Šťastná manželka: Ondra si medaili zaslouží, dává biatlonu 120 procent
Doma v Letohradě si samým štěstím pobrečela s kamarádkami. Veronika Moravcová, manželka úspěšného českého biatlonisty, ale zase tak překvapená nebyla. Její muž je prý dříč, který si medaili odpracoval možná víc než jiní.
Máte doma stříbrného olympijského medailistu. Překvapení, či jste úspěch trochu čekala?
„Nechci vypadat neskromně, ale pevně jsem v medaili doufala a hrozně jsem ji Ondrovi přála, protože vím, že na to má. Strašně se snaží, maká. To, co předváděl v loňské i letošní sezoně, si o medaili tak nějak říkalo.“
Věřila jste, že po osmém místě ve sprintu může být stíhací závod ještě lepší?
„Rozhodně. Kvůli jeho pomalejší střelbě pro něj není sprint to pravé ořechové, protože tam rozhodují desetiny vteřinek. Pro mě bylo osmé místo ve sprintu úplně něco fantastického a ve stíhačce jsem mu hrozně věřila, kontaktní závody mu mnohem víc sedí.“
Manžel střílel bezchybně, ale zdálo se, že se běžecky lehce trápí.
„Možná vypadalo, že se trápil, ale když jsme spolu mluvili, říkal mi, že byl přemotivovaný a začátek sprintu trošku přepálil. On má většinou taktiku, že se snaží první dvě tři kola jet trošku hlavou, aby mu na konci nedošlo. Je opačný typ závodníka než ostatní, kteří to napálí od začátku a poslední kolo se snaží vydržet. Ondra to dneska zvládnul báječně. Jel to, na co měl a šetřil síly na poslední kola, které jel úplně skvěle.“
Takže na rozdíl od ostatních jste byla po poslední střelecké položce klidná?
„Mně bylo úplně jasný, že to zvládne. I kdyby na to fyzicky neměl, tak psychika ve sportu je tak strašně mocný nástroj, že by ho stejně dohnala do cíle na druhém místě, i kdyby už tělo nemohlo.“ (smích)
Sledovala jste závod sama doma nebo s partou?
„Ne ne, závody nemůžu sledovat sama, na to nejsem dost psychicky odolný jedinec. Pozvala jsem si kolegyně z práce, měly jsme tady i pejska.“
Dojetí muselo být obrovské?
„Trošku jsme to obrečeli. (smích) Čekali jsme na to dlouho.“
Co podle vás medaile s Ondřejem udělá?
„Ondra je typ sportovce, který nemá nic zadarmo. Jestli ostatní dávají biatlonu sto procent, on mu dává sto dvacet. Strašně moc kvůli němu obětuje a dře. Nemyslím si, že by měl po tomhle úspěchu potřebu dělat ramena. Určitě ho to nezmění.“
Před rokem na jaře se bronzovému ze Soči Jaroslavu Soukupovi narodilo miminko a vy jste měli svatbu. Vypadá to, že klukům prospívá rodinná pohoda?
(smích) „To asi jo. A ještě k tomu má Jarda výročí svatby na Ondrovi narozeniny. Takže my jsme úplně synchronní.“
