PŘÍMO Z KOREJE | Navzájem si na dálku fandily a potkaly se i v okolí Medals Plaza těsně předtím, než oběma pověsili na krk jejich olympijské medaile. Obě měly při vyhlášení v očích slzy. Ester Ledecká si pro svou zlatou medaili ze super-G došla s předstihem, rychlobruslařka Martina Sáblíková byla naopak až na konec programu. Kvůli dopravní zácpě totiž vyhlášení málem nestihla.
Korea slaví Lunární nový rok a silnice kolem Pchjončchangu jsou jedno velké peklo. Martina Sáblíková v jednu chvíli zjistila, že autobus s medailisty na vyhlášení, který vyrazil z přímořské vesnice v Kankungu jede v protisměru.
„Dneska jsem si to užila se vším všudy. Jízda v protisměru taky – najednou bylo auto před náma a my neměli kam uhnout,“ líčila Sáblíková. „Hektičtější cestu jsem nezažila. Opravdu neuvěřitelná zácpa. Auto na blikačkách. Řidič vystupoval z vozu a přemlouval ostatní, abychom mohli na ceremoniál. Musím říct, že jsem se docela bavila. Za začátku jsem spala, ale pak to stálo za to.“
Sáblíkové ceremoniál nakonec museli pořadatelé posunout na závěr programu. Mimo jiné i proto, že nizozemská šampionka Esmee Visserová dorazila ještě později.
„Přišla asi tak tři minuty předtím, než začalo naše vyhlašování. Velice záživné,“ usmívala se Sáblíková.
Oba ceremoniály dělilo 32 minut. Když Sáblíková vystupovala na pódium pro medaili, Ester Ledecká, se svými oblíbenými ptačími pírky ve vlasech, se se svou medailí už mazlila. Při hymně sice nezpívala, ale přiznala dojetí.
„Co jsem si říkala při hymně? Že to snad ani není možný. Že mám strašnou radost za svůj tým, který si tohle zaslouží,“ řekla Ledecká. „Já jsem slzela hlavně, protože mi Martina Sáblíková řekla, že jestli já nebudu slzet, že mě potom zmlátí. A já se jí trošku bojím, ona je silná…“
Co na to Sáblíková?
„Já jsem jí říkala, doufám, že uvidím pořádný slzy. Ester si to neuvěřitelně zaslouží, já to s tou holkou strašně moc prožívám a jsem hrozně ráda, že se jí to povedlo už teďka. A že přibude další,“ řekla Sáblíková.
Sáblíková je frajerka, kam se na ni hrabu, řekla Ledecká
Obě dívky dávají najevo velký vzájemný respekt. Ledecká přiblížila, že páteční stříbrný závod Sáblíkové sledovala prostřednictvím telefonu se svým dědečkem Janem Klapáčem.
„Včera to bohužel nedávali na korejské televizi v hotelu. Ale měla jsem dědu na telefonu, ten mi hlásil mezičasy. Já jsem měla svalovou křeč potom, co dojela. Byla jsem úplně hotová, lehla jsem si tam na postel, jenom jsem koukala a říkala: To je úžasný!“ líčila Ledecká. „Ona je fantastická. Ona je strašná frajerka, kam se na ni hrabu. Fakt jsem oproti ní takhle malinká. Klobouk dolů, potom všem, co si musela protrpět, jsem s ní soucítila.“
Sáblíková sledovala dnešní závod Ledecké taky na dálku, protože v době jeho konání seděla v Kangnungu na hokejovém zápase národního týmu s Kanadou.
„My jsme shodou okolností seděli na hokeji a všichni sledovali, jak tam naskakovali mezičasy. A najednou se objevilo, že vede o setinu. To bylo neuvěřitelný,“ líčila Sáblíková. „Několikrát jsme si tam pouštěli, jak dojela do cíle a nemohla tomu uvěřit. Všichni jsme okamžitě převraceli bundy a užívali si, že Ester má zlato.“
Ledecká byla ještě zjevně v doznívajícím šoku z překvapivého triumfu. Měla za sebou náročný den, v němž kvůli mediálním povinnostem ani v žertu nemohla stihnout plánovaný trénink na snowboardu. A během dne dostávala také otázky, jestli přece jenom nezvažuje účast ve středečním lyžařském sjezdu, který předchází čtvrteční kvalifikaci v paralelním obřím slalomu na snowboardu. Co odpovídala?
„Že sama nevím. Jestli… Možná, Tomas mě přemluví… Já myslím, že ne, že snad mají rozum, kluci,“ řekla Ledecká. „Kdyby bylo na mě, tak já jedu všechno, samozřejmě. To je tak, když jsem přijela sem a viděla jsem ten kopec na tu super-G, říkala jsem si: To je taková škoda, že nepojedu ten sjezd. Rozvrh mi to prostě nedovolí. Samozřejmě, šlo by to udělat, ale já teďka něco dlužím té snowboardistce…“
Medailové pořadí na ZOH 2018>>>
