Marie Sehnálková
8. května 2020 • 17:00

Zapomenutý příběh olympionika. Jak Čech dobyl svět a změnil atletiku?

Vstoupit do diskuse
1
TOP VIDEA
Je nedotknutelnost Třince pryč? Dynamo a Spartu táhnou schovaní lídři. Překvapí Litvínov?
Spor o Kováče: kouč budoucnosti a opravdová trefa, nebo jen bublina?
VŠECHNA VIDEA ZDE

František Janda Suk je prvním Čechem, který kdy vystoupal na stupně vítězů na olympiádě. Naši zemi tehdy reprezentoval v hodu diskem. Jako první člověk na světě přitom použil hod s otočkou, který diskaři používají dodnes. Přečtěte si zapomenutý příběh muže, který změnil světovou atletiku.



Sportovní svět poznal za historii nespočet vynikajících sportovců. Jen někteří však dokázali v jejich odvětví prosadit změny, které tyto disciplíny poznamenaly dodnes. Jedním z nich byl i František Janda Suk. Čechovi z malé vísky u Mělníka se podařilo vymyslet způsob hodu diskem, který používají diskaři po celém světě dodnes.

František Janda byl prvním Čechem, který na olympiádě vystoupal na stupně vítězů
František Janda byl prvním Čechem, který na olympiádě vystoupal na stupně vítězů

Tehdy ještě František Janda se narodil v roce 1878 v Postřižíně nedaleko Mělníka. K atletice se poprvé dostal na pražském gymnáziu. Stal se členem AC Sparta, kde exceloval mezi vrhači. Jeho hlavní disciplínou byl vrh koulí. Měl ale rád nové výzvy, a proto se rozhodl, že to zkusí i s diskem. Neznal sice správnou techniku a neměl ani vhodné sportovní vybavení, ale to ho neodradilo.

Trénoval podle sochy

Našel si na zahradě plochý kámen a po vzoru Myrónovi sochy Diskobolose začal s prvními pokusy. V té době převládal názor, že Myrón znázornil Diskobola v okamžiku před hodem. Podle tehdejších teorií mělo jít o hod z místa.

Na jaře roku 1897 přivezl Františkovi kamarád jeho první závodní disk z Paříže. Ale ani lepší sportovní vybavení nepomohlo mladému atletovi dosáhnout výkonů, s kterými by byl sám spokojen. Začal proto podrobněji zkoumat sochu Myrónova Diskobolose, v které doufal, že klíč k úspěchu. Mladý atlet nakonec došel k závěru, že socha nevrhá diskem z místa, ale že pozici, v které je zachycena, předcházely určité pohyby.

Další studium sochy ho přivedlo na myšlenku, že Diskobolos možná neházel z místa, ale použil při hodu otočku. Přikrčil se proto, zapažil ruku s diskem a naznačil obrat. Nový styl byl na světě. Díky novému způsobu hodu a píli se František Janda během jediného roku zlepší natolik, že v roce 1898 stanovil nový evropský rekord. Jeho hod tehdy měřil 34,53 metrů a jako první na světě při něm použil styl s otočkou. (V současné době je držitelem evropského i světového rekordu Němec Jürgen Schult se svým hodem 74,08 metrů.)

Nezájem o olympiádu a kalendář za druhé místo

Svůj evropský rekord překonal celkem ještě dvakrát. Jednou z toho na Olympijských hrách v Paříži, které se konaly v roce 1900.  Za Česko do Francie tehdy odcestovali tři atleti včetně Jandy. V té době nebyly hry velkou a očekávanou sportovní akcí, kterou jsou dnes. Když přijela česká výprava k Boloňskému lesíku, kde se mělo vše odehrát a ptala se místního strážníka na cestu, policista neměl ani tušení, že se tu olympiáda koná.

Hřiště nakonec našli na nedaleké mýtině. František Janda byl jediným závodníkem, který tu zkoušel hod s otočkou. Ostatním se to tak líbilo, že ještě při rozcvičování jeho osobitý styl začali napodobovat. František nakonec s výkonem 35,25 metru skončil na 2. místě a stal se tak prvním Čechem, který vystoupal na stupně vítězů. Ocenění to bylo ale spíše symbolické. Namísto medaile totiž sportovci na druhém místě dostávali laciné dřevěné kalendáře na stůl.

Pak už následovalo Jandovo nejlepší sportovní období v životě. V roce 1901 stanovil na velkých mezinárodních atletických závodech nový světový rekord v hodu diskem. Jeho hod tehdy měřil 39,42 metrů. Rok poté dokončil studia na právnické fakultě a nastoupil na pražské policejní ředitelství. Nové zaměstnání a vleklá žaludeční choroba mu už neumožňovali věnovat se sportu naplno.

K hodu diskem se opět vrátil v roce 1995. Dres Slavie vyměnil za sparťanský a ke svému jménu František Janda přidal pseudonym Suk. Zaměstnání ve státních službách se totiž tehdy neslučovalo s vrcholovým sportem. Ve 35 letech se stal mistrem Čech a bez větších úspěchů absolvoval i Olympiádu ve Stockholmu (1912) a v Paříži (1924). Svou kariéru ukončil až na sklonku padesátky, ale sportu zůstal i nadále věrný. Ve Slavii předával své zkušenosti mladým vrhačům a platil zde za uznávanou sportovní legendu. Zemřel v roce 1955 ve svých 77 letech.

Vstoupit do diskuse
1
Články odjinud


Články odjinud