Saně? Nuda, lyžování je lepší. Takhle původně smýšlela Natalie Geisenbergerová (34) z Německa o sportu, ve kterém se zapsala do olympijské historie. Stejně tak změnila i názor na bojkot Her v Číně. Do Pekingu přece jenom dorazila a vybojovala dvě zlaté medaile. Celkem jich má už sedm – šest zlatých, jednu bronzovou. Nikdo jich na saních nezískal víc. „Každá medaile má svoji hodnotu a historii, ale tyhle dvě mám poprvé v roli matky. A to je taky skvělé.“
Do Pekingu se jí nechtělo. Německá sánkařka Natalie Geisenbergerová už před olympiádou ostře kritizovala výběr pořadatelské země. Nelíbí se jí porušování lidských práv, ani podmínky v Pekingu.
Mluvila o tom už během testovacích závodů loni v listopadu, otevřeně pochybovala o své účasti. „Ale k bojkotu je potřeba více sportovců. Kdybych do Číny nejela jen já, nic by se nezměnilo.“ V dějišti Her si podrobnější komentáře nechávala pro sebe.
Pozor na to, co říkáte
„Musíte být opatrní, kdy, co a kde říkáte,“ odpověděla pro agenturu Reuters na otázku, zda ji překvapilo, že účastníci Her nemluví o lidských právech, kvůli jejichž potlačování čelí Čína dlouhodobě kritice. „Po návratu domů možná budu mluvit o některých věcech, o kterých je třeba, ale tady ne.“
V Pekingu za ni mluvily výsledky a výkony. Zlatem z individuální soutěže nejdřív dorovnala unikátní kousek krajana Georga Hackla, který také získal tři zlaté za sebou (1992, 1994, 1998). A díky prvnímu místu ze štafety se stala nejdekorovanější sáňkařkou, či sáňkařem, olympijské historie. Přeskočila legendárního Itala Armina Zöggelera, který má šest olympijských kovů (2-1-3) z let 1994 až 2014.
„Je pro mě těžké srovnávat tyhle medaile, protože každá má svou hodnotu, svou vlastní historii,“ přemítala šťastná Geisenbergerová. „Ta první zlatá byla každopádně speciální, protože jsem byla poprvé olympijskou vítězkou. Teď jsem šestinásobnou, ale zase poprvé v roli matky. Tohle je rodinné zlato.“
Když se v rozhovoru pro německou televizi ARD snažila najít slova po zápisu do olympijské historie, mluvila hlavně o rodině. O její podpoře. O takřka dvouletém synovi Leovi, kvůli kterému na rok přerušila kariéru. „Bez svojí rodiny bych to nezvládla,“ má jasno. „Jet tady zase o medaili byl vždycky můj cíl. Ale že jsou z toho dvě zlaté, je neskutečné. Nemám slov.“
Geisenbergerová přerušila kariéru v roce 2019. V té době už byla sedminásobnou mistryní světa, od roku 2012 si držela pozici jedničky ve Světovém poháru a z olympiád měla pět medailí. Tu první – bronzovou, získala hned při své premiéře pod pěti kruhy ve Vancouveru 2010 ve 22 letech. V Soči a Pchjongčchangu už byla suverénní. Dvě zlaté vybojovala v soutěži žen, další dvě ve štafetách.
Tréninky „řídil“ syn
Pak ale dostala přednost rodina. Priority měla Geisenbergerová v té době jasně dané - nejdřív dítě a pak se uvidí, co dál. V říjnu 2019 oznámila, že je těhotná a dává si pauzu. Syna Lea porodila v květnu 2020, ovšem bez závodů vydržela jenom šest měsíců. V září se vrátila k tréninku a v listopadu už znovu vítězila v Poháru národů v Innsbrucku.
Pokud to jde, má syna Lea poblíž. Na závody cestují společně s manželem – máma sviští ledovým korytem, táta Markus hlídá. „Chci být pro svého syna nejlepší mámou,“ líčila Geisenbergerová pro olympics.com. „Chci závodit, ale taky jsem vždy říkala, že budu jezdit, jen když to půjde s malým. Kdyby byly problémy, kdyby takhle cestovat nešlo, tak bych toho určitě nechala.“ Že by svého syna vídala jen občas? Nepředstavitelné. „Abych byla měsíce pryč a syna viděla třeba jenom krátce o Vánocích? Ne, tohle srdce matky prostě nedokáže.“
Mateřskému režimu upravila tréninky i přípravu. „Trénovala jsem jen tehdy, když jsem mohla, když Leo spal,“ popisovala s úsměvem. „Bylo těžké se na tuhle olympiádu dostat, protože syn je pro mě jasná jednička. Je na prvním místě za všech okolností, takže se trénink dost točil kolem něho. Jako rodina jsme každopádně udělali docela dobrou práci, když jsou z toho další zlata. Je to vážně zvláštní okamžik.“
Půjde teď v jejích stopách i syn Leo? Těžko říct. Sama Geisenbergerová se k saním dostala v Miesbachu oklikou. V deseti letech začínala na lyžích, protože si myslela, že sáňkování je nuda. Naštěstí názor změnila. „Zjistila jsem, že jízdu na saních miluji. Je to zážitek, být na hraně a čelit ohromnému přetížení v zatáčkách. Všechny dřina a útrapy za to stály. Dosáhla jsem všeho, jsem sama spokojená. Už nemusím vyhrávat, stačí mi dobrý pocit z jízdy. A hlavně spokojená rodina.“
GEISENBERGEROVÁ NA ZOH
| Peking 2022 | 1. místo singl |
| 1. místo štafeta | |
| Pchjongčchang 2018 | 1. místo singl |
| 1. místo štafeta | |
| Soči 2014 | 1. místo singl |
| 1. místo štafeta | |
| Vancouver 2010 | 3. místo singl |
