Piešťany se zrovna zachránily ve slovenské extralize. Na hřišti se slavilo, fanoušci se vyvalili na led. Mezi nimi se prodíral jeden muž, který potřeboval chytit brankáře Patrika Rybára. Chtěl mu říct mu, že podal skvělý výkon a těší se na něj v Hradci. „Vyšlo to, našel jsem ho v davu a představil se mu. Bylo to kouzelný,“ vybavil si Robert Horyna, trenér brankářů Mountfieldu. Teď je Rybár hvězdou slovenské reprezentace na olympiádě. Dva roky měl tuhle pozici i v extralize. Hora klidu.
Přesně takhle si Patrika Rybára můžete pamatovat z extraligy. Pán nájezdů! V olympijském čtvrtfinále vynuloval USA, nikdo ho nepřekonal. Na turnaji se stal slovenskou jedničkou. V Česku válel dvě sezony v barvách Hradce Králové. „To byl celý on, vybruslil střelce, četl situaci,“ hltal jeho práci při nájezdech Robert Horyna, trenér gólmanů Mountfieldu.
Pavouk play off na ZOH 2022 ZDE>>>
Z pěti střelců si na slovenskou hvězdu nepřišel v penaltové ruletě ani jeden. USA odjelo balit kufry, Slovensko objímalo Rybára a radovalo se z postupu do semifinále olympijského turnaje.
Nájezdy vždycky uměl, tohle je disciplína, kde umí mučit střelce. „No, mám tohle rád,“ usmál se 2. října 2016. Měl za sebou extraligovou premiéru za Mountfield. Jeho tým porazil Liberec 3:2. Jistě, po nájezdech.
„Jsem statičtější. Někdy to vypadá, že se mi nechce. Když chytnu, je to super. Ale když to nevyjde, na tribuně to vypadá, že střely jen pouštím,“ rozebíral tehdy svůj styl.
Svým klidem uchvátil. Vždycky uměl využívat vysokou postavu, dovedl celé tělo nastavit proti střelci. Žádné, že někam strčí beton, vyrážečku, nebo na poslední chvíli hodí lapačky. Střelec proti sobě měl vždycky celého Rybára, všech 190 cm. „Teď to přesně bylo vidět ve čtvrtfinále s Amerikou, jak byl klidný. Celý on, vybruslil si střelce, nedělal pohyb navíc, velmi dobře četl protihráče. V tomhle byl dobrý vždycky, přemýšlel dopředu, co se stane. U nás měl minimum zákroků, že by něco hasil na poslední chvíli, vždycky měl situaci dopředu načtenou, byl včas tam, kde měl být,“ chválil ho Robert Horyna, kouč brankářů v Hradci.
Moc dobře si pamatuje, kdy Rybára viděl poprvé. „S kondičním trenérem Michalem Tvrdíkem jsme se jeli podívat na jeho zápas, kdy hrál za Piešťany o záchranu. Vyšlo jim to, já vběhnul mezi ten dav lidí na led a šel se mu představit. Bylo to kouzelné,“ usmál se. Za pár týdnů se potkali v Hradci.
Rybár si udělal v Česku velké jméno. Nejdřív byl zajímavý hlavně jeho původ, v extralize chytal i táta Pavol, nastoupil za Znojmo, pětkrát jel na MS, do akce šel i na olympiádě (2002). Z Patrika se stal brankář taky. V sezoně 2016/2017 si pro sebe vzal hradeckou bránu a slavil extraligový bronz. V dalším ročníku měl nejvyšší úspěšnost zákroků mezi všemi gólmany soutěže, vychytal sedm nul.
Vyhlédl si ho Detroit, Rybár si s ním plácnul a z extraligy odešel. Rychle soutěž přerostl. „Jestli jsem byl zklamaný, že to vzalo takové tempo?“ usmál se generální manažer Aleš Kmoníček. „Bylo by fajn, kdyby u vás takový hráč ještě chvíli zůstal. Ale na druhou stranu, pokud připravíte hokejistu, o kterého je zájem v NHL? Nejsem blázen, abych mu bránil, ostatně ani to nejde. A mě by to ani nenapadlo, pro klub je velké ocenění, že i díky tomu, jak jste s hráčem pracovali, mu nabídne kontrakt Detroit,“ dodal.
Mladá Boleslav - Mountfield HK: Akrobatický zákrok Patrika Rybára
Video se připravuje ...
„Udělal nám tady medaili v sedmém zápase s Libercem. Není mi líto, že odešel do Ameriky, Rybka pro nás udělal výsledek, Hradec mu zase pomohl na začátku kariéry. Jo, kdyby šel někam jinam po extralize, zamrzelo by to. Ale nabídka z NHL? Tam není vůbec co zazlívat,“ přidal Horyna.
Za Detroit si Rybár nakonec nezachytal, působil jen na farmě. Přidal dvě sezony v Kärpätu, po Finsku odešel do Minsku vydělávat do KHL.
Vazba na Hradec mu zůstala. Když odcházel, mluvil o tom, jak si město zamiloval. Většinou to bývají spíš fráze, ale tady cítíte, že vztah zůstal. „Jsme spolu v kontaktu každý rok, ještě víc je ve spojení s Robertem Horynou. Ale Patrik je velmi spokojený v cizině, hodně chtěl do NHL, jen tam mu to nevyšlo podle představ,“ nečeká Kmoníček, že by ho ulovil brzy zpátky. „Bavili jsme se spolu i před olympiádou, ale preferuje zahraničí, no a teď mám pocit, že udělal velký krok k tomu, aby tam zůstal,“ usmál se po slavné slovenské bitvě proti USA.
Rybár v bráně působil, jak byli v Hradci zvyklí: hora klidu. „Při tréninku na něj jezdíte nájezdy, vymýšlíte všechno možný a nic. Ani se nehne,“ křenil se jeho bývalý spoluhráč Jaroslav Bednář. V tomhle se Rybár nezměnil. Nejančí, chytá. „Vždycky vám řeknu, že to je sympatický a skromný kluk. Rychle jste poznali, že to je strašně dobře vychovaný chlap, který má ohromnou touhu pracovat,“ dodal Horyna. Teď se k Rybárovi upíná Slovensko, aby vytáhl ještě další zázračné číslo.
Témata:
olympijské hry, sport, zoh 2022, hokej, ZOH Peking 2022, ZOH22, Česko, Olympijské hry, USA, NHL, Mountfield, FC Hradec Králové, Detroit Lions, trenér, Robert Horyna, Patrik Rybár, Hokej na Heureka.cz
Související články
