat obrat ke skvělým výkonům. Ale tak strašné to úplně nebylo. Ani v play off proti Švýcarům. My si však pořád nepřipouštíme, že už jsou nad námi. S Rusy jsme sehráli dobrý zápas. Ale když nejde o život, jedou na půl plynu. Znám je. Už byli vítězi skupiny, namistrovaní, cítili se ukřivdění. Dobře, že jsme dali góly, ale lepší by bylo vyhrát 1:0. Se Švýcary první utkání velmi dobré, na začátku s Dánskem hrála řada hokejistů po dlouhé době. Přechod na úzké hřiště a špatný led sehrály svoji roli.“
Dánové navíc postoupili do čtvrtfinále a budou výš, než český tým…
„Ukázali taky svoji sílu. Tedy, že by to byl takový výbuch, to si nemyslím. Je to sport a tak je třeba se na to dívat. Sport je specifická věc, v devadesáti procentech případů nikdo neví, jak to dopadne.“
Zatímco Dánové přešli přes Lotyšsko, Češi bojovali se Švýcarskem. Dostali papírově nejsilnějšího soupeře z těch, jaký mohl být k mání?
„Myslím, že ano. Na posledním mistrovství světa nám Švýcaři dali 5:2, čtyři góly vstřelili z přesilovek. Předčili nás bruslením i střelbou, v níž velmi tvrdě zaostáváme. Možná už i za Slováky. Už první duel se Švýcary byl hodně vyrovnaný. Druhý zápas vypadal podobně. Po dvou slepených brankách Švýcaři ožili. Od té doby začali jezdit o stupeň rychleji, jak je to nakoplo.“
Švýcaři ve skupině získali jediný bod. Čekal jste, že se v klíčovém zápase tak vytáhnou?
„Po třech porážkách jsem o Švýcarech trošku pochyboval. Ale my jsme jim k tomu nahráli. Vstup byl dobrý, vedli jsme. Jenže jak dali góly, jeden, dva, bylo to najednou úplně jinak. Jezdili, vraceli se, padali do střel. Byli lepší. Ne o parník, jak se říká, ale lepší. Živější, všechno dělali rychleji.“
Švýcaři využili dvě přesilovky, český tým až na konci zápasu…
„Měli jsme jednu na začátku druhé třetiny, ale zahráli ji těžkopádně a víc nám Švýcaři dlouho nedopřáli. Hrají čistě, systémově. Líp se pohybují, v tom to je. Byli u všeho včas, eliminovali fauly, všechno dělali v pohybu. Podpořili to brankami a byli to zase ti Švýcaři, ze kterých jsme měli strach. Vypadali čerstvější a nabuzenější, plní síly. My, jak byli pomalí, ustrašení.“
Nehroutila se česká hra taky pod dojmem toho, jak probíhala předchozí utkání nebo jak to vypadalo během sezony?
„Do hlav hráčům nevidím. Ne, že bychom jen bránili. Šance jsme taky měli, chtělo to aspoň něco proměnit. Ale bohužel. Nezvedneme puk, trefíme brankáře do betonu. Ze závěrečného tlaku jsme vytěžili jeden gól. Přišel pozdě. Červenka jako jeden z mála umí vystřeit nahoru, předcházela tomu parádní nahrávka od Krejčího. Zakončení je jeden z problémů českého hokeje. V české extralize je střelba zoufalá. Myslel jsem, že u hráčů z evropských soutěží to bude jiné. Jenže není. Tohle my říkáme pořád. Vždycky vyjmenujeme spoustu důvodů, proč to dopadlo špatně. Ale nakonec zůstane jen u těch rozhovorů. Pojďme jezdit do Švýcarska dívat se na ligu. Něco na ní bude.“
Je problém i to, že útok táhli nejvíc borci přes třicet let jako Krejčí, Kovář, Červenka?
„Mělo se to obměňovat dřív. Ne, že se vezme skupina těch, které jmenujete, a pár dalších. Proto si třeba myslím, že měl jet Chlapík. Možná existovala dohoda se Spartou, aby jim neodešlo moc hráčů. Extraliga se hrála dál a předtím se jí nevedlo nic moc. A on ty góly dával. Ale jet měl. Nicméně nějak začít musíme, omladit to. Nebude to tak, že se to najednou otočí o sto osmdesát stupňů. Nepřijde to ze dne na rok, je to určitá cesta.“
Jak na vás zapůsobili obránci?
„Kuba Jeřábek se Skleničkou, to nebylo úplně ono. Knot, Klok dobré, Mozík se snažil. Nevím, jestli se nabízelo víc lepších beků. Ale oni to měli složité. Švýcaři, Rusové a znovu Švýcaři, to pro ně bylo docela silné kafe. Bruslaři, rychlí na puku. Zároveň jejich hra nebyla nic, co bychom oslavovali. Byly tam chyby. I takové, které bych třeba nečekal.“
Taky složení obrany se průběžně měnilo. Bylo málo času, aby se na klíčový duel zformovala a připravila?
„Celá příprava byla těžká kvůli covidu. Možná i tyhle věci hrály roli. Jiná mužstva na tom však byla zhruba stejně. Nebo podobně.“
Šimon Hrubec byl jasnou jedničkou. Ale stejně jako na mistrovství světa až na nájezdy se Švýcarskem nevytáhl tým z kaše. Ukázalo se, že není eso pro velké turnaje a musí se hledat dál?
„Spousta našich gólmanů chytá v NHL, Dostál a další. Ani nevím, jak se všichni jmenují, Na ligu se moc nekoukám, nicméně všechno to jsou brankáři, kteří nejsou na téhle úrovni vyzkoušení. Bartošák? Nevím. Taky chytá v KHL. Těžko hledat někoho lepšího na téhle úrovni, kdo by se dal použít pro takový turnaj. Možná by se mohlo víc experimentovat, ty, kteří v reprezentaci začnou a mohli by se chytit, nevyzkoušíme víc v Euro Hockey Tour. Ale to už zacházím jinam.“
O nominaci Romana Červenky se dost diskutovalo, v minulosti se neúspěchy svalovaly často na něj. V Pekingu byl kapitán, patřil k nejlepším hráčům. Turnaj nedopadl dobře. Myslíte, že hokejisté jako on v reprezentaci nastoupili naposledy?
„S přibývajícími neúspěchy se tomu asi budou snažit vyhnout. Není to nic příjemného, řada z nich by se příště mohla omluvit. Neměl jsem přehled o Červenkových výkonech ve švýcarské lize. Přiznám se, že jsem myslel, že brát ho je zbytečné. Ale velmi příjemně mě překvapil.“
Co soudíte o budoucnosti trenéra Filipa Pešána? Skončí?
„Je nepříjemné o tom mluvit. Pár let už nejsem trenér, ale strávil jsem tím půl života. Trenér zmůže hodně, nepovedlo se to. Jsem zvědav, jak to dopadne. Nebudu ho kritizovat, radit, co by mělo následovat. Ale výsledek vyznívá jako výrazný neúspěch. Poprvé bez čtvrtfinále. Toho se chytí ti, co o tom budou rozhodovat.“
Mistrovství světa se blíží. Koho byste u reprezentace viděl vy?
„Napadá mě Václav Varaďa, možná Radim Rulík jako asistent k někomu.
Co někdo z ciziny?
„Téma trenéra ze zahraničí nechci rozvádět, hlavně nebrat Rusa! Jde o to, aby trenér měl návaznost na dvacítku, sáhl do systému, struktury hokeje, dělal s úrovní, co máme. A tam se mi tahle varianta nezdá. Když jsem o tom přemýšlel, nechtěl jsem jmenovat nahlas Hořavu. Ale řadu let dokazuje a je špičkový trenér, byť trochu specifický. Z našich trenérů mi připadá jako nejlepší volba. Zná naši ligu, má přehled o hráčích, pohyboval se ve Švédsku. Je světoobčan a do téhle situace bych ho podpořil. Chce to udělat radikální věc. Uvidíme, jak se k tomu postaví svaz.“
