Dostala tu nejtvrdší ránu. Rodina gruzínského sáňkaře Nodara Kumaritašviliho, který před dvanácti lety zahynul při hrůzné nehodě přímo v olympijské dráze ve Whistleru, se ale nevzdala své dlouholeté vášně. Na Hrách v Pekingu závodil o víkendu jeho bratranec Saba. „Nechtěl jsem, aby po Nodarovi saně v Gruzii umřely,“ vysvětluje Saba.
V den slavnostního zahájení olympiády ve Vancouveru to byl v únoru 2010 strašlivý moment. Jen pár hodin předtím, než byl zapálen olympijský oheň, se v tréninkové jízdě smrtelně zranil sáňkař Nodar Kumaritašvili. V rychlosti 150 kilometrů v hodině tehdy vylétl z dráhy, hlavou a zády narazil do ocelového nosníku a byl na místě mrtvý.
Byl to tehdy šok pro celý sportovní svět, ale především pro Kumaritašviliho rodinu. V prvních hodinách po nehodě se objevovaly cynické komentáře na téma Nodarovy výkonnosti. Pak však vyšlo najevo, že závodník pocházel z tradiční sáňkařské rodiny. A její tradici na Hrách v Pekingu nese dál jeho bratranec Saba. Je mu jednadvacet, jako Nodarovi ve Vancouveru.
„Neměl jsem strach, chtěl jsem prostě závodit na olympiádě,“ řekl Saba. „Na Nodara myslím. Myslím na něj pořád. Všichni v mé rodině sáňkují. Nechtěl jsem, aby po Nodarovi saně v Gruzii umřely. Chtěl jsem, aby pokračovaly dál.“
Tahle rodina má pro sáňkování nehynoucí vášeň. První dráha vyrostla v Gruzii už začátkem sedmdesátých let díky Sabově pradědečkovi Alekovi, který pak působil jako reprezentační trenér i šéf svazu. Sáňkovali také otcové Nodara i Saby.
„Rodiče mi v sáňkování nijak nebránili. Myslím, že to chtěli víc než já,“ vysvětluje Saba. „Nodar je jedním z důvodů, proč sáňkuju. I když je mezi námi věkový rozdíl, moc si na něj nepamatuju. Mám jen pár momentů.“
Jedna vzpomínka je ale obzvlášť silná. Do Gruzie za rodinou Kumaritašviliových po olympiádě ve Vancouveru vyrazil německý závodník Felix Loch, který tehdy získal zlatou medaili. Poté ji roztavil, udělal z ní dvě nové placky, na jednu nechal vyleptat Nodarův portrét, roky jeho narození a úmrtí. A dárek osobně předal jeho rodině.
„Je to emocionální. V Gruzii jsem se cítil velmi vítán. Myslím, že jsem udělal správnou věc, že jsem tam jel,“ vzpomíná Loch, který už je dvojnásobným olympijským šampionem a na dráze v Jen-čchingu skončil ve víkendovém závodě čtvrtý.
„Od Saby chtělo hodně odvahy, aby sem přijel. Sport má rád, stejně jako jeho bratranec. Pro celou sáňkařskou rodinu je skvělé ho tady vidět. Ukazuje, co všechno sport dokáže,“ dodal Loch.
Saba skončil v závodě na jednatřicátém místě z čtyřiatřiceti závodníků na startu, o místo za českým reprezentantem Michaelem Lejskem.
„Jsem velmi šťastný. Dokázal jsem, co jsem chtěl. Bylo to emocionální. Byl jsem tak nervozní… Ale jsem na sebe moc pyšný,“ řekl Saba.
