Co se zimní královnou. Zkusí opanovat Sáblíková na kole i letní olympiádu?
Už teď je jasnou královnou zimních Her. Tři zlaté, dvě stříbrné, dvě bronzové. Tu poslední vybojovala včera. To je bilance Martiny Sáblíkové, královny rychlého oválu. Je z ní legenda. Ale co dál? Nevyzkouší si na kole i letní olympiádu? To by teprve byla výzva! „Ježišmarjá. Teď jsem dojala pětku a už mě cpou na kolo,“ smála se. Ale u ní nikdy nevíte. Nevyloučil to ani její kouč Petr Novák.
V květnu jí bude pětatřicet. Ale nevypadá to, že by její kariéra uvadala. „Pořád si atakuje svoje nejlepší časy. Opravdu dozrává jako víno. Nejezdí hůř, jezdí pořád stejně nebo líp,“ říká k tomu trefně trenér Novák, který ji vede od doby, kdy jí bylo něco málo přes deset.
Byl to tedy ve čtvrtek její poslední olympijský závod? Otevřená otázka, na kterou nezná odpověď ani ona sama.
Když stála před novináři, v ruce mačkala maskota, který dostávají všichni medailisté. Zrovna jí hřálo u srdce, že má placku ze čtyř Her v řadě. Tentokrát bronz na oblíbené pětce. Takže o budoucnosti moc vyprávět nechtěla.
„Moc dopředu neplánuju, uvidíme,“ naznačila, že jsou otevřené možnosti. Konec, i pokračování.
„Sezona je pro mě čím dál tím náročnější. Všichni se mě ptají, jak to, že jsem tak nervózní, když toho mám za sebou tolik. A já odpovídám, že právě proto. Člověk nechce zklamat, chce ukázat jak sobě tak ostatním, že tam ještě je a patří do špičky. To je hrozně těžké s tím bojovat. Uvidíme. Olympiáda je olympiáda, komu by se chtělo končit…“
Ale pozor, ve hře je i jiná možnost. Taková, o které nemluví nahlas. Spíš je to někde uložené vzadu v hlavě. Jako sen.
Letní olympiáda na kole! Právě na něm jezdí ráda. A veleúspěšně. Na silničním kole je dokonce šestinásobnou mistryní republiky v časovce i v hromadném závodu.
„Pojďme se na tohle téma bavit, až já budu vědět víc. To je tak za měsíc a půl. Pracujeme na různých věcech, ale není to dotažené do konce,“ opatrně to komentoval Novák. Na doplňující dotaz pak ale připustil: „Nevylučuju to….“
Že bychom se tedy dočkali další sportovní obojživelnice? Která si zkusí zimní i letní olympiádu? „Kolo mě hrozně baví. Když na něm jedu, daří se mi a užívám si to, tak by člověk hned chtěl všechno. Ale tak to nefunguje,“ pousmála se olympijská hrdinka.
Jednou už měla našlápnuto na letní Hry. Do brazilského Ria v roce 2016 to nevyšlo, přitom se zdálo, že splnila nominační kritéria, jenže administrativní zádrhely to nakonec neumožnily. Bylo kolem toho hodně zlé krve. Emocí.
Vyjde to tentokrát? Zkusí zimní královna opanovat i letní dějství?
Může se stát cokoliv. U ní nikdy nevíte. Dneska si převezme při slavnostním ceremoniálu bronzovou medaili. Pro ni celkově sedmou olympijskou placku, čímž se zařadila po bok těch největších legend. Věry Čáslavské a Emila Zátopka.
Ale nemusí to být ještě konečná.
Zprávy ze dne 15. února 2022
HOKEJ: Oba experti zhodnotili výkon kapitána Romana Červenky na olympiádě v Pekingu. „Roman Červenka může odletět z Pekingu se vztyčenou hlavou. Byl lídrem ofenzivy, střílel góly, byl vidět. I když je jistě zklamaný, on nezklamal. Skoro bych ale řekl, že to byl možná poslední zápas Romana Červenky v dresu národního týmu,“ myslí si Miroslav Horák. „Neměl jsem přehled o Červenkově formě ve Švýcarsku, chvíli jsem si říkal, že je to zbytečný tah, ale příjemně mě překvapil. Byl jedním z mála, který poslal gól nahoru. Nikdo jiný to pořádně nedokázal,“ dodal Marek Sýkora.
HOKEJ: Redaktor Sportu Miroslav Horák o českých gólmanech. „V nadsázce řečeno se s gólmany nemusí hýbat a mrskat nožkama dopředu. Česká brankářská škola funguje. Šimon Hrubec je parádní kluk, výborný člověk a nadprůměrný evropský gólman, ale těch je ve světě mnoho.“
HOKEJ: „Nezbývá nic než jezdit do Švýcarska a koukat se na jejich ligu,“ s nadsázkou dodal Marek Sýkora.
HOKEJ: „Experti a hlavně bývalí hráči, kteří ve Švýcarsku hráli, tvrdí, že Švýcaři jsou už několikátý rok před námi. Je třeba si to uvědomit a něco s tím dělat,“ řekl Miroslav Horák o měření českého a švýcarského hokeje.
HOKEJ: „Ve střelbě jsme nepohotoví, je to velký problém českého hokeje na špičkové úrovni. Stoprocentní šance jsme měli, ale zakončení těžce pokulhává,“ má jasno Marek Sýkora.
