Jandač o nominaci: Proč nevzal Růžičku, zdálo se mu o Gulašovi

Máte za sebou zveřejnění olympijské nominace. Bude se vám nyní lépe spát?
„Určitě se mi bude spát lépe. (směje se) Poslední dny to nebylo dobrý. Občas se mi do spánku vkrádaly divné sny. Přiznám se, že se mi zdálo, jak mě Milan Gulaš nadává za to, že jsem mu nepřihrál. (usmívá se) Nejhorší to bylo večer před nominací. Člověk se dostává do hrozného časového tlaku, když musí udělat velká rozhodnutí. Byl jsem tedy v pořádném napětí a neustále jsem měl telefon u ucha. Tuším, že v půl jedenácté večer jsem všechno vypnul a snažil se usnout.“

Po celou přípravu na olympiádu jste říkal, že vsadíte na zkušené hráče. V nominaci máte jedenáct hokejistů starších třiceti let. Věříte tedy, že zvládnou olympijský nápor?
„Rozhodně. Když se překoná bariéra postupu do čtvrtfinále, tak se hráčům rozjedou nohy a uvolní se. Musíme jít zkrátka krok po kroku. Já věřím, že starší hráči nominovaní na olympiádu by se z toho neměli sesypat. Jsou zvyklí hrát ve velkém vytížení v klubech. Navíc olympiáda bude v únoru, tedy v době, kdy ještě nemohou být tak dobití jako na konci sezony.“

Proč jste se rozhodl nenominovat extraligového střelce Martina Růžičku?
„Bylo to hodně těžké rozhodnutí. Martin prožívá skvělou sezonu. Je z něj extraligový snajpr a v reprezentaci na Channel One Cup nám hattrickem vyhrál utkání s Finskem. Na druhou stranu jsme důkladně zvažovali použitelnost při hře pět na pět, v přesilovce i oslabení. Miska vah se nám ve finální podobě naklopila na jiné hráče. Opravdu pro mě byl tento verdikt velice náročný. Martina i jeho otce dobře znám z Berouna, ale na to jsem se nemohl koukat. Musel jsem nominaci brát tak, jak jsem ji cítil s kolegy. Olympiáda se však hraje až za třicet dní a do té doby se může cokoliv stát. Je klidně možné, že v případě nějakého zranění se v nominaci ještě dodatečně objeví.“

Ceníte si hodně zápalu ostřílených hráčů, kteří chtějí na olympiádě odevzdat všechno pro úspěch?
„Jasně. Cítím to z nich. Jsou to kluci, kteří mají s velkými turnaji a těžkými zápasy bohaté zkušenosti. Hráč Petr Koukal je zprvu nenápadný, ale umí obrovsky a pozitivně vyzdvihnout mužstvo. Má velkou touhu. To samé jsem cítil u Martina Erata. Od té chvíle, co jsem s ním začal jednat, mi pokaždé říkal, že na olympiádu se zkrátka jede něco uhrát a ne se pouze zúčastnit.“

A jaká touha dřímá ve vás směrem k olympijskému turnaji?
„Nebojím se říct, že moje touha je větší než celého mančaftu dohromady.“ (usmívá se)

Na Hry vyrážíte přesně 20 let po úspěchu v Naganu a ještě k tomu se konají v Asii. Vnímáte trochu určitou spojitost?
„Jistou spojitostí by mohla být atmosféra. V Asii je taková ječivá a pištivá. V Naganu tomu nebylo jinak. Japonci sice nejsou hokejový národ, ale každou střelu od červené čáry doprovázeli jekotem. Věřím, že podobné to bude i v Koreji. Jinak si myslím, že Nagano je již historie. Je to velký úspěch, ze kterého pořád žijeme, vybojovali jsme ho na turnaji proti nejlepším hokejistům světa. Letos to je bohužel tak, že hráči z NHL nepojedou. Tím však nechci nijak degradovat úroveň turnaje. Je to prostě olympiáda, a pokud by se nám podařilo přivézt nějakou medaili, cenili bychom si toho úplně stejně. Myslím si, že všichni kluci z týmu si přejí medaili. Uvidíme, co pro to všechno budeme ochotni udělat. Musíme mít také patřičnou kliku ve sportovním štěstí. Touha je obrovská.“        

Česká nominace na ZOH 2018

Hokej na ZOH 2018

15. ledna 2018 • 14:26

Nominace na olympiádu: Jandač bere Koukala, Nečas i Michálek chybí

Vladimír Vůjtek

15. ledna 2018 • 19:30

Silný mančaft pro olympiádu! U Nečase jsem se zmýlil