V reprezentaci jsem býval, i když tam nebyl Hadamczik, brání se Barinka
V hokejové nominaci na olympiádu v Soči budí jeho jméno největší emoce. Michal Barinka, vítkovický obránce a zeť reprezentačního trenéra Aloise Hadamczika. Na mistrovství světa hrál devětadvacetiletý bek třikrát, ze šampionátu 2010 v Německu má zlato. Přesto se okamžitě zvedla vlna reakcí v tom duchu, že nebýt rodinné vazby, na olympiádu by se nedostal.
Bezprostředně po ohlášení nominace to zmínil i trenér Hadamczik. „Barinka u nominace má trochu smůlu, že patří ke mně do rodiny. Veřejnost se do něj může trefovat a on bude hrát nejen za tým, ale taky za mě a za sebe,“ říkal Hadamczik.
Barinka nad tím druhý den po tréninku s Vítkovicemi jen pokrčil rameny. „K tomu není moc co říct,“ reagoval obránce. „Já udělám maximum pro to, abych potvrdil, že tam patřím. Ne že to je o tom, co říkají někteří lidi nějaké nesmysly, nebudu jim to vyvracet.“
Jak moc se musí obrnit? „Člověk už si zvyknul za ty roky. Na to, že to tak je. Hokej jsem hrával odmalička a býval jsem v reprezentačních výběrech, i když tam nebyl trenér Hadamczik, takže si myslím, že to není nic tak strašného.“
Připouští, že nominaci vybojoval díky solidním výkonům z turnajů EHT. Zejména poslední akce v Soči mu v tandemu s Lukášem Krajíčkem vyšla. Mluví o tom i v odpovědi na otázku, čím si podle sebe nominaci vybojoval.
„Dařilo se nám v reprezentaci solidně,“ říká Barinka. „V těch evropských turnajích, co hrajeme. Tam byl hlavní kámen toho, že jedeme oba dva s Lukášem. Dařilo se nám. Doufám, že mám týmu do defenzivy, co dát. Nikdy jsem nebyl nějaký ofenzivní obránce, který by dával moc gólů, spíš zezadu a při oslabení bych mohl být platný.“
